Zajímavé...

Starostlivá Matka

Homilie při oslavách 400. výročí zjevení Panny Marie v Litvě.





Světlo 44/2008 najdete ZDE


Před rokem v čísle 49 jsme přinesli článek E. M. Finka o událostech v litevské Šiluvě v roce 1608. Apoštolským delegátem na oslavách tohoto výročí letos v září byl kolínský arcibiskup kardinál Meisner. Přinášíme dnes podstatné úryvky z jeho homilie.
Při slavných okamžicích Ježíšova života, jako bylo rozmnožení chleba, utišení bouře na moři, vzkříšení mládence z Naimu či proměnění na hoře Tábor nebo triumfální vjezd do Jeruzaléma, je Maria v pozadí. Není přítomná. Ale v hodinách nebezpečí a ohrožení stojí Maria v popředí: při hledání útulku v Betlémě, při útěku do Egypta, při křížové cestě Jeruzalémem a konečně na Golgotě, kde její srdce pukalo. Ona nežila sama pro sebe, nýbrž pro Pána a pro vykoupení lidstva. Také pro svá zjevení zde na zemi si nezvolila zalidněná města, slavné katedrály nebo baziliky, nýbrž opuštěná místa, která lidé většinou neznají. Také si nevybrala důležité osobnosti nebo učené teology, nýbrž prosté lidi a děti, tedy ty, které nikdo navštívit nechce. Chce také, aby především tito lidé k ní přicházeli. U ní není nic z toho, co tento svět nazývá štěstím.

Ohrožení litevského národa
Právě tak tomu bylo před 400 lety. Po tragických událostech z roku 1532, kdy musel být obraz Matky Boží zahrabán, protože ho ohrožovali kalvinisté, zjevila se o 76 let později v roce 1608 ve zcela nekatolickém prostředí dětem, které pásly své ovce u Šiluvy. To bylo na místě, kde poslední katolický farář před 76 lety ukryl obraz Panny Marie.
Maria se dětem ukázala a plakala ze starosti o své děti a obyvatelé odpověděli tak, že se vrátili do katolické církve. Podle vidění 100letého slepce byl nalezen obraz, který ukryl v železné truhlici poslední katolický farář Holubek v roce 1532. Brzy následovala u tohoto obrazu zázračná uzdravení. Od té doby patří Panna Maria ze Šiluvy k velkým patronům litevského národa.

Proti evropskému odcizení Bohu
Před 400 lety dal Bůh litevskému národu Marii jako průvodkyni a osvoboditelku od temných mocí a sil, které odtrhují člověka od Boha. Ona je přechodem od odcizení Bohu ke schopnosti přijmout Boha a tím také přijímat člověka. Protože jen ten, kdo zná Boha, zná také člověka. A ten, kdo ví něco o nebi, ten také rozumí něčemu na zemi.
Šiluva dokáže i po 400 letech vyvolat revoluce modlitby a kajícnosti proti evropskému odcizení Bohu. „Kde je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší,“ to byla zkušenost Božího lidu v nedávné minulosti. Maria je ztělesněním Boží pomoci křesťanům. Ona je Archou úmluvy, která stojí pevně v bouřích a nenechá nás zahynout. A je současně mateřská Boží tvář a Boží pomoc. Proto vystupuje na scénu v církevních dějinách v případech největší nouze.

Co Maria řekla v Šiluvě, tomu věřte
Maria k vám přišla před 400 lety prostřednictvím dětí a už nikdy od vás neodešla. Ona šla se zavlečenými na Sibiř a pomáhala jim tam žít i umírat. A zůstala s truchlícími příbuznými v mateřské vlasti a pomáhala jim důvěřovat a věřit. My potřebujeme Marii v přítomnosti i v budoucnosti v našich domech, v našich společenstvích, obcích a farnostech. Protože ona přináší do domu Ježíše. Kdo ji nechává stát přede dveřmi, ten brání i Pánu, aby vstoupil mezi nás. Tak jako uprostřed vašich měst a vesnic stojí katedrály a kostely a doma i v muzeích visí její obrazy, tak potřebujeme Marii i v litevské kultuře, má-li Litva zůstat Litvou. Jinak by zůstalo všechno bez Krista, bez víry a bez naděje. My nezbytně potřebujeme mít Marii ve svém středu. Její pohled na Jana pod křížem je obrácen i k nám všem. Protože v Janovi jsme jí byli všichni svěřeni, celá Církev. Ona nám může ukázat zcela přesně směr v naší zmatené době. Co kdysi řekla služebníkům na svatbě v Káně: „Cokoliv vám řekne, učiňte!“ (Jan 2,5), to je možno říct i dnes Církvi: „Co nám Maria říká dnes, i to, co zde řekla našemu národu před 400 lety, tomu věřte!“

+ Joachim kardinál Meisner

DĚJINY MARIÁNSKÉHO POUTNÍHO MÍSTA V ŠILUVĚ
V roce 1457 dal diplomat Petras Gedgaudas postavit v Šiluvě kostel. Ze svých cest světem přinesl z Říma obraz Matky Boží, která drží v náručí Ježíška. Matka Boží pak zde byla stále uctívána.
Když místní šlechtic Adligen Zabiela přinutil násilím obyvatelstvo, aby přestoupilo ke kalvinistům, uložil farář Holubek obraz Matky Boží, bohoslužebné náčiní a důležité dokumenty do kovové truhlice a ukryl ji v blízkých skalách. Po osmdesáti letech zemřel i poslední katolík v Šiluvě.
Ale pak se stal ve zcela kalvinistickém prostředí zázrak. Jednoho letního dne roku 1608 se zjevila Panna Maria dětem, které pásly ovce u skály za Šiluvou, kde farář Holubek ukryl obraz Bohorodičky. Kalvinistický katecheta Mikalojus Fiera a kalvinistický učitel Saliamonas Gricius zakázali dětem o zjevení mluvit. Ale děti vyprávěly rodičům a sousedům o plačící Panně Marii a ti se shromáždili u skály, kde se Matka Boží zjevila. Když se objevil pastor, aby učinil přítrž katolickým manipulacím, byl sám svědkem zjevení plačící Matky Boží, která se zjevila přesně tak, jak to děti popisovaly.
Obyvatelé Šiluvy se obrátili a vrátili se zpět do katolické církve. Toto obrácení bylo tak radikální, že po deseti letech na svátek Narození Panny Marie 8. září přistoupilo na tomto místě 10 000 věřících ke svatému přijímání. Podle vidění, kterého se dostalo stoletému slepci, byl ve skalách nalezen obraz v kovové truhlici spolu s bohoslužebnými předměty a zprávami. Brzy následovala zázračná uzdravení.
Pak byl pro zázračný obraz postaven kostel, který byl několikrát přestavěn a rozšířen. 17. srpna 1775 uznal papež Pius VI. zjevení jako autentické. Roku 1903 byl pověřen nejslavnější litevský architekt Atanas Vivulskis stavbou nové kaple.
Ta byla vysvěcena 8. září 1924 a každoročně ji navštěvuje na 100 000 věřících.

Z Kirche heute 10/2008
přeložil -lš-


Misijní pouť 2015

Sdílet

Co říkáš na televizi TV-MIS.cz?

Rád bych ji nějakým způsobem podpořil (Počet hlasů: 560)
(18.85 %)

Viděl jsem na ní alespoň 10 filmů a zaujaly mě (Počet hlasů: 501)
(16.86 %)

Jsem mile překvapen (Počet hlasů: 518)
(17.44 %)

Rád bych se s programem seznámil blíže (Počet hlasů: 450)
(15.15 %)

Zatím z ní nic nemám - mám hlemýždí internet (Počet hlasů: 470)
(15.82 %)

Nechápu to (Počet hlasů: 472)
(15.89 %)



Celkem hlasovalo: 2971
| Autor: Bohumila Hubáčková | Vydáno dne 16. 01. 2022 | 664 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Světlo 44/2008
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace