Děkujte Hospodinu, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky!
Svatý Otec Jan Pavel II. vyhlásil
svátek Božího Milosrdenství pro celou církev 30.4. 2000, v den svatořečení svaté Faustyny.
Svátek Božího milosrdenství není jen dnem zvláštní oslavy Boha v tajemství milosrdenství, ale také časem milosti pro všechny lidi. Pán Ježíš řekl:
„Toužím, aby svátek milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. Ačkoliv jsem tak hořce trpěl, duše hynou. Dávám jim poslední záchranu – svátek mého milosrdenství. Jestliže nevzdají chválu mému milosrdenství, zahynou na věky.“
Podstatou úcty k Božímu milosrdenství je postoj křesťanské důvěry k Pánu Bohu a činné blíženské lásky. Pán Ježíš od svých tvorů žádá důvěru a prokazování skutků milosrdenství činem, slovem nebo modlitbou.
„Milosrdenství máš prokazovat vždy a všude, nemůžeš se tomu vyhnout, vymluvit se, ani ospravedlnit.“
Šíření úcty k Božímu milosrdenství nevyžaduje nutně mnoho slov, ale vždy křesťanský postoj víry, důvěry v Boha a růst v milosrdenství.
Sestra Faustýna říká: „Když mi jednou zpovědník příkázal, abych se Pána Ježíše zeptala, co znamenají ty dva paprsky na tom obrazu, odpověděla jsem – tedy dobře, zeptám se Pána. Při modlitbě jsem vnitřně uslyšela tato slova:
„ Tyto dva paprsky představují krev a vodu – světlý paprsek znázorňuje vodu, která duše ospravedlňuje; červený paprsek představuje krev, která je životem duší…
Tyto dva paprsky vytryskly z nitra mého milosrdenství tehdy, když mé umírající Srdce bylo na kříži otevřeno kopím.
Tyto paprsky chrání duši před hněvem mého Otce. Šťasten, kdo bude žít v jejich stínu, neboť ho nezasáhne spravedlivá Boží ruka. Chci, aby první neděle po velikonocích byla svátkem Milosrdenství.
„Řekni, že milosrdenství je největší Boží vlastností. Všechna díla mých rukou jsou korunována milosrdenstvím.“
Svátek milosrdenství vyplynul z mého nitra, toužím, aby byl slavnostně slaven první neděli po velikonocích. Lidstvo nedojde pokoje, dokud se neobrátí ke zdroji mého milosrdenství.
„Duše, které šíří úctu k mému milosrdenství, ochraňuji po celý život jako něžná matka své nemluvně a v hodině smrti nebudu jejich soudcem, ale milosrdným Spasitelem. V této poslední hodině nemá duše na svoji obranu nic kromě mého milosrdenství, šťastná duše, která se po celý život ukrývala do Zřídla milosrdenství, neboť ji nezasáhne spravedlnost.
Sestra Faustýna jedné chvíli uslyšela v duši tato slova:
„Neustále se modli korunku, kterou jsem tě naučil. Každý, kdo se ji bude modlit, dosáhne velkého milosrdenství v hodině smrti. Kněží ji budou dávat hříšníkům jako poslední záchranu; i kdyby byl hříšník sebe víc zatvrzelý, jestliže se jen jednou pomodlí tuto korunku, dosáhne u mého nekonečného milosrdenství milost. Přeji si, aby mé milosrdenství poznal celý svět; nesmírné milosti toužím dávat duším, které důvěřují mému milosrdenství.“
Na jiném místě říká Ježíš sestře Faustýně:
„Dcero má, říkej celému světu o mém nesmírném milosrdenství. Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milosti vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která příjme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů; v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat. Mé milosrdenství je tak veliké, že jím nepronikne žádný rozum, ani lidský, ani andělský, za celou věčnost.
Vše, co existuje, má svůj původ v nitru mého milosrdenství. Každá duše, jež má ke mně vztah, bude po celou věčnost rozjímat o mé lásce a mém milosrdenství.
„Ze všech mých ran proudí jako z pramenů duším milosrdenství, ale rána mého Srdce je pramenem neproniknutelného milosrdenství, z tohoto pramene prýští všechny milosti pro duše. Pálí mě plameny slitování, toužím je vylít do duší lidí. Říkej celému světu o mém milosrdenství.
Ježíš říká sestře Faustýně: „jsem štědřejší k hříšníkům než ke spravedlivým. Pro ně jsem sestoupil na zem…
pro ně jsem prolil krev, ať se nebojí přiblížit se ke mně, oni nejvíce potřebují mé milosrdenství.“
