Pocházím ze Slovácka, kde křesťanství je velmi rozšířené (alespoň to tradiční). Měla jsem možnost zúčastnit se 31.5.2009 pouti a současně 1. svatého přijímání na Šumné, malé vesničce na znojemsku.
Když jsem se dozvěděla, že tady přistupují pouze tři děti k prvnímu svatému přijímání, trochu jsem se podivila. Vždyť u nás bylo před několika týdny asi 20 dětí a to jsme si říkali, že je dětí málo, že je jich rok od roku míň. Přišli jsme do nového kostela Ducha Svatého na Šumné, který není moc velký. Na svou velikost byl zaplněn do posledního místečka. Začala mše svatá a když jsem viděla ty tři nastrojené děti, uvědomila jsem si, že to je do tohoto kostela ideální počet. Kdyby totiž bylo víc jak 5 dětí, ani by se všichni rodičové a přiíbuzní do kostela nevlezli. Možná to vypadá, že dětí je málo, ale můžeme být rádi, že alespoň tři v této oblasti, kde se křesťanská víra moc nenosí, jsou. U nás jsme zvyklí na jiné počty, ale jak se říká: Jiný kraj, jiný mrav.
Mše byla krásná a slavnostní. Jelikož byla i slavnost seslání Ducha Svatého, otec Marek Dunda ve své promluvě se obracel i na toto téma. Bílé šaty děvčat připomínali čistotu jejich duše. I když tato slavnost byla taková komorní, bylo to moc hezké.
Kéž by alespoň tyto tři děti zůstali věrné Pánu Ježíši po celý život. Protože u nás, i když na 1. sv. přijímání je hodně dětí, ne všechny ve víře zůstanou. Proto raději tři, ale opravdu věrné, než dvacet s tím, že jich v dospělosti bude aktivně křesťansky žít jenom několik.
