Při mši svaté je potřeba, abychom měli aktivní účast.
Projevuje se to celou řadou drobností, např. tím, že zřetelně a výrazně odpovídáme. Kněz řekne: „Pán s vámi!“ Říká to hlasitě jako přání, při kterém se připomíná: Pán Ježíš je s vámi a to vám také přeji. A v odpovědi zazní něco neurčitého, někdy zamumlaně, jindy polohlasně: „I s tebou.“ Kněz zvolá: Vzhůru srdce!“ A vrací se mu opět tak jaksi neurčitě: „Máme je u Pána.“ A způsob, jakým je to věřícími pronášeno, zpochybňuje obsah tohoto výroku – kdoví, kde to srdce mají, vždyť kdyby je měli u Pána, vypadala by jejich odpověď zcela jinak.
Mši svatou máme prožívat s aktivní účastí s vědomím, že každá modlitba, každá naše odpověď ke mši svaté patří a je součástí naší oběti, kterou také přinášíme. Naše aktivní účast při mši svaté nás pak uschopňuje k aktivnímu nasměrování na vnímání Boží blízkosti i po skončení mše svaté v našem běžném životě. Aktivní zapojení při mši svaté nám také napomáhá k větší soustředěnosti a vnímavosti toho, co se zrovna při bohoslužbě odehrává.
