Když je třeba vydat ze sebe všechno, co člověk má, co vlastní a kým je, bolest utrpení nemilosrdně projede celým lidstvím - tělem, duší i duchem. Muka stále více zasahují rozum, vůli, city i srdce - jdou do hloubky, stále dál. Očistcový oheň pronikne do nejtemnějších komnat duše, objeví a spálí i dávno zapomenuté, neviditelné, a přesto kdesi v nevědomí přítomné, kořeny zla - pohromu, která si svými chapadly privlastňovala celé bytí. Člověk jako výheň se stává neutuchajícím hořeništěm sebe samého.
Celý text zde...
