Mše byly i pro neočkované u nás, ale třeba na Slovensku i jinde měli neočkovaní zákaz (a ve svém příspěvku jsem uvedl v poznámce v závorce, že mluvím i o zahraničí). Pandemický zákon umožňuje vládě takové opatření zavést znovu i bez nouzového stavu. A zkušenost je taková, že vlády u nás i ve světě nemají žádné zábrany zakázat či prakticky zakázat účast na mších. Obecně jsou vlády katolické víře čím dál nepřátelštější a nevidím důvod, proč jim dávat do rukou nástroje k naší perzekuci.

Jo, víru nikdo nezakazoval, ale do kostela se prakticky nemohlo kvůli drastickému omezení počtu lidí. Tak až zas třeba na základě pandemického zákona zakážou, pardon omezí, mše, tak se budu utěšovat tím, že víru mi nikdo nezakazuje.

Nevím, na základě čeho usuzujete, že bych před rokem mluvil jinak. Troufám si říct, že si pamatuju, jak jsem mluvil před rokem a mluvil jsem stejně jako dnes. Nemějte starost, zdravý rozum jsem používal. Účast na mši jsem ale vyhodnotil jako důležitější věc než zachování zdraví. Naštěstí se daly najít farnosti, kde na ta omezení počtu lidí zas tak nehleděli. Nenakazil jsem se a ani v širší rodině nikdo žádné vážné problémy s kovidem neměl. Akorát strýc zemřel ne na kovid ale po několika měsících na samotce na pokoji v domově důchodců bez možnosti návštěv a bez možnosti i jenom vyjet na vozíku na chodbu. A pak v nemocnici když umíral, tak ani jeho syna k němu nepustili se rozloučit. Pěkně děkuju teda za takováto opatření, které bude ten nový pandemický zákon taky umožňovat.

Cílem pandemického zákazu a myšlenkou zákonodárce že nebylo plést se do víry? No, prakticky se ale do víry pletli a pandemický zákon tuto možnost dává nadále.

Já si troufám říct na základě dosavadních zkušeností s proticovidovými opatřeními ve světě a rostoucí nenávisti a protikatolickým zaměřením většiny světových vlád, že potenciál zneužití pandemického zákona proti praktikování víry je obrovský.