Slavnost Božího Těla ve Starém Petříně

V nedělním dopoledni se pomalu zaplňoval do daleka zářící kostel ve Starém Petříně. Kapela ladila poslední tóny, ministranti chystali vše potřebné a zvonění zvonů se rozléhalo po celé vesnici.



Bohoslužba začala...


...a slovům P. Plíška se zaujetím naslouchali všichni přítomní.

Často si klademe otázku, zda máme všechno. Nezapomněli jsme něco? Důležité ale je, aby člověk nikde nezapomněl sám sebe, aby prožíval, aby byl. Aby slavil. Tak jsme tady a oslavujeme Nejsvětější Trojici.

Kolik toho o Pánu Bohu víme?
Já studoval teologii, já byl na kurzu, já mám přečtenou celou Bibli…
Ale hlavní je, abychom s Ním žili. A to je to, co nám dnešní slavnost připomíná. Bylo by málo poznávat a nežít.

Jdou-li děti k 1. svatému přijímání, jsou připraveny s Ježíšem žít.
Ale my dospělí zapomínáme, že je třeba obnovovat svůj vztah k Bohu. Jaký je můj pohled na Pána Boha? Dnes oslavujeme Nejsvětější Trojici. Toužíme po ní?

Je to jako rodina. Máme se rádi, pomáháme si, obětujeme se pro druhé. Je tu vzájemný vztah, který je plný lásky pro druhé.
Stejné je to i u Nejsvětější Trojice. Je tam plno lásky, která se rozdává. Máme to vnímat a s Pánem Bohem žít.
Svatý Jan říká: „ Bůh je láska“. Jestliže člověk žije láskou – je Bohu blízko.

Když po mši svaté dnes vyjdeme z kostela, budeme vyprošovat požehnání i lásku pro naše domovy.
Ať tedy s Pánem Bohem žijeme, jak nejlépe umíme.
Ať pak žijeme dál z toho, že jsme Pána Boha oslavili v naší obci i v našich rodinách.
Amen.



Skrze Něho, s Ním a v Něm...



Přijď, ó Pane, do našich srdcí.



Pane Ježíši , ve svátosti oltářní zůstáváš s námi.



Společně kráčíme za Kristem.



A radostně prozpěvujeme.



První zastavení.



Jen Tobě patří chvála.



I tady prosíme o Tvé požehnání.



Jako bílé obláčky.



Barevné lístky květin zabavily ty nejmenší.



Průvod věřících...



...se navrací do chrámu.



Pane, zůstaň s námi a žehnej nám.

Bohu díky.