Přicházejí chvíle, kdy vnímavý člověk pocítí, že je vhodné dělat mimořádné pokání. Pro tyto chvíle je určena tato brožůrečka nabízející kající modlitby. Zároveň může pomoci prohloubit smysl pro pokání.

Sedm kajících žalmů

K prohloubení pokání

S církevním schválením Biskupství brněnského
č.j. Ep/578/07 ze dne 1.6. 2007, Mons. Vojtěch Cikrle

Zpracoval Marek Dunda
Ilustrace R. Eleonora Mašková
Vydal A.M.I.M.S., Vranov n. D. - Přímětice - Bítov v roce 2007
pro církevní potřebu vytiskl A.M.I.M.S.
1. vydání

Úvod ke kajícím žalmům

Posláním autora je ukázat cestu. Také my si dovolujeme nabídnout cestu, která je sice stará a známá, ale je stále aktuální, osvobozující a navíc vede k cíli. Nikdy člověk nemůže dát víc, než když nabídne naději. Společnou myšlenkou našeho kněžského společenství je ukázat člověku, že řešení existuje, a to i ve chvíli, kdy se zdá, že cesta už dál nevede. Kdo zná, ten může… Mnoho lidí je dnes v zajetí smutku a někdy i bezvýchodného zoufalství a bezmocnosti, a přitom je zde ještě cesta pokání, která je osvobozující, uzdravující a otvírá dveře naděje. V této brožurce předkládáme sedm kajících žalmů. Možná by se mohl někdo podivit, proč zveřejňujeme právě tyto žalmy, vždyť jsou již obsaženy v každém vydání Písma svatého Starého zákona. Domníváme se však, že tento počin není nošením dříví do lesa, protože kající žalmy mají své zvláštní místo v modlitbě církve.
Jsem totiž už delší dobu duchovním správcem na starobylém místě, kde pokání má svou tisíciletou odezvu. Vždyť o tomto místě nalézáme zmínky v některých nejstarších kronikách našeho národa. A ze zkušenosti vím, že i dnes mezi lidmi stále trvá zájem o cesty pokání. Pokání vždy přispívalo k očištění minulosti a k pootevření nové naděje tam, kde už se to zdálo i nemožné. Tak jako v minulosti, cítí i dnes lidé potřebu nějakým způsobem konat pokání. A ptají se: „Jak mohu já konkrétně dělat pokání?“
Těch cest k pokání je celá řada: půst, almužna, pěší pouť, skutky sebezáporu a milosrdenství, služba potřebným, trpělivé nesení vlastního kříže, ale v neposlední řadě může být pokáním i modlitba. Právě žalmy, které zde předkládáme, mohou být mimořádně vhodné pro chvíle pokání. Vždyť jsou spojeny nejen s osvědčenou praxí církve novozákonní, ale i s bohatou zkušeností starozákonního lidu Božího. A navíc se jedná o slovo Boží, které je vždy silnější než slovo lidské, slovo Boží je ostřejší než dvojsečný meč... (srov. Žd 4,12).
Přicházejí chvíle, kdy vnímavý člověk pocítí, že je vhodné dělat mimořádné pokání. Právě v těchto okamžicích je vhodné pomodlit se třeba právě tyto kající modlitby, které už se s obdobným úmyslem před námi modlily mnohé generace věřících. Věřím, že se tato příručka může hodit jak těm zbožným, tak i ovcím, které se zaběhly od stáda, jak sebe a své známé charakterizoval jeden můj dobrý známý. Vždyť každý z nás, pokud si to pravdivě přizná, má za co dělat pokání…
Těch chvil, které mohou být naplněny pokáním, je mnoho. Například v rámci přípravy na svatou zpověď nebo i po ní je vhodné přidat jako zadostiučinění navíc ještě modlitbu kajících žalmů. Někdy člověk cítí zvláštní důvod zmírňovat viny způsobené svými vlastními hříchy nebo hříchy druhých, chybujícími dětmi, příbuznými, představenými, národem… Je čas dělat pokání za žijící i za ty, kteří už dávno odešli na věčnost. Zejména postní doba s Popeleční středou a Velkým pátkem je obdobím, které přímo vyzývá k většímu pokání. I každý pátek má být dnem pokání. Existují také místa spojená s velkými hříchy, a přestože nás někdy dělí celá staletí od těchto hrůzných událostí, můžeme právě zde předložit Pánu jako výraz pokání modlitbu kajících žalmů.
V životě každého křesťana by mělo mít pokání svou konkrétní podobu. Můžeme se nechat inspirovat i těmi, kteří se každý den v týdnu pomodlí jeden ze sedmi kajících žalmů, takže po dlouhodobějším praktikování tohoto chvályhodného zvyku je pak znají zpaměti a mohou se kající žalm modlit kdykoliv, když pocítí, že by bylo vhodné něco odčiňovat. Hříchu druhých často zabránit nemůžeme, ale vždy je v našich možnostech skrze pokání přispět k odčiňování hříchů, k otevření cesty k usmíření s Pánem a k jeho novému požehnání. Podle starého zvyku se ke každému kajícímu žalmu může připojit ještě Sláva Otci, Otčenáš a Zdrávas Maria.
Naším přáním je, aby vydání brožurky Sedm kajících žalmů pomohlo mezi věřícími prohloubit smysl pro pokání. Tuto pomůcku vydáváme v kapesním formátu, aby se snadno mohla stát naším průvodcem a tak mohl být kající rozměr denně vnášen do všeho, co prožíváme.
P. Marek Dunda a kol. spolupracovníků

Žalm 6

Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Hospodine, nekárej mě ve svém hněvu,
netrestej mě ve svém rozhorlení!
Smiluj se nade mnou, Hospodine, vždyť jsem chorý,
uzdrav mě, Hospodine, neboť mé kosti se chvějí
a má duše je nadmíru vyděšená;
ale ty, Hospodine, jak dlouho ještě...?
Obrať se, Hospodine, vysvoboď mou duši,
zachraň mě pro své slitování,
protože mezi mrtvými nemyslí na tebe nikdo:
Kdo tě v podsvětí může chválit?
Jsem vysílen od svého nářku,
noc jak noc pláčem skrápím své lože,
smáčím své lůžko slzami.
Oko mám zamžené hořem,
zestárlo vinou všech mých nepřátel.
Pryč ode mě, všichni pachatelé bezpráví,
neboť Hospodin zaslechl mé hlasité naříkání.
Uslyšel Hospodin mou prosbu,
Hospodin mou modlitbu přijal.
Ať se všichni moji nepřátelé zastydí, ať se vyděsí,
ať se kvapně odklidí v hanbě!

Žalm 32 (31)

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost,
jehož hřích je přikryt.
Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu,
v jehož duši není klamu.
Dokud jsem mlčel, chřadly mi kosti
v mých ustavičných nářcích.
Vždyť dnem i nocí mě tížila tvá ruka,
má síla se stravovala jak za letních veder.
Vyznal jsem se ti ze svého hříchu,
svou nepravost jsem nezatajil.
Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti“,
a tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.
Proto se bude k tobě modlit každý zbožný
v čas tísně.
Až budou dorážet přívaly vod,
k němu nedosáhnou.
Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí,
zahrneš mě radostí ze záchrany.
Poučím tě a ukážu ti cestu, kudy máš kráčet,
poradím ti, budu tě mít stále na očích.
Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu,
jejich bujnost se krotí uzdou a ohlávkou,
jinak k tobě nepřiběhnou.
Bezbožný má hodně bolestí,
milosrdenství však obklopuje toho, kdo doufá v Hospodina.
Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví,
jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce.

Žalm 38 (37)

Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Hospodine, netrestej mě ve svém hněvu,
nekárej mě ve svém rozhorlení.
Vždyť se do mě zaryly tvé šípy,
dopadla na mě tvá ruka.
Pro tvůj hněv není na mém těle zdravého místa,
pro můj hřích není ve mně jediná kost celá.
Vin se mi nakupilo až nad hlavu,
tíží mě jako přetěžké břímě.
Rány mi hnisají a páchnou,
že jsem jednal pošetile.
Shrbený, nadmíru sklíčený
den co den smutně se vláčím.
Vždyť má bedra jsou celá zanícená,
zdravého místa není v mém těle.
Jsem malátný a zcela zkrušený,
křičím proto, že mé srdce sténá.
Pane, ty víš o každé mé touze,
mé vzdychání ti není skryté.
Srdce mi buší, opustila mě síla,
i světlo mi hasne v očích.
Moji přátelé a druhové se vyhýbají mému neštěstí,
i moji příbuzní se mě straní.
Strojí mi léčky ti, kdo pasou po mém životě,
kdo usilují o mé neštěstí,
hrozí mi zkázou
a stále jen úklady vymýšlejí.
Já však jsem jako hluchý, neslyším,
jsem jako němý, který neotvírá ústa.
Jsem jako člověk, který neslyší,
jehož ústa nemají odpovědi.
Vždyť v tebe, Hospodine, doufám,
ty vyslyšíš, Pane, můj Bože!
Říkávám si totiž, jen ať se nade mnou neradují,
ať se nade mnou nevypínají, když zakopnu v chůzi.
Mám ovšem k pádu velmi blízko,
před sebou mám stále svou bolest.
Ano, vyznávám svou vinu,
pro svůj hřích jsem sklíčen.
Ti, kdo bez příčiny proti mně brojí, jsou silní,
mnoho je těch, kdo mě neprávem nenávidí,
kdo zlem splácejí za dobro,
stíhají mě, že se o dobro snažím.
Neopouštěj mě, Hospodine,
Bože můj, nevzdaluj se ode mě!
Pospěš mi na pomoc,
Pane, má spáso!

Žalm 51 (50)

Smiluj se nade mnou Bože

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.
Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé,
takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý,
že jsi bez úhony ve svém soudu.
Hle, s vinou jsem se narodil
a v hříchu mě počala má matka.
Hle, líbí se ti upřímné srdce,
ve skrytu mě učíš moudrosti!
Pokrop mě yzopem, a budu čistý,
umyj mě, a budu bělejší než sníh.
Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti,
ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať svou tvář od mých hříchů
a zahlaď všechny mé viny.
Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře
a neodnímej mi svého svatého ducha.
Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám
a hříšníci se budou obracet k tobě.
Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli,
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
Otevři mé rty, Pane,
aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Vždyť nemáš zálibu v oběti,
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Pane, obšťastni Sión svou přízní,
znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech a žertvách,
na oltář ti budou klást býčky.

Žalm 37 (36)

Úděl dobrých a zlých

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo,
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva,
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro,
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud,
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu,
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho!
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti,
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni,
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli - a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi,
budou se těšit z hlubokého klidu.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému,
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje,
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk,
aby skláli chudáka a ubožáka,
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý,
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena,
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných,
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí,
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou,
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů,
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí,
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi,
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu,
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet,
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec a už jsem stařec,
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn,
že by jeho děti žebraly o chléb;
pokaždé se ustrne a půjčí,
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré,
a přežiješ věky, neboť Hospodin miluje spravedlnost,
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou,
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi,
budou ji obývat věčně.
Ústa spravedlivého mluví moudře,
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce,
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého,
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci,
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi,
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka,
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem - a hle, už ho nebylo,
hledal jsem ho - a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého:
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni,
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina,
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje,
bezbožníků je zbavuje a chrání je,
protože se k němu utíkají.

Žalm 130 (129)

Z hlubin volám

Z hlubin volám k tobě, Hospodine,
Pane, vyslyš můj hlas!
Tvůj sluch ať je nakloněn
k mé snažné prosbě!
Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine,
Pane, kdo obstojí?
Ale u tebe je odpuštění,
abychom ti mohli v úctě sloužit.
Doufám v Hospodina,
duše má doufá v jeho slovo,
má duše čeká na Pána
více než stráže na svítání.
Více než stráže na svítání
ať čeká Izrael na Hospodina,
neboť u Hospodina je slitování,
hojné je u něho vykoupení.
On vykoupí Izraele
ze všech jeho provinění.

Žalm 143 (142)

Modlitba v nesnázích

Hospodine, slyš moji modlitbu,
pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě,
vyslyš mě pro svou spravedlnost.
Nepoháněj na soud svého služebníka,
nikdo z živých není před tebou spravedlivý.
Neboť nepřítel pronásleduje mou duši,
k zemi srazil můj život,
uzavřel mě v temnotách jako dávno zemřelé.
Můj duch ve mně chřadne,
srdce mi strnulo v nitru.
Vzpomínám si na dávné dny,
uvažuji o všech tvých činech
myslím na skutky tvých rukou.
Rozpínám k tobě své ruce,
má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
Rychle mě vyslyš, Hospodine,
neboť můj duch malátní.
Neskrývej přede mnou svou tvář,
ať nejsem jako ti, kdo klesají do hrobu.
Dej, ať záhy dojdu tvé milosti,
vždyť v tebe doufám.
Ukaž mi cestu, po níž mám kráčet,
neboť k tobě zvedám svou duši.
Vysvoboď mě od mých nepřátel, Hospodine,
k tobě se utíkám.
Pouč mě, abych konal tvou vůli,
vždyť ty jsi můj Bůh!
Dobrotivý je tvůj duch,
ať mě vede rovným krajem.
Pro své jméno, Hospodine, zachovej mě naživu,
ve své spravedlnosti vyveď mě z tísně!

Obsah:

ÚVOD
ŽALM 6
ŽALM 32 (31)
ŽALM 38 (37)
ŽALM 51 (50)
ŽALM 37 (36)
ŽALM 130 (129)
ŽALM 143 (142)