![Slavkovice Slavkovice](storage/n200805181544_BOŽÍ MIL.jpg)
Před časem jsem měla možnost si zase hlouběji uvědomit velikost Božího Milosrdenství. Vnímám, že téma Božího Milosrdenství je naléhavé i mimo dobu velikonoční a proto Vám chci nabídnot několik myšlenek z Deníčku sestry Faustýny.
Dříve než zmíním myšlenky z Deníčku sestry Faustýny, dovolte mi, abych se s Vámi podělila o jednu skutečnost, kterou většina z nás nezažívá každý den a když potom příjde, tak si s ní mnohdy mnozí nevědí rady. Tou skutečností je setkání se smrtí někoho blízkého.
Před časem jsem byla poslána k jednomu umírajícímu pacientovi, o kterého se rodina starala doma. Měla jsem tomuto umírajícímu člověku píchnout jen nějaké uklidňující léky. Svoji práci jsem udělala a odešla domů. Je zvláštní, že jsem toho člověka viděla jen jednou a přesto se mi po celý den na něj vracely myšlenky. Protože jsem si na víc před rokem sama na vlastní kůži prožila umírání velmi blízkého člověka, vracely se moje myšlenky i k této situaci. Snažila jsem se na to nemyslet, ale nebylo to možné.
![mraky mraky](storage/200805181542_UPRAVENÝ.jpg)
Věděla jsem dobře, že tomuto člověku nemohu už nějak pomoci, ale protože pro lidskou přirozenost je těžké se smířit s tím, že už nic udělat nejde, tak jsem ve své hlavě hledala stále nějaké řešení. Nic jsem však nevymyslela. Když potom přišla 3. hodina odpoledne, tak jsem v sobě vnímala, že by bylo dobré se pomodlit "korunku k Božímu Milosrdenství". Aniž bych dlouho přemýšlela o nějakém úmyslu za který tuto modlitbu obětovat, ihned se mi v hlavě jasně objevil právě umírající člověk, u kterého jsem ráno byla. Jako úmysl své modlitby jsem tedy zvolila umírající a to ať už umírají kdekoliv. Když jsem se pomodlila, tak můj vnitřní neklid, který jsem v sobě doposud měla, byl najednou menší. Už jsem tolik nepřemýšlela o tom, co ještě mohu pro daného člověka udělat.
Druhý den ráno jsem od kolegyně dostala sms zprávu, že dotyčný pán v noci zemřel. Hned jsem ještě přidala modlitbu za duše v očistci. Najednou jsem v sobě také začala vnímát obrovský pokoj z toho, že jsem pro toho člověka udělala svojí modlitbou mnohem víc, než kdybych jen urputně přemýšlela, jak mu ještě "lidsky" pomoci.
A proč jsem toto celé psala? Protože mě tato prožitá skutečnost vedla k hlubšímu se zamyšlení nad životem jako takovým i nad koncem života vůbec. Nyní už však nabízím pár slíbených myšlenek z Deníčku sestry Faustýny.
Pán Ježíš říká sestře Fautýně: "
Často vcházej do očistce, neboť tě tam potřebují. Napiš má dcero, že pro zkroušenou duši jsem Milosrdenství samo. Sebevětší ubohost duše mě nehněvá, ale mé Srdce je pohnuto velkým milosrdenstvím k ní."
Dále Pán Ježíš říká:
"Své Srdce jsem otevřel jako živý pramen milosrdenství, ať z něj všechny duše čerpají život, ať se k tomu moři milosrdenství přiblíží s velikou důvěrou. Hříšníci dosáhnou ospravedlnění a spravedliví utvrzení v dobrém. Duši toho, kdo důvěřoval v mé milosrdenství, naplním svým Božím pokojem v hodině jeho smrti."
Další slova Pána Ježíše setře Faustýně:
"Věz, má dcero, že mé Srdce je milosrdenství samo. Z toho moře milosrdenství se rozlévají milosti na celý svět. Žádná duše, která se ke mně přiblížila, neodešla bez útěchy. V mém milosrdenství se utápí veškerá ubohost a z tohoto pramene tryská všechna milost - spasitelná a posvěcující. Má dcero, toužím, aby tvé srdce bylo sídlem mého milosrdenství. Toužím, aby se skrze tvé srdce toto milosrdenství vylilo na celý svět. A´t nikdo, kdo k tobě přichází, neodchází bez té důvěry v mé milosrdenství, kterou si pro duše tolik přeji.
Modli se, jak jen můžeš, za umírající, vyprošuj jim důvěru v mé milosrdenství, vždyť oni důvěru nejvice potřebuji a mají ji nejméně. Věz, že milost věčné spásy některých duší v poslední chvíli závisí na tvé modlitbě. Ty znáš celou propast mého milosrdenství, tak z něj čerpej pro sebe, a zvláště pro ubohé hříšníky. Spíše by nebe a země pominuly, než by důvěřující duši neobjalo mé milosrdenství."
![obloha obloha](storage/200805181542_UPRAVENÝ 1.jpg)
"Připomínám ti, má dcero, že kdykoliv uslyšíš, jak hodiny odbijejí třetí, celá se ponoř do mého milosrdenství, veleb je a oslavuj. Svolávej jeho všemohoucnost na celý svět, zvláště na ubohé hříšníky, vždyť v té chvíli bylo pro všechny duše otevřeno dokořán. V tuto hodinu vyprosíš pro sebe i pro jiné všechno, v tuto hodinu se dostalo milosti celému světu - milosrdenství zvítězilo nad spravedlností.
Dcero má, snaž se v tuto hodinu vykonat pobožnost křížové cesty, pokud ti to povinnosti dovolí, a nemůžeš-li se pomodlit křížovou cestu, tak alespoň na chvíli vejdi do kaple a ucti mé Srdce, které je plné milosrdenství v Nejsvětější svátosti a jestli nemůžeš přijít do kaple, ponoř se do modlitby tam, kde jsi, alespoň na okamžik. Žádám o úctu k mému milosrdenství od všech tvorů, ale od tebe především, neboť tobě jsem nejhlouběji dal to tajemství poznat."
Závěrem už chci jen vyprošovat Vám všem i sobě, abychom dokázali mít otevřené a vnímavé srdce pro velké Boží věci, které nám Bůh každý den nabízi.