Samozřejmě, že ve svobodné společnosti si mohou lidé vybírat, komu dobrovolnou službu, na kterou neexistuje povinný nárok, poskytnou - a komu z nějakého důvodu ne. To platilo vždy, bez ohledu na milosrdenství, odpuštění, lásku a Kříž.
Jistě je přirozené, že odmítnutý pociťuje jistou hořkost a zhrzenost - takové pocity se nabízejí jako zkouška pro jeho schopnost milosrdně odpouštět, růst v lásce a spasitelně nést svůj díl Kristova Kříže.
Osobně jsem přesvědčen, že takovéto cvičení pokory může přinést daleko větší růst do svatosti, než jakákoliv dvouapůldenní duchovní obnova.
Tom