Tak tento článek je přesně něco na mě. Bylo odobí, kdy jsem těm, kdo prosili o peníze na jídlo dávala. Pak přišlo odobí, kdy jsem se s nimi dělila přímo o jídlo nebo jsem jim šla něco k jídlu koupit. Pak se to ve mně ale všechno nějak otočilo a po jedné negativní zkušenosti jsem si přestala těchto lidí všímat. Po dlouhé době za mnou přišel jeden muž, znal mě asi jen týden a potřeboval půjčit větší obnos peněz. Razantně jsem řekla ne, ale pak mi to nedalo a po zvážení a radě jednoho člověka jsem mu peníze půjčila. Jak se dušoval, že peníze vrátí, dokonce i občanku mi nabízel k nahlédnutí a k opsání údajů. Nezdráhal se mi ani podepsat papír o tom, že jsem mu peníze půjčila. Když nastalo datum vrácení peněz, tak se ani neozval.Nereagoval ani na sms, ani na volání nezvedal telefon. Už je to skoro půl roku a daný člověk, jako by se vypařil. Tato zkušenost mě přivedla k závěru, že už nikdy víc nikomu podobnému peníze dávat nebudu.I přesto,že je dnešní doba na práci krutá a mnoho lidí práci nemá, existuje spousta sociálních zařízení, kde tito lidé mohou najít ubytování, stravu a případně i další pomoc. Je pouze na tom daném člověku, zda tuto pomoc příjme nebo ne. Nebráním se přispět na nějakou smysluplnou věc, ale dávat peníze jen tak někomu, to tedy už opravdu ne!! Dana

Ono je to v dnešní době velmi těžké, a asi si to musí zvážit každý sám případ od případu.

Co znamená zvážit to případ od případu? Ten člověk byl věřící a jak se dušoval, že on to vrátí, že on není takový jako ti ostatní?? Jak podle vás poznat, kdo to skutečně potřebuje a kdo ne? A navíc, pokud tito "chudáci, žebráci" nemají na jídlo a na základní potřeby, tak proč stále mají na cigarety a alkohol? Není problém spíše někde jinde? To, že někomu dám jednorázově peníze, nebo že mu něco koupím na jídlo, to podle mě danou situaci neřeší. Spíše si častěji kladu otázku, jak těmto lidem skutečně pomoct a jestli oni o tuto pomoc vůbec stojí!!! Dana