Už jsou to dva týdny, co se marianky setkaly na faře v Olbramkostele! (V tomto článku jsou záměrně ponechány hovorové prvky pro dokreslení neformální atmosféry mezi námi mariankami.)
Po příjezdu, jako každé setkání, následovala mše svatá, poté jsme se šly vybalit, a protože jsme holky hladový, museli jsme jít na první večeři, až jsme dovečeřely, naše vedoucí Peťa měla přednášku o tom, jak bude celý víkend probíhat, naštěstí jsme se moc nezalekly a už sme se těšily, co bude dál.
Naše vedoucí Péťa:
Potom přišla první velká hra, na průjem (dvě holky byly průjem (moc řídký, nebo docela žlutý) a honily ostatní, ty zase měly za úkol najít hrníček, který představoval záchod a vhodit do něj své životy (tři ústřižky toaleťáku), tato akční hra se obešla bez zranění a my sme byly po zbytek dne pěkně vysílené.
Terezku tato hra taky moc bavila že?? Následovala večeře číslo 2 a příjezd otce Marka, na kterého jsme se všechny opravdu moc těšily, protože nám pokaždé něco povídá. Poté následovala modlitba a rychle do hajan.
Další dopoledne jsme trávily hraním různých her na faře, protože venku nebylo moc hezky. Odpoledne jsme vyrazily na Ain Karim, na kterém tradičně marianky předmodlují růženec. Po příjezdu na faru jsme byly tak unavené, že jsme (asi poprvé v historii) opravdu na setkání usnuly! Ráno jsme musely brzo vstát, abychom všechno uklidily a v 10 hodin začala mše svatá, po které jsme se rozloučily a rozjely do svých domovů.
Tak se na setkáních bavíme! Modlitba růžence
