I v letošním roce se vydala skupinka farníků na pouť. První zastávka byla v premonstrátském klášteře v Nové Říši.
Opatský kostel sv.Petra a Pavla.
Nádherná výzdoba.
Mši svatou v kapli svaté Anny sloužil P.Milan Plíšek.
Několik slov z promluvy.
Máme možnost po roce být někde jinde a být spolu.
Jsme na místě duchovního centra. Co vše se tu vykonalo pro lidi, pro Boží slávu.
Řeholníci zde pracují a modlí se. My také přicházíme od naší práce k modlitbě. Abychom slavili.
Už pohled na toto místo – kostel, klášter - nabízí člověku myšlenku na vše krásné.
Kolikrát za rok někam vyrazíme? Někdy ani jednou - nemáme čas!
Člověk dělá co je mu milé, co má rád …..
Otci biskupovi byla na setkání položena otázka:“ Na které straně je Bůh? Na straně věřících nebo nevěřících?“ On odpovídá, že je to špatný dotaz. Ten správný by měl být:
“ NA KTERÉ STRANĚ JE ČLOVĚK!“
Je na straně Pána Boha nebo je proti Němu?
Jak jsme na tom my? Oslavují naše skutky Pána Boha?
Tak přicházíme jako poutníci, abychom se modlili.
Aby i tato mše svatá nám něco u Pána Boha vyprošovala. Abychom nepřijeli pouze ze zvědavosti, ale nechali se zde Bohem oslovit, dotknout, abychom za něco bojovali na Boží straně, za Boží věc.
Určitě přicházíme s nějakými úmysly ze světa – s bolestmi, starostmi, nemocemi, abychom to zde Pánu Bohu svěřili. Tak mše svatá bude právě na tyto vaše úmysly.
Abychom se pak vraceli do lidských končin se světlem a slovem od Pána Boha.
Když člověk celý život pochybuje o Pánu Bohu a nedovede říci:“ Ty jsi, Bože, mojí jistotou,“ nemůže prožít život s radostí.
NEMÁŠ V SOBĚ DOST VÍRY, ŽE STÁLE MUSÍŠ POCHYBOVAT!
Když člověk nezná Boha, tak ho ani neposlouchá a ani ho nemiluje. Včera jsme slyšeli:"Kdo zachovává má přikázání, tak mě má rád!“
Slova cizího člověka nám nic neříkají, jsou nám lhostejná. Slova nejbližších bereme vážně.
Kdyby člověk Pána Boha znal, TAKOVÉHO JAKÝ BŮH JE VE SKUTEČNOSTI, tak by ho nemohl nemít rád!!!!!
Protože však ho nezná, tak ho do života nevpustí!
To Boží slovo nás má prostoupit!
Tak ať nás Pán Bůh stále přemáhá, ať dokážeme na Boží dotek, na tu Boží milost odpovídat. Amen.
Otčenáš.
Oltářní obraz svaté Anny.
Po mši svaté nás otec Michal v krátkosti seznámil s historií řádu a provedl kostelem a zpřístupněnou částí kláštera.
Obětní stůl a přesbytář.
Královno máje, oroduj za nás.
Ve ztichlém kostele pozorně nasloucháme výkladu.
Modlitba u Panny Marie Bolestné.
Kam míří naše pohledy?
Obdivujeme veliké varhany.
Pohled na nádvoří kláštera.
Zaujalo nás množství svazků v knihovně.
Poutníci u vchodových dveří.
Nyní kolona vozidel směřuje rozkvetlou jarní krajinou na jih.
Cíl je jasný.
Po rozbahněné lesní cestě směřují naše kroky ke kostelíku, ukrytému na vrcholu kopce.
Kříž na pokraji lesa.
Kratičká pobožnost k Matce Boží.
S úsměvem na tváři nám duchovní správce této farnosti sděluje několik zajímavostí o tomto kostele.
Povídání uprostřed lesa.
Obdivujeme kvetoucí přírodu.
Ještě zamáváme na pozdrav a míříme zpět domů.
Bohu díky.
