Na co bychom neměli ve svém životě zapomínat? Co by pro nás mělo být povzbuzením? O tom můžeme rozjímat v dnešní myšlence, která je z exhortace Evangelii gaudium od papeže Františka.
VKLAD CÍRKVE DO NYNĚJŠÍHO SVĚTA JE ENORMNÍ. NAŠE BOLEST A NAŠE ZAHANBENÍ NAD HŘÍCHY NĚKTERÝCH ČLENŮ CÍRKVE I NAD TĚMI NAŠIMI BY NEMĚLY ODSUNOUT DO ZAPOMNĚNÍ, KOLIK KŘESŤANŮ ODEVZDÁVÁ SVŮJ ŽIVOT Z LÁSKY:
STARAJÍ SE O SPOUSTU LIDÍ V NEMOCI NEBO JE DOPROVÁZEJÍ K POKOJNÉ SMRTI, POMÁHAJÍ LIDEM ZOTROČENÝM RŮZNÝMI DROGOVÝMI ZÁVISLOSTMI NA TĚCH NEJUBOŽEJŠÍCH MÍSTECH PLANETY, VĚNUJÍ SE VÝCHOVĚ DĚTÍ A MLÁDEŽE ANEBO SE STARAJÍ O VŠEMI OPUŠTĚNÉ STARÉ LIDI, SNAŽÍ SE PŘEDÁVAT HODNOTY V NEVRAŽIVÝCH PROSTŘEDÍCH, NEBO SE ODEVZDÁVAJÍ MNOHA JINÝMI ZPŮSOBY, JIMIŽ PROJEVUJÍ NEZMĚRNOU LÁSKU K LIDSTVU INSPIROVANOU BOHEM, KTERÝ SE STAL ČLOVĚKEM.
