Sobota:
Malé děti rozdělit do družstev už v autobuse (aby byl přehled), větší až v průběhu odpoledne nebo při večeři.
Názvy družstev mohou být např. podle světoznámých univerzit, které vysílají své expedice (Oxford, Cambrige, Harvard, Lateránská universita (papežská), Karlova univerzita, Palackého univerzita (Olomouc), Blochinova universita (Vranov n.D.)... vybalování, ubytování.

Seznamovací hry:

• Kruh, uprostřed někdo s ruličkou novin. Jedno z dětí začíná, zavolá jméno některého dítěte v kruhu. Ten co je uprostřed se snaží plácnout po hlavě toho zavolaného. Ten se snaží být rychlejší a zavolat jméno někoho jiného. Kdo je plácnutý musí se vystřídat s tím co je uprostřed. Ten pak musí zavolat první jméno a to dřív, než si sedne, jinak může být okamžitě znovu praštěn a vrací se doprostřed. Automaticky jde doprostřed ten, kdo zavolá neexistující jméno, nebo jméno toho, kdo je právě uprostřed.
• Děti se postupně představují a ke svému jménu přidávají přídavné jméno, které začíná stejným písmenem jako jeho křestní jméno. Například: milý Martin, tmavooká Táňa, dlouhovlasá Darina. První dítě řekne své jméno, druhé zopakuje to první a přidá své, další pak zopakuje předešlá jména a přidá své a tak dále, dokud to někdo nezkazí, ten pak začíná nový řetěz.
• Hráči jsou v kruhu, představí se křestním jménem oběma svým sousedům. Uprostřed je vedoucí, který se také představí. Když vedoucí na někoho ukáže, musí říci jméno podle tohoto pravidla. Řekne-li zip-zap, představí toho vlevo. Při zap-zip toho vpravo. Při zip-zip říká své jméno a při zap-zap jméno vedoucího. Kdo udělá chybu dává něco do zástavy.
• Vyzveme skupinu, aby se postavila na kládu (nízkou zídku do 30 cm, padlý strom ...) v libovolném pořadí a pak řekneme pravidla: Přemístěte se tak, abyste vytvořili řadu, ve které budete seřazeni abecedně podle prvního písmene křestního jména. A platí další pravidla - celá skupina musí zůstat po celou dobu přesouvání na kládě. Lze ji i obměnit - řazení podle prvního písmene příjmení, data narození, výšky, čísla bot ... Po dokončení zkontrolovat celou řadu - každý řekne své jméno příp. datum narození, číslo bot ...
• Je zapotřebí tabulka na bingo, tužky pro každého, seznam otázek. Každý hráč obdrží připravenou tabulku. Počet čtverečků odpovídá počtu hráčů. Úkolem je vepsat do každého políčka křestní jména ostatních členů skupiny - do jednoho políčka jen jedno jméno. Kdo bude mít první dopsáno zvolá: "Bingo!" a je vítěz. Ostatní postupně dokončují. Do dokončení vítěz přečte jména a představí jejich nositele. Další kolo lze doplňovat různé charakteristiky členů.
• Jestli už se znají, můžeme zkusit trošičku komplikovanější poznávání. Jeden je uprostřed, má zavázané oči, na někoho ukáže a řekne zvíře. Ten co na něj ukázal musí vydat zvuk příslušející zvířeti. Hráč uprostřed se ho snaží poznat. Pozná-li, střídají se, nepozná-li, určí další zvíře.

Uvedení táborové hry:

• Po večeři ohlášena vysoce odborná přednáška amerického profesora Doc. Dr. Jamese Granta, proděkana fakulty archeologických studií na americké univerzitě v Bostonu. Po večeři až se všechno ztiší, přichází profesor s brýlemi, v obleku. Profesor je značně roztržitý, mluví směsicí češtiny + anglická slova. Hledá brýle a po chvíli zjistí, že je má na nose, kafe si zamíchá propiskou, pokouší se psát lžičkou... Působí velmi učeným dojmem, ale jinak je úplně mimo. Zahájí přednášku o Kumránu (asistent mu donese pomůcku s fotografiemi a časovými grafy nalepenou na A1 tvrdého papíru). Zahajuje výklad stylem ze kterého každý musí pochopit, že nejnovější poznatky o Kumránu jsou to bez čeho se nedá žít.
• Hlavní body přednášky:
• V zimě 1946 beduíni z kmene Taámire přišli k pramenu Ajn Fašcha u Mrtvého moře.
• Tři z nich: Chalíl Músa, Džúma Muhammed Chalíl a jejich asi patnáctiletý příbuzný Muhammed Ahmed nazývaný edz-Dzíb (česky vlk) prohledávali jeskyně ve skalách (někteří tvrdí, že se snažili najít poklad, jiní říkají, že hledali zatoulanou ovci nebo kozu). Nejmladší a nejmenší z nich edz-Dzíb vlezl do úzkého skalního otvoru a tam nalezl rozbité nádoby s papyrusovými svitky. Když nenašli žádné zlato, byli zklamáni a vzali si alespoň svitky.
• Až teprve v roce 1947 prodali svitky křesťanským obchodníkům v nedalekém Betlémě.
• V dalších letech bylo místo vědecky prozkoumáno, svitky byly nalezeny i v dalších jeskyních.
• Bylo zjištěno, že jde o celou knihovnu, která byla poschovávaná obyvateli nedaleké osady Kumránu, zničené v roce 70 po Kristu Římany ve válce proti Židům (možno přečíst kratičký úryvek z Lk 21, 20 - 24, kde Pán Ježíš předpovídá zničení Jeruzaléma v této válce).
• Než Římané dobyli a zničili osadu Kumrán, obyvatelé poschovávali nejrůznější rukopisy v okolních jeskyních. Našel se skoro kompletní text Starého zákona a mnoho dalších rukopisů na papyru i vyrytých do mědi.
• Poděkuje za pozornost a rozloučí se.

Po večeři volno-sport.

Noční výprava za dalším vědcem:

• Děti se nechají přijít na to, že jim na závěr přednášky profesor Grant něco zatajil. O měděném svitku se zmínil jen tak mimochodem. Ten ale bude v centru našeho zájmu, protože je to svitek, který popisuje, kde byly schovány poklady z Jeruzalémského chrámu, když bylo jasné, že ho Římané dobijí. Někteří vědci těmto informacím nepřikládají žádný význam a v nalezení pokladu nevěří. My se vypravíme za dalším vědcem, který patří ke skupině vědců poklady se zabývajících, aby nám prozradil to, co nám profesor Grant neřekl. Vypravíme se do "jeskyně" (sklepa či jiného tajuplného místa, může být i dost daleko - noční výlet, kde na děti čeká další vědec John Bett, v zuboženém stavu, propadlý alkoholu. Vypráví dětem o měděném svitku, který byl také nalezen v Kumránu. Zde na svitku je seznam míst, kde byly ukryty poklady z jeruzalémského chrámu.
• Tento rukopis hovoří také o dalším svitku, který je ještě mnohem podrobnější a je vložen ve skále u hrobu. Bett sám nenašel ani poklad ani druhý svitek. Jen z beznaděje propadl alkoholu.
• Dětem předá indicie napsané na kartičce (+ další pravidla hry), na které vypátral, kde by se mohl svitek hledat (když se hraje na hřbitově - na kartičce je příjmení z náhrobku za kterým je svitek schován, písmena jsou ale přeházená, nápis je potřeba vyluštit). Při hledání se nesmí promluvit. Tajuplná postava se občas vynořuje a vyřazuje ze hry ty, kteří promluvili.
• Při zpáteční cestě si družstvo najde svůj svitek - je prázdný (místo písmen jsou v něm jenom prázdné čtverečky do kterých se budou místo získaných bodů po hrách doplňovat písmena (každé družstvo může doplňovat do svého svitku - v tom případě každý svitek bude mít trochu jiný text, aby se nemohlo opisovat, nebo zvláště malí mohou doplňovat různými barvami dle družstva do společného svitku, nebo text stejný a písmena je možné si mezi družstvy vyměňovat. Výhodné pro družstva je některá písmena vynechávat a pokoušet se slova domýšlet, v tom případě je potřeba dětem zdůraznit, aby si domyšlené vypisovali jinou tužkou, jinak se v tom při nějaké chybě už nevyznají).
• Vzor textu (možno obměnit) je umístěn na konci programu tábora.

Neděle:
Test inteligence:
Dříve než expedice zahájí svou činnost, je třeba prověřit IQ jednotlivců i družstev, aby se nakonec mohla potvrdit hypotéza, že IQ zdaleka není vše... (IQ testy možno stáhnout z internetu, nebo mohou družstva sami vytvářet testy pro ostatní, v tolika kopiích, kolik je družstev). Možno před provedením testu zařadit přednášku (odbornou) o metodice a významu IQ a (duchovní) o významu moudrosti.

Lest na soupeře:
Při cestě za poklady je třeba překonávat překážky a nástrahy a současně vést případné konkurenty takovými cestami, které sami nezdolají. Družstvo vymyslí disciplínu pro ostatní tři družstva, samo ji předvede. Družstva soutěží a jsou bodována. Pokud nikdo nedosáhne lepšího výsledku než předvádějící družstvo, získává body i předvádějící družstvo. Možno dát i více kol (před každým kolem čas na přípravu).

Nácvik spolupráce:
Je výhoda když je družstvo skutečně dokonale sehrané. Postupně bude zadávána série týmových úkolů, hodnocena rychlost provedení: v družině si navzájem přezout boty, vymyslet co nejvíce slov na koncovku "-tna", zazpívat společně jednu píseň, uvázat co nejdelšího hada z tkaniček do bot, vytvořit test o přírodě o pěti otázkách, utvořit skupinu, která se bude dotýkat země co nejmenším počtem nohou, vytvořit slovo (každý vytváří vlastním tělem jedno písmeno, každý z družstva musí být zapojen)…

Postřeh:
Určitě nás bude čekat cestování a určitě bude důležité všímat si i drobností a zapamatovávat si různé věci, které by nás mohli k pokladu dovést, tak by to chtělo natrénovat. Na nějakou trasu připevnit na stromy kartičky s nakreslenými předměty. Družstva trasu procházejí a zapamatovávají si co vidí (nesmí mít tužku ani papír). Hodnotí se kolik si zapamatovali. V cíli nadiktují vedoucímu.

Pondělí:
Arabský bazar:
Nacházíme se v okolí Mrtvého moře (nejvhodnější je hrát tuto hru u nějakého vodního zdroje, kde se vyskytuje spousta lidí trávící zde svou dovolenou). Došli nám prostředky na provádění vykopávek a dalším pátrání po pokladech. Musíme začít obchodovat, abychom si nějaké opatřili. Je třeba uvážit co bude družstvo prodávat (nasbírat, vyrobit...) a pak se vydat prodávat. Nechodí se do chalup ve vesnici, prodává se za jednotnou cenu 10 haléřů, nesmí se vzít více než tuto částku (když by kupující neměl desetník a družstvo mu nemohlo vrátit přesně nazpět, nemůže prodávat), jednomu člověku je možno prodat jen jednu věc. V arabském prostředí, ve kterém se nacházíme je zvykem smlouvat a hlavně kupující přesvědčovat.

Chleba:
Arabský chleba má podobu tenkých placek (podobný chleba používali Izraelité i Pán Ježíš při poslední večeři). Úkolem družstva je vyrazit do terénu upéct alespoň jednu chlebovou placku, nic při tom nepodpálit (nemělo by začít hořet ani po jejich odchodu - dobře uhasit!). Současně s pečením chleba připravit program na večer (neboť nejen chlebem živ je člověk). Postup výroby: smíchat hladkou nebo polohrubou mouku se solí a vodou, placky se pečou na rozžhaveném (a umytém) kamenu. Nebrat kámen z potoka - praská. Chleba hodnotí odborná porota (může požadovat, aby družstvo samo na sobě předvedlo zda se dá chleba jíst). Kulturní či jiný program se hodnotí podobně (program by měl mít nějaký vztah k tématu hry).

Nervy:
Hledač pokladů nikdy neví, co ho překvapí, proto musí mít nervy jak špagáty a bleskové reakce. Každé družstvo dá jednoho nebo dva hráče. Sednou si kolem stolu, na stůl se nakreslí kroužek podle misky. Hráči mají knoflík (nebo něco jiného) přivázaný na tenké niti. Knoflík je v kruhu, druhý konec niti drží v ruce. Vedoucí hází kostkou (levou rukou) a pravou rukou přiklapává nakreslený kruh miskou, pokud padne sudé číslo. Když padne liché číslo, jenom naznačuje přiklapnutí. Koho přiklapne, vypadne. Vypadne i ten, kdo ucukne z kruhu když nemá. Ze začátku se udělá pár zkušebních pokusů, pak se jede naostro. Kdo zůstane poslední, získává bod pro družstvo. Postupně se vystřídají v jednotlivých kolech všichni.

Vyhledání lokality podle dobových záznamů:
Při archeologických průzkumech je často důležitý první krok, a sice najít kde se nachází místa, stavby o kterých se zmiňují staré záznamy. (Takto hledal Schliemann Troju, takto hledají dodnes některá biblická místa...), potom se místo prozkoumá a zdokumentuje (dnes fotografie, dříve nákres).
Úkolem je v průběhu dopoledne či odpoledne (nebo i celého dne) objevit místa a věci, o kterých se zmiňuje nějaká kniha popisující význačná, k minulosti se vážících místa a objekty v okolí tábora - nejvhodnější nějaká knížka pověstí) a provést jejich nákres. Hodnotí se počet a zvlášť je možno zhodnotit i úroveň kreseb.

Stezka odvahy:

Úterý:
Pašování přes hranice:
Potřebujeme se dostat na území, kde máme poklad najít. Místními úřady nám nebylo však povoleno zde provádět vykopávky, proto se musíme na toto místo dostat nelegálně. Je také výhoda, že nemusíme platit daně za drahokamy, které nám budou sloužit místo peněz na financování vykopávek. Tábor se rozdělí na dvě přibližně stejně početná družstva, pašeráci a celníci. Úkolem pašeráků bude pronést přes pomyslnou hranici zboží (lístečky apod.) Bude se hrát na velkém území, aby každý měl šanci něco pronést. Hrají se dvě kola, družstva se tedy vymění. Na závěr se vyhodnotí počet přenesených lístků.

Kamenné tváře - Ubohá malá bílá kočička:
Beduíni jsou známí tím, že dokážou mnoho věcí odečíst ze tváře. Proto se musíme na ně připravit a trénovat kamennost tváře. Jako pomůcka nám poslouží sousedovic Micka - malá, hodná kočička. Hráči si sednou do kruhu. Jeden, případně vedoucí hraje kočičku - kleká si postupně pře každého hráče kruhu a mňoukne, hráč jej (ji) musí pohladit po hlavičce a říci : "Ubohá, malá, bílá kočička." aniž by pohnul brvou, kdo se nějak zasměje nebo jinak projeví vypadává ze hry. Hraje se více kol, posledních pár hráčů je prohlášeno za vítěze.

Činnost potmě:
Při týmové práci v jeskyních (při hledání pokladů) je třeba abychom se nejen uměli potmě pohybovat, ale byli schopni i spolupracovat. Hrají současně nebo postupně družstva se zavázanýma očima, nebo se hraje v naprosto temném sklepě. Úkolem je udělat: řadu podle různých vlastností. Při některých úkolech se musí dokonce mlčet, při jiných se může mluvit: Řazení dle velikosti, dle velikosti uší, barvy očí, barvy vlasů (od nejsvětlejší po nejtmavší), délky vlasů, průměru na vysvědčení... Družstvo, které je hotovo zvedne ruku (první ve družstvu) nebo vyjde ze sklepa na světlo.

Úkolový závod poslepu:
Pokud se dětem hry se zavázanýma očima líbí, je možné zařadit individuální úkolovku. Hráč se zavázanýma očima vykonává seznam předepsaných činností, je jedno v jakém pořadí, stopuje se čas. Družstvo může napovídat, navigovat.

Ukořistění pokladu:
Možná u toho pokladu bude rvačka. Tak si natrénujeme jak to udělat, aby v případě více zájemců jsme to byli my, kdo odejde s pokladem. Tábor se rozdělí na poloviny (po dvou družstvech). Sami si mezi sebou rozdělí čísla (aby to druhá skupina neslyšela). Družstva jsou na čáře ve stejné vzdálenosti od míče. Vedoucí vyvolává čísla. Ty se rozběhnou a snaží se míč ukořistit. Za ukořistěný míč je bod. Míč se smí i odkopnout a tím znesnadnit získání. Míč se pokládá za ukořistěný, jestliže je donesen (ne dokopnut) na území svého družstva.

Středa:
Luštění šifer:
Při hledání pokladů je to mimořádně důležitá věc. Bez této dovednosti, je možno najít poklad jen náhodou. Družstva nafasují kartičky s šifrovanými texty (obtížnost dle předpokládané inteligence, schopností a věku hráčů) - všichni mají stejné. Kdo v určitém čase (např. do večeře rozluští nejvíce, vítězí). Jednotlivé šifry mohou mít rovněž různou (předem danou) bodovou hodnotu. Je dobré dát kartičku se standartní abecedou.

Příprava na cestu:
Zadat nějakou dobu, po kterou družstva mohou shánět věci "potřebné" na výpravu. Nejde o věci, které skutečně budou brát, je v podstatě možné snést cokoliv, když dokáží oddůvodnit k čemu to bude, hodnotí se počet věcí (každého druhu jedna). Upřesnit kam se nesmí (kuchyně apod.)

Nebezpečný kaňon:
Do Jericha se potřebujeme dostat údolím, které se jmenuje Vádí el Kvelt - údolí stínů smrti (byl zde přepaden samaritán z Ježíšova podobenství). Co kdybychom se i my dostali do nebezpečí. Je potřeba to natrénovat. Každý dostane papír, udělá si papírovou kouli. Kaňonem (úsekem cesty) postupně probíhají po jednom členové družstva. Ostatní družstva se snaží je zasáhnout papírovou koulí. Vyhrává družstvo co má na kontě nejméně zasažených.

Úzká lávka:
Mnohdy nás čeká náročný terén. Kdo ví, kudy budeme muset jít. Na zemi se vyznačí lávka (čára, provaz). Dítěti se zaváží oči, jednou se zatočí a nasměruje. Počítá se, jakou vzdálenost ujde po lávce (aspoň kouskem nohy musí být na čáře, nebo provaze).

Před odchodem na noční hru je třeba domluvit klíč, dle kterého se budou dělit nalezené poklady (např. 40 procent družstvo nálezce, po dvaceti procentech zbylá družstva - družstva sama by měla přijít na to, že nedělit se vůbec není výhodné.

Odchod na setkání s Manasem:
Do večera je nutné aby děti měli vyluštěný celý text. Už tedy ví o co půjde. Najdou mapu, polovinu u paní kuchařky a druhou polovinu v blízkosti kostela. Na mapě je vyznačeno křížkem místo setkání s Manasem. Je potřeba, aby družstva byla skutečně na správných místech a Manase je mohl v noci najít. Jeden z vedoucích může poskytovat placené konzultační hodiny (za procenta z pokladu), kdy jim cestu popíše tak, aby místo bezpečně našli. Družstva kterým ještě chybí písmenka se snaží nějakou prací získat potřebné množství bodů. Při vhodném počasí a vybavení - spacák, karimatka nebo igelit - budou děti přespávat v lese a odtud rovnou vyrážet druhý den za pokladem. Není-li to možné, tak po setmění vyrážejí a po setkání s Manasem se vrací zpátky do tábora. Někdo stále drží hlídku - při celonočním čekání se střídají - aby nepropásli zahoukání sýčka. Manase je tajuplná, úctu a bázeň vzbuzující postava v dlouhém plášti, s dlouhým plnovousem, pokrývkou hlavy, nějakou holí v ruce, někdo koho děti rozhodně neidentifikují. Dodrží-li děti všechny podmínky - nesmí svítit, musí znát jména dvanácti izraelských kmenů a jméno tohoto strážce pokladu, tak jim hlubokým, tajemným hlasem prozradí, kdy a kde se x-tou noc po úplňku otevírá cesta k pokladům.

Čtvrtek:
Otevření cesty k pokladům, cesta za poklady:
Jde o celodenní výlet. Na místě a v čase který jim Manase prozradil děti potkají starou babku šejdířku, nebo cikánku, která jim prozradí místo kde je poklad. Udělá jim nejdřív proslov o tom, jak jsou ti lidi divní, že se pořád za něčím ženou, hledají štěstí kolikrát třeba i celý život a nevšimnou si toho, že je přímo vedle nich. Zná třeba jednoho divnýho profesůrka, kterej celej život hledá poklad, ze zoufalství se dal na pití a teď je z něho troska, a přitom ten poklad je pár metrů od místa, kde bydlí. Děti už tedy ví, že poklad je schovaný někde v okolí místa, kde se setkaly s profesorem Bettem. Za usmlouvané procento z pokladů (asi 10-15 procent, pokud nějaký najdou) jim zajistí přepravu nadbytečných věcí (spacáky...) na základnu - to zvětší pravděpodobnost rychlého postupu a nalezení pokladu).
O část pokladu, která připadne babce šejdířce se může soutěžit ve čtvrtek večer nebo v pátek - i u táboráku (babka je sponzorem soutěží).

Pátek:
V průběhu dne příprava programu k večernímu táboráku. Celý den probíhají turnaje.

Turnaje:

• Scvrnkávání krabiček od zápalek. Potřeba jsou dva typy krabiček stejného počtu. Hraje se na stole, hráči je mají vyrovnané v řadě proti sobě. Na střídačku cvrnkají a snaží se shodit krabičky souseda. Po úspěšném shození cvrnkají ještě jednou. Nesmí jim ale spadnout jejich krabička, To je neúspěšné cvrnknutí, protože přicházejí i o svou. Prohrává kdo přijde o všechny krabičky.
• V průběhu dne velká cena (o nějakou zajímavou odměnu) v piškvorkách. Hraje každý s každým, výsledky se zapisují do tabulky. Za vítězství je bod (také tehdy, když hráč vzdá). Za prohru je nula, také za do večera neodehraný zápas (je tedy v zájmu každého, postupně si vyhledat všechny a sehrát hru. V případě rovnosti bodů u vítězů se uskuteční večer finále.
• Běh s úkoly: označit některé stromy. Každého je potřeba se dotknout, u lichých se strom dvakrát obíhá, u sudých se dělají 2 dřepy - nebo jiné úkoly. Hodnotí se čas, strhávají se body za vynechaný strom.
• Turnaj v kostkované: opět v průběhu celého dne. Hází se ve dvojici kostkou. Je potřeba dosáhnout součet 100. Hráč může hrát kolikrát chce po sobě, ale padne-li mu jednička, vše ztrácí. Je potřeba zavčas přestat a půjčit kostku tomu druhému. Každý hraje s každým, zapisuje se do tabulky, do večera se snaží odehrát co nejvíc zápasů, večer vyhlášení.
• A jakékoli další: fotbalový turnaj, ve vybíjené, v dámě...

Táborák:
Možné hry:

• Děti dostanou proužek papíru. Podle pokynů píší slova, okraj přehnou, pošlou o jedno dál a píší další slovo (slova píší postupně na otázky: jaký, kdo, jak dělal, co dělal, kdy, kde, proč). Pro pobavení se pak předčítá co z toho vylezlo.
• Poznej co se děje. Za zády dětí (nebo ve stanu) se provádějí různé úkony (škrknutí sirkou, zmačkání papíru, brnknutí na kytaru... Potom každý napíše, co slyšel. Vyhrává kdo nejvíc poznal a nejvíc si zapamatoval.

Jak například může vypadat text svitku:

T o b ě ,   j e n ž   b u d e š   z a  m n o h o   l e
t   č í s t   t e n t o   s v i t e k ,   p o z d r a v
   a   p o ž e h n á n í .   Ř í m s k á   v o j s k a
j i ž   o p ě t  p o s t o u p i l a .   B r z y  b u
d e   c e l é   ú z e m í   I z r a e l e   p o d   j e
j i c h   m o c í .   T e n t o   l i s t   j s e m   n
a p s a l   j á ,   M a n a s e ,   s y n   Z a c h a r
i á š ů v ,   s t r á ž c e   c h r á m o v é h o   p o
k l a d u   z e   S v a t é h o   m ě s t a   J e r u z
a l é m a .   Z   t ě c h ,   k t e ř í   p o k l a d
s t ř e ž i l i ,   j s e m   z b y l   j i ž   j e n
j á .   N e p ř á t e l é   j s o u   m i   v   p a t á
c h .   N e v í m ,   k d o   j e   z r á d c e m   z
t ě c h ,   k t e ř í   j s o u   k o l e m   m n e .
P í š i   p r o t o   d v a   s v i t k y ,   a l e   j
e n   t e n t o   t ě   p ř i v e d e   k u   p o k l a
d ů m   z e   z n i č e n é h o   c h r á m u .   J e s
t l i ž e   j i ž   z n á š   v š e c h n a   s l o v a
  t o h o t o   s v i t k u ,   p a k   v ě z :   D n e
s   v   n o c i   s e   s   t e b o u   s e t k á m .
M í s t o   z o b r a z u j e   m a p a ,   j e j í ž
č á s t   m á   t a ,   k t e r á   s y t í   t v é   t
ě l o .   M á ,   a l e   n e v í   c o   a   p r o   k
o h o .   T y   t o   v í š ,   t a k   j i   o   t o
p o p r o s .   Č á s t   m á   t e n ,   k t e r ý   s
y t í   t v é   t ě l o   i   d u š i .   M á   v š e ,
  v í   v š e ,   a l e   h l e d a t   m u s í š   t y
.   H l e d e j   u   j e h o   p ř í b y t k u   a   v
e z m i   s i   j e n   t o ,   c o   j e   p r o   t e
b e .   K d y b y   s i s   v z a l   v í c ,   n e b u
d e š   m í t   n i c !   V   n o c i   s e   s   t e b
o u   s e t k á m   t a m ,   k d e   u s l y š í š   h
o u k a t   s ý č k a .   J d i   z a   j e h o   h l a
s e m ,   a ž   m ě   u v i d í š .   O s l o v   m ě
m ý m   j m é n e m   a   z a š e p t e j   j m é n a
d v a n á c t i   i z r a e l s k ý c h   k m e n ů ,
k t e r ý m   p a t ř i l y   p o k l a d y ,   j e ž
h l e d á š .   A   j á   t i   p r o z r a d í m ,   k
d e   s e   r á n o   0 0 .   d e n   p o   ú p l ň k u
  o t v í r á   c e s t a   k   p o k l a d ů m .   A l
e   p a m a t u j !   K d y ž   s e   m ě   d o t k n e
š ,   n e p r o m l u v í m ,   a   k d y ž   n a   m ě
  p o s v í t í š ,   z m i z í m !   B u ď   o d v á ž
n ý .   A ť   p o k l a d ,   k t e r ý   z í s k á š ,
  n e z a s l e p í   t v é   s r d c e .   Š a l o m .
 

I vy můžete přispět něčím zajímavým, co by stálo za zveřejnění a druhým pomohlo.