Jakmile začaly jarní prázdniny, skupinka marianek se vydala na hory do Nízkých Tater, pod vedením otce Marka a Lidušky a Petera Vasiľových.
Sešli jsme se v pondělí brzy ráno v Medlicích a vyrazili třemi úplně plnými auty, aby to nebylo tak jednoduché, losovalo se kdo s kým pojede. Asi v půl sedmé jsme vyjeli na dlouhou cestu. Na každé zastávce jsme znovu losovali a střídali se u řidičů a řidičky.
Jen, co jsme přejeli hranice, čekala na nás překvapení, první, zorganizované přírodou - začalo hustě sněžit, a druhé, zorganizované vedoucími – zastávka v Šaštíně, kde je nádherný chrám Panny Marie Sedmibolestné. Cesta probíhala bez problému, byla plná zábavy, modliteb, zpívání a povídání si, protože jsme se dlouho předtím neviděli. Otec po cestě vymyslel hru, když jsme na Slovensku, chtěl s námi hovoriť pouze po Slovensky, většina z nás na ni přistoupila už při jízdě autem a plácla si s ním.
Komplikace nastaly až za Banskou Bystricou, kde jsme začali velmi rychle stoupat, blížili jsme se k cíli. Protože jsme vezli dva vozíky plné potřebných věcí, lyží a podobně a protože velmi hustě sněžilo a cesty nebyly prohrnuté, bylo úplně nemožné vyjet k naší chatce. Po dvou hodinách usilovného tlačení a vyvážení aut jsme se konečně dostali k místu, kde jsme následující týden přebývali - do Kordíků.
Naše chatka byla krásná! V kuchyni na nás čekala paní, která nám na přivítanou připravila čaj, opravdu jsme jí byli vděční, protože po vytláčení jsme byli na kost promrzlí. Později jsme povynášeli všechna zavazadla, ubytovali se a při mši svaté poděkovali Pánu Bohu, že na nás celou cestu dohlížel a nic se nám nestalo.
Následovala večeře, poté jsme šli ,,prozkoumat terén“ teda spíš sjezdovku, na které jsme trávili další dny, byla jen 50 metrů od naší chatky, jediný kdo se na tuto procházku pořádně připravil byl otec, protože si vzal sáně, a Liduška s Petrem, kteří měli boby. My, marianky, když jsme viděly, kolik je všude sněhu, neodolaly jsme a začaly se klouzat jak jen to šlo – v sedě, leže, některé i po nose :-). Po příchodu na chatku jsme sice byli utahaní, ale Otcko Marek mal pre nás nachystanů diskúziu, po ní jsme se dostali do postelí.
V úterý jsme vstávali v sedm hodin, abychom všechno stihli a v devět už byli na svahu. Opravdu se nám to povedlo! Koupili jsme lístky a začali lyžovat, někteří lyžovali úplně poprvé, někteří po velmi dlouhé době (rekord byl přes dvacet let), i přes to jsme se s tím popasovali velmi dobře, po pár jízdách jsme jezdili jako rodilí lyžaři. Odpoledne jsme odešli na oběd, který nám ohřála a přichystala Peťa, vysloužila si post kuchařky. Poté jsme skoro všichni odešli sáňkovat a jezdit na pytlích! Vyšlapali jsme si kopeček a válením sudů vytvořili naši vlastní sjezdovku. Sjíždění na pytlích, sáňkách, bobech se zvrtlo na sněhovou bitku a vymýšlení nových způsobů sjezdu, naštěstí se nikdo nezranil! Po příchodu na chatu následovala mše svatá, hry a další večerní diskuze, nestává se často, že by Marianky na setkáních spávaly hned po oznámení večerky, ale byly jsme opravdu unavené a určitě nejen my, ale také naši úžasní opatrovatelé!
Poslední přípravy před lyžováním!
Část naší skupinky...
Někteří lyžovali poprvé..
Někteří byli skoro profesionálové!!
Vítěz soutěže Nejlepší lyžařský styl!!
Popeleční středu jsme zahájili rychlým odchodem na svah a procvičováním postních hesel, divili byste se, kolik jich existuje! Na svahu jsme byli nejdéle, jak jen to šlo, poté jsme se vypravili do zdejšího kostela na mši svatou, na které nás velmi pěkně přivítali. Po skončení jsme zpívali písně k Panence Marii a vrátili se na chatu, opět jsme si povídali, pomodlili se křížovou cestu a vyzkoušeli nový způsob modlitby.
Je důležité umět si najít přátele:-)
Mše svatá v Kordíkách
1. část skupinky a slovenská děvčata...
2. část marianek
Čtvrtek byl úžasný! Den jsme začali mší svatou, po které jsme se nasnídali a odjeli do Králíků na jiný svah, než jsme jezdili do teď, byl mnohem náročnější a delší. Po příjezdu jsme se bleskově navečeřeli a vyrazili do Banské Bystřice na bowling! Někteří ho hráli poprvé v životě, ale našli se skoro i profesionálové! Tento den byl plný překvapení, dále jsme jeli do obchodního domu, protože většina z nás jsou holky a asi každá holka ráda nakupuje, dostali jsme krátký rozchod, ale skoro každá si za tak krátkou dobu dokázala něco koupit. Pak jsme šli všichni na pohár! Mňam!! Úplně pohádkový den! Na chatce jsme hráli hry až do noci! Poslední noc, tak rychle to uteklo! Nechali jsme naše řidiče spát a pokračovaly v dámské jízdě v jednom z pokojů, kde jsme probraly celé naše prázdniny.
Přípravy...
U svahu
Bowling! Určitě spadly všechny!!
1. tým
2. tým
A na závěr společné bowlingové foto...
Mňam... To byla dobrota!!
V pátek ráno jsme vstávali velmi brzy, abychom všechno stihli. Nejdříve mše svatá, při které jsme poprosili o ochranou ruku při zpáteční cestě, snídaně a pak už jenom balení, balení, balení a uklízení, všechno jsme stihli do jedenácti a poté vyrazili k domovu, opět jsme losovali kdo s kým pojede. Cesta utíkala strašně rychle, ani jsme se nenadáli a už jsme byli doma! Loučení s horami bylo velmi těžké!!! My, ´marianky, jsme se shodly, že jsme ještě nikdy na lepším výletě nebyly, proto moc moc moc děkujeme Lidušce, Peťovi a samozřejmě otci Markovi a Peti!!
Celá naše výprava!!
