Bývalá zaměstnankyně potratového průmyslu: „Pokud opět nepřijmeme ctnost sexuální čistoty, potraty zde vždy budou existovat“

John-Henry Westen z portálu LifeSite News udělal mimořádně zajímavý a také nutný rozhovor se ženou, která pracovala pro americkou potratovou korporaci Planned Parenthood a sama byla na třech potratech. Patrícia Sandovalová vypráví o hrůzách potratového průmyslu, o svém obrácení i o tom, co je třeba udělat, aby horor potratů nadobro skončil.







https://www.youtube.com/watch?v=UK-feo1plJY

Oklamaná dívka

Patricie říká, že v mládí jí nikdo nic neřekl o sexuální zdrženlivosti. Její vlastní rodiče žili v nesvátostném manželství. Poprvé se setkala s potratovou korporací Planned Parenthood (PP), když byla teprve šesťačkou na základní škole. Tehdy PP přišla dělat kampaň do školy, kterou Patricie navštěvovala.

„Poprvé jsem se stala obětí potratové lobby, když mi bylo 12 let,“ říká Patricie. „Věřím, že už tehdy mi ukradli mou nevinnost, protože v roce 1992 – když nebyl internet ani mobily – jsem měla ještě čistou mysl. A oni přišli a dávali nám toto falešné učení o „bezpečném sexu“, který neexistuje, a já věřím, že to všechno byla past.“

Podle mladé ženy potřebuje Planned Parenthood každý měsíc jisté množství potratů, aby tak naplnilo své „tabulky“. Říká, jak jí tvrdili, že až do 5. měsíce není dítě v děloze skutečně dítětem. Neustále jí do hlavy tloukli známé heslo „Tvé tělo, tvé rozhodnutí“.

„Byla jsem jednou z těch mladých dívek, které uvěřily, že dítě zničí vaše sny,“ říká dále. Také si stěžuje, že jí potratoví aktivisté nikdy neřekli o post-potratovém syndromu. Pokračuje:

„Utrpěla jsem mentální a emocionální újmu, utrpěla jsem dokonce i fyzickou újmu z těchto tří potratů. Dokonce i můj tehdejší přítel trpěl post-potratovým syndromem a já jsem měla víceméně sebevražedné myšlenky.“


Kde končí nenarozené děti

I přes tuto velmi špatnou zkušenost se Patricie rozhodla dát si do Planned Parenthood žádost o zaměstnání. A přijali ji. Jak říká, chtěla jen pracovat někde na recepci, ale společnost z ní udělala sestřičku asistující lékaři vykonávajícím potraty při jeho činnosti. Žena s hrůzou dále vypráví:

„Musela jsem asistovat lékaři a být jeho očima, protože během těch procedur nevidí, co dělá uvnitř děloha mladé dívky nebo mladé ženy a já jsem musela být jeho očima a vidět části těl miminek. Bylo to hrůzostrašné. Bylo to srdceryvné. Zvlášť vidět výrazy na tvářích těch miminek – jejich ústa byla doširoka otevřená, protože ty dětičky křičely, ty dětičky naříkaly, ale neměly hlásek.“



Po této zkušenosti se psychicky úplně zhroutila a skončila dokonce na ulici. Začala brát drogy. Říká, že byla „chodící mrtvolou“ a že „to bylo díky modlitbám mé mámy, že mě někdo z té ulice vytáhl“. Se slzami v očích pokračuje: „Díky tomu, že moje máma byla tři roky na kolenou, jsem dnes ještě naživu.“ Ví, že jí Bůh odpustil, ale také ví, že spousta žen si samy sobě nedokáže odpustit. Od té doby se rozhodla bránit život všemi prostředky ze všech sil. Uvádí:

„Vím, kde ty nenarozené děti končí – končí v odpadkovém boxu. Dotýkala jsem se jich svýma rukama, cítila jsem je, viděla jsem je… Věděla jsem, že i mé děti skončily v tom odpadkovém boxu.“

Patrície dále říká, že denně dělá skutky pokání za škody, které napáchala a také proto, aby tak uctila své nenarozené děti. Věří, že její dětičky se nyní za svou mámu v nebi modlí. I John-Henry souhlasí a upozorňuje, že potratem přišlo o život už asi 70 milionů amerických občanů.

„Je to hřích, který volá do nebe o pomstu,“ upozorňuje moderátor s tím, že i on věří, že máme nyní v nebi „armádu modlících se dětiček“.


Dvě ctnosti

Řešení k ukončení potratů je podle Patrície sexuální zdrženlivost. Říká:

„Můžeme chodívat do ulic na pochody pro život, můžeme rozšiřovat pro-life informace, ale pokud se v našem světě nevyléčí sexuální zranění, která máme, potraty budou vždy existovat. Myslím si proto, že se skoncováním potratů je třeba začít doma. Rodiče jsou prvními učiteli svých dětí a skutečně to začíná v rodinách. Takže je velmi důležité, abychom svým dětem ukazoval ctnost a nádheru sexuální čistoty.“

Patrície si myslí, že ctnost skromnosti v oblékání a předmanželské sexuální čistoty byla v moderním světě zapomenuta. Uznává, že zvláště dnes je velmi obtížné být teenagerem – kvůli záplavě obrázků, písní a videí se sexuálním podtónem, které se na mladé lidi dennodenně valí ze všech stran. "Jsou v neustálém boji s těmito lžemi," upozorňuje s tím, že pokud padne jedna ctnost, nastává dominový efekt. Pokračuje:

„Například, když zkolabuje skromnost, žena neví, jak se má vhodně chovat, jak se oblékat vhodným a čistým způsobem. Potom padne i její sexuální čistota. A když se to stane, může to skončit nechtěným těhotenstvím nebo těhotenstvím v krizi, a to pak může skončit potratem. Všechno to jde ruku v ruce. Myslím si, že nemůžete být pro život, jestli nejste pro sexuální čistotu, obě věci jsou vzájemně propojeny…“

Abychom zkrátka zabránili potratům, musíme znovuobjevit hodnotu dvou ctností – skromnosti a sexuální čistoty.


Podmínky pro ukončení potratů

Patrície dále hovoří o tom, jak Panna Maria Guadalupská přišla do Mexika, aby tam založila kulturu života, protože až do té doby tam byla „kultura smrti“, v níž Aztékové vraždili své děti a obětovali je svým krvavým bohům. „Bohové“ jim za to údajně slibovali úrodu, déšť, ba i východ slunce. Zvláště jednomu bohu, kterého Patrície neuměla jmenovat (zřejmě Quetzalcóatl, pozn. překl.), bylo ročně vykonáno až 150 tisíc obětí. Když pak byly v roce 2007 v Mexiku potraty legalizovány, na soše Panny Marie Guadalupské se zjevilo podivné, snad nadpřirozené světlo – přímo na její děloze.



Vypráví také příběh jednoho muže, který byl tak nešťastný z legalizování potratů v Mexiku, že se Bohu nabídl jako „oběť“ za odčinění tohoto strašného hříchu. Bůh pak dovolil, aby tohoto muže posedl démon, podobně jako Anneliese Michelovou v 70. letech v Německu. Muž pak podstupoval sérii exorcismů, které však byly neúspěšné a tak ho kněz, otec Juan Rivas, vzal do Říma, kde se spolu setkali přímo s papežem Františkem. Ten odkázal posedlého muže hlavnímu vatikánskému exorcistovi, otci Gabrielu Amorthovi. Démoni vyznali, že to Panna Maria jim přikazuje, aby mluvili. Patrície pokračuje s popisem, co démoni vyjevili:

„My jsme čtyři démoni, kteří panovali a vládli Mexiku před zjevením v roce 1531. My jsme démoni krveprolití a lidských obětí. Teď, když lid Mexika zradil „ženu zhora“ (démoni nikdy přímo nevysloví jméno Panny Marie), my jsme opět na trůnu. Ona je hluboce uražená a mexický lid ji odsunul z trůnu stranou a na trůnu jsme nyní my – a my vládneme Mexiku násilím a krveprolitím.“

Démonické bytosti dále vyjevily, že k odčinění hluboké urážky Mexičanů vůči Panně Marii a k ukončení krveprolití, musí národ splnit tři podmínky:

1) celý národ v čele s prezidentem musí veřejně uznat, že potraty jsou nejen hříchem, ale přímo zločinem;

2) prezident musí zasvětit zemi Srdcím Panny Marie i Pána Ježíše;

3) mexický lid musí činit skutky pokání a odčinění za hrozný hřích – „a to zvláště kněží, biskupové a kardinálové, kteří dovolili potraty v Mexiku zavést a nic proti tomu neudělali“.

Toto jsou 3 podmínky, které musí Mexičané udělat, aby v jejich zemi byly potraty ukončeny.


Trestem za potraty jsou války a vraždy

Démoni také vyjevili, že pokud se tento skutek pokání nevykoná, Mexiko zasáhnou různé katastrofy:

"Pokud se toto nestane, budou se dít katastrofy, zemětřesení, násilí se bude stupňovat a všude bude krveprolití a vraždění stejným způsobem jako jsou vykonávané potraty v Mexico City."

Bývalá sestřička Planned Parenthood uvádí, že potracené děti jsou rozřezány na kusy, které jsou následně uloženy do černých skříněk či boxů a ty jsou následně spáleny kyselinou. Kartely podle jejích slov vraždí stejným způsobem - svou mrtvou oběť rozřežou na kusy, dají do černého pytle či boxu a následně spálí. Patrície na videu dále uvádí, že když se otec Juan Rivas i s posedlým mužem vrátil zpět do Mexika, zjistili, že počet lidí zavražděných drogovými kartely se víceméně rovná počtu dětí usmrcených při potratech.

Žena také pár větami přibližuje osobu současného mexického prezidenta (Andrés Manuel López Obrador). Podle jejích slov je to veřejný kouzelník, který vykonává Santerii (mix západoafrického pohanského kultu s katolicismem) a dodává, že „každý rok ho můžete živě sledovat v televizi, jak zasvěcuje Mexiko svým bohům“. Je tedy zjevné, že středoamerická země tak brzy dvěma Srdcím zasvěcená asi nebude, ale Patrície uznává, že jsme jako věřící toho pro ukončení potratů udělali velmi málo. Myslí si, že i problém střelby na amerických školách je nějakým způsobem navázán na legalizaci potratů USA. „Guadalupské zjevení je zde i pro Ameriku a Kanadu,“ míní. John-Henry Westen svého hosta ještě doplnil:

„Když do Ameriky přijela svatá Terezie z Kalkaty, varovala nás, že ovocem potratů je nukleární válka.“


Nesmíme se bát

Na závěr programu Patrície prohlašuje, že se obránci práv života nemají bát a že mají oplývat odvahou. Každý z nás bude Bohem brán na zodpovědnost nejen za to špatné, co udělal, ale také za to dobré, co měl udělat, a nejednal tak. Upozorňuje, že v USA bylo provedeno 66 milionů potratů – což znamená, že desítky milionů žen byly na potratech, ale i desítky milionů mužů je zodpovědných za potraty.

Vítězství v tomto boji patří Pánu Ježíši a Panně Marii, ale my musíme být jejich bojovníky. „Nesmíme mlčet, musíme být odvážní a nesmíme se bát“, vyzývá žena. Také podle ní je třeba dělat skutky odprošení a že jsme povoláváni dělat je všichni, nejen matky, které potrat podstoupily.

Patrície Sandovalová je dnes šťastně vdaná žena a matka. O své životní cestě napsala i knihu s názvem Transfigured (Proměněná), případné zájemce o ni jistě potěšíme informací, že kniha vyšla i ve slovenském překladu s názvem V osídlach smrti ve vydavatelství Zachej, kde si ji mohou i zakoupit.



Převzato z https://www.christianitas.sk/, článek z 13. 12. 2022 naleznete zde.



O knize:

Tato kniha je darem z nebes pro ty, kteří si myslí, že nemají v životě žádnou naději. (o. Víctor Salomon)

Držíte v rukou pravděpodobně jeden z nejsilnějších příběhů obrácení, jaký byl kdy napsán. Kniha V osídlech smrti sleduje životní cesty Patricie Sandovalové, dnes mezinárodní pro-life řečnice a úspěšné katolické moderátorky, která se po rozvodu rodičů vrhla na cestu sexu a drog. V průběhu roku a půl podstoupila tři umělé potraty. Později dokonce sama pracovala na potratové klinice. Těžce závislá na metamfetaminu, hluboce ponořená v New Age praktikách a se zlozvykem vytrhávat si vlasy nakonec skončila na ulici, kde ji potkal Bůh.

Tento strhující životní příběh je důkazem skutečnosti, že i kdyby byly hříchy člověka jako šarlat, díky Božímu milosrdenství neexistuje důvod přestat věřit v jeho obrácení.

Z Boží milosti se dnes Patricia dělí o svůj příběh s miliony lidí na přeplněných stadionech. Vystupovala v rozhlasových a televizních pořadech jako Bookmark (Záložka), Life on the Rock (Život na skále), Women of Grace (Ženy milosti), At Home with Jim and Joy (Doma s Jimem a Joy), Cara a Cara (Zoči-voči) či Nuestra Fe en Vivo (Naše víra žije). S otcem Víctorem Salomónem moderuje vlastní pořad De Dos en Dos (V párech) na katolické televizní stanici EWTN.

https://www.megaknihy.cz/biografie/2975916-v-osidlach-smrti.html