V polovině července sjížděly Marianky řeku Vltavu. Pojďte se podívat jak se jim dařilo.
Naše plavba začala ve Vyšším Brodě, kam jsme dorazily večer, a protože bylo velmi chladno nezbývalo nic jiného než rychle roztáhnout a postavit stany, občerstvit duši i tělo a jít na kutě s nadějí, že další den bude tepleji.
Druhý den ráno po mši svaté jsme byly na prohlídce místního cisterciáckého kláštera po té jsme si převzaly lodě a vyrazily na svou první plavbu.
Přebírání lodí.
Čekal nás úsek z Vyššího Brodu do Rožmberku.
První plavba.
I přes chladné počasí a počáteční boje s ovládáním lodí jsme do Rožmberku dorazily bez újmy. Po chvilce za námi dorazila i s.k. Magdaléna, která nám po celý týden zajišťovala zázemí. Díky Magdě bylo sjíždění vody jednodušší, všechny naše věci vozila autem a starala se o nás.
Svačinová pauza.
Každé ráno jsme začínaly modlitbou a po snídani jsme se pustily do další plavby. Navštívily jsme též Český Krumlov a jeho zámek, klášter Zlatá Koruna.
U zámku v Českém Krumlově.
V klášteře Zlatá Koruna.
Večer jsme se sešly v jednom ze stanů, kde jsme společnou modlitbou ukončily den.
Společné setkání ve stanu.
Také jsme zažily zajímavé setkání; kdy se k nám k táboráku přidala skupinka mladých lidí, a přesto, že jsme zpívaly trempské písně a bavily se zdravě normálně, tito mladí si všimli, že se chováme jinak než většina vodáků. Bylo pro ně oslovující, že nepijeme žádný alkohol, nikdo z nás, že nekouří a neužívá žádných vulgárních či jinak nevhodných výrazů. Podle těchto znaků poznali, že jsme křesťané, což bylo příznivou půdou pro svědectví a menší evangelizaci.
Marianky Lenka a Jana (Jany).
Marianka Radka u vaření.
Je úžasné jak málo někdy stačí k tomu, abychom my křesťané mohly vydat dobré svědectví. Pěkným zpestřením bylo sjíždění jezu, kdy háček - ten, který sedí vpředu v lodi - se musel co nejvíce naklonit do zadu, aby loď nabrala co nejméně vody, i tak byla loď pěkně plná, poté bylo nutné pádlovat, někteří se cvakly - převržení lodě. Po takovém jezu bylo hodně práce s vyléváním vody nehledě na to, že háček dostal pěknou sprchu :-).
U jezu.
Sjíždění jezu.
Přijel za námi i otec Marek, který měl pro nás připravené duchovní slovo a společně s ním jsme slavily mší svatou.
Duchovní slovo o. Marka.
I přes proměnlivé počasí se voda vydařila.
Marianka Terezka.
