Milá Hanko,
nechcu vypadat jako beznadějný snílek a idealista, ale věřím, že čím víc se lidé budou ozývat, tím víc se se vším bude něco dělat. Neříkám, že to půjde hned... a jak píšete, je to běh na dlouhou trať, ale nejhorší ve válce je přestat bojovat.
To s tou ropou a stromama byla trochu nadsázka, ale přece všechno jde nějak... Nějak to přece musí jít, jinak jsme odsouzeni k tomu nejhoršímu k tzv. pravidlu přírody - nejsilnější přežije. A to vylučuje veškerou lásku ze života. A každej člověk potřebuje lásku. Ať je věřící nebo ne, každej chce bejt milovanej a cítí i potřebu milovat...
Bojovat za lepší svět se určitě vyplatí. Když ne pro nás, tak pro naše děti nebo pro děti dětí jejich dětí :))
A ano, uznávám, že situace v Indii na některých místech je taková, že by člověk pak doma nevyhodil ani tvrdou patku chleba, ale to je právě to... nám tady ten chleba tvrdne a oni by za to byli rádi.
Uznávám, že když si uvědomím, že tohle je kvůli tomu, že někteří lidé chtějí vydělávat za každou cenu a že se nezmění, propadám beznaději a ptám se "do háje, co s tim?" a řikam si, že to nejde a okolnosti jsou silnější než já, tak mi to stejně nedá a budu se snažit alespoň trochu, abych na konci života měla svědomí čistý, že jsem nezůstala mlčet...
Popravdě, kolik nám stačí jídla k tomu, abychme přežili? My v Evropě se vesměs všichni přejídáme. Solipso psal o tom, že máme mít právo mít tolik dětí, kolik uživíme a dokážeme vychovat. To by bylo myšlenkou regulovanosti porodnosti nemožné. Vím, že u nsá v domácnosti by se daly uživit ještě děti dvě a poskytnout jim to, co budou v životě potřebovat (ale to nikdo nemůže posoudit, protože nikdo neví, jak to u nás v domácnosti je). Každý člověk by měl ke všemu přistupovat se zodpovědností. S opravdovou zodpovědností...
Lidi se musí změnit, vždyť jinak tu bude úplně k nežití. A lidi se změní. Budou muset.