Se spožděním píši o dalším vrcholu soluňáckého prázdninového misijního pobytu v Jeníkově.
Jednou večer nám o. Marek oznámil, že se půjdeme podívat na základy bývalého protestantského kostela ve Hrobě. S tímto kostelem to bylo asi takto: Když dostali protestanti právo stavět si na královském území, začali si stavět kostel v Hrobě, který byl na území patřícím pražskému arcibiskupovi. Arcibiskup přijel do Hrobu a tento kostel zavřel. Ale to by bylo moc jednoduché. Někteří protestanti po něm začali házet kameny. Když se arcibiskup vrátil, napsal o tom, co se stalo, novému králi. Ten ho podpořil. Protestanti se o tom doslechli a nabídli arcibiskupovi, že když stáhne žalobu, tak si sami zboří ten kostel. Arcibiskup přijal a stáhl žalobu a protestanti si sami zbořili kostel.
To se pak stalo jednou ze záminek rozpoutání třicetileté války...
Vyšli jsme po ranním rozjímání a nejzajímavější bylo to, že jsme v základech tohoto kostela slavili mši svatou. Navštívili jsme tamního kněze a prohlédli si katolický kostel.
Na cestě do HrobuNašli jsme balíkyKaplička na louceO.Marek v kapličceOdklízení obětního stoluSvačina
