Mezi tanky a kasárnu se dostavil dvoumiliónový dav lidí s růžencem v rukou.
Přišly celé rodiny, přišli kněží, řeholní sestry, aby čtyři dny a čtyři noci stáli na stráži. Kromě toho kardinál vyzval k modlitbě i řeholní sestry ve třech kontemplativních klášterech, které se se zdviženýma rukama modlili na kardinálův úmysl.
Nepadl ani jeden výstřel. Tanky se zastavily...
První filipínská růžencová revoluce r. 1986
V roce 1972 se Filipíny staly totalitní zemí. Prezident Ferdinand Edralin Marcos, který už nemohl kandidovat, protože úřad zastával již dvě tříletá období, ve své touze po moci zlikvidoval svobodu tisku, odstranil opozici a s ní sedm tisíc důstojníků a vojáků, rozpustil parlament a dal zavřít člena parlamentu Benigna Aquino, který ve vězení onemocněl na srdeční nemoc, která vyžadovala operaci. Diktátor Marcos mu dovolil odejít do USA s tím, že se už nikdy nevrátí.
Silnou osobností na Filipínách byl kardilnál Jaime L. Sin. Všichni ho poslouchali, dokonce i prezident Marcos, který na kardinálovo naléhání v roce 1974 propustil na svobodu několik set vězňů.
Proto bylo jen pochopitelné, že Marcos chtěl zaútočit i na církev, ale pro silný odpor kardinála Sina ustoupil se slovy: "Mám dost svých problémů. Proč bych vstupovat do konfliktu s církví?"
Situace v zemi se stávala velmi napjatou. Zejména poté, co se do země v r. 1983 z USA vrátil Benigno Aquino, jehož zastřelili při vystupování z letadla ještě dříve, než se jeho noha dotkla země. Jeho smrt probudlila Filipínce z apatie.
Na čelo odporu se postavila vdova po Benignovi Aquinovi, Corazon Aquinová.
Dne 22. února 1986 se v kasárnách obrnili ministr obrany Juan Enrilo a generál Fidel Ramos, zástupce velitele ozbrojených sil s třemi sty vojáky proti diktátorovi Marcosovi. Ten na ně poslal tanky.
U kardinála zazvonil telefon: "Eminence, musíte nám pomoci. Pokud nám nepomůžete, tak za několik hodin už nebudeme živí."
Kardinál odešel do své kaple. Když se za půl hodiny vrátil, věděl, co má dělat. Prostřednictvím katolického rozhlasu Veritas vyzval všechny, aby šli do Aleje Zjevení svatých bránit vzbouřence. Medzi tanky a kasárnu se na kardinálovu výzvu dostavil dvoumiliónový dav lidí s růžencem v rukou.
Přišly celé rodiny, kněží, řeholní sestry, aby čtyři dny a čtyři noci stáli na stráži. Kromě toho kardinál vyzval k modlitbě i řeholní sestry ve třech kontemplativních klášterech, které se se zdviženýma rukama modlili na kardinálův úmysl.
Nepadl ani jeden výstřel. Tanky se zastavily a velitelé, kteří měli dát povel k palbě, volali: "Modlete se hlasitěji, ať i moji vojáci v tanku slyší vaši modlitbu!"
Potom speciální jednotky pustili na lidi plyn, ale vítr se obrátil a všechen plyn šel zpět na vojáky. Do davu přistály i vrtulníky, ale nikdo už neútočil, protože vojáků se dotkla Boží milost.
Nakonec Marcos ze země uprchl a Corazon Aquinová byla zvolena za prezidentku.
Kardinál Sin, ale i ostatní účastníci těchto událostí, to považovali za zázrak na přímluvu Panny Marie.
Převzato z
www.maria.sk,
článek naleznete
zde.
Další díly seriálu Mariina vítězství
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 1. díl: Záchrana Prahy před švédským vojskem
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 2. díl: Vítězství křesťanských vojsk v bitvě u Lepanta
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 3. díl: Vítězství křesťanských vojsk v bitvě u Vídně
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 4. díl: Záchrana Portugalska
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 5. díl: Osvobození Rakouska
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 7. díl: Druhá filipínská růžencová revoluce r. 2001
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 8. díl: Záchrana katolických kněží
v Hirošimě
MARIINA VÍTĚZSTVÍ, 9. díl: Vítězství Panny Marie v Africe (2008 - 2009)
