Každý první pátek v měsíci se křesťanská mládež schází v kostele Svatého Ducha. Setkání začíná mší svatou ve 20 hodin. Po ní následuje program v klubovně pod kostelem. Povídáme si o různých tématech a zážitcích. Náš společný večer bývá zakončený krátkou adorací před vystavenou Nejsvětější Svátostí.
Se svými postřehy z březnového setkání se s námi podělila slečna kooperátorka katechetek Míša ze Šlapanic.
6.března, první pátek v měsíci, ve Štítarech deštivý večer. Ale ať si je obloha uplakaná, my se chceme na sebe usmívat a vzdávat Bohu chválu, a navíc auta mají stěrače, takže nasedáme a v sestavě P. Marek, katechetky Markéta, Peťa a já, Míša, a naše správné holky Lucka, Lenka, Silva a Dana vyrážíme na 20:00 do kostela na Šumné na mládežnickou mši. Kromě P. Marka se u oltáře objevuje salesián P. Ondřej z Moravských Budějovic, moc hezké, ovšem pro nás mnohé neznámé písničky zpívá schóla z Blížkovic a do lavic usedá i několik starších lidí, ovšem duchem mladých.
Otec Marek a otec Ondřej.
Blížkovická schóla v akci.
Když začal P. Marek ve svém kázání mluvit o dopravních nehodách, leckomu by to přišlo minimálně neobvyklé. Ale náš život je také jakousi silnicí, vedoucí odněkud někam, a stejně jako na skutečné vozovce v něm jsou nečastější dva druhy havárií: jednak nedaleko cíle a jednak tam, kde si řidič myslí, že to dobře zná, takže přestává být pozorný.A to se může stát i v životě, že člověk „zkolabuje“ blízko svého nebeského cíle nebo si myslí, že ho nic nemůže překvapit. Je zkrátka pyšný, a jak víme, kdo chodí s nosem vzhůru, nevidí si pod nohy, takže není divu, že zakopne. Nejdůležitější je v těchto případech nerezignovat, nezůstat ležet, ale vzchopit se, dokázat přijmout pomoc druhých a z takové situace si do budoucna vzít ponaučení.
Otec Marek při kázání.
Dávejte pozor nejen na silnici, ale i v životě!
Po mši jsem se přesunuli do místnosti pod kostelem, kde jsme si při čaji povídali své zážitky z poslední doby, např. jak Janička Růžičková umí řídit sáňky…, jak P. Marek nahodil nový dům, který měl požehnat nebo o tom, že katechetka Míša zná jen jeden poločas rozpadu – 2 kilometry, což je poločas rozpadu trabanta na dálnici. Takže není těžké uhodnout, že jsme svým smíchem ohrožovali statiku kostela. Ustál to, protože kolem 22. Hodiny jsme si popřáli dobrou noc a s pěknými dojmy se vraceli domů.
Přesun do klubovny - přesněji čekání na klíče.
Mládeže bylo tentokrát tolik, že židličky nestačily.
Malá Janička, skvělá řidička.
Je libo Merci?
Při setkání bylo opravdu veselo.
Na další setkání, které bude 3. dubna, zveme všechny.
