Katecheze:
Dnešním dnem nás bude provázet osoba Dona Bosca.
JAN BOSCO, se narodil v roce 1815 v Piemontu Pocházel z rolnické rodiny a byl vychováván svou ovdovělou matkou. Od útlého věku si musil vydělávat na živobytí a už jako chlapec často opakoval svým vrstevníkům to, co slyšel při kázání v kostele. Posléze se mu podařilo vystudovat a r. 1841 byl vysvěcen na kněze. Usadil se na předměstí Turína a ve večerní škole shromáždil několik set mladých mužů. Otevřel penzión pro učně spojený s dílnami, kde se učili krejčovskému, ševcovskému i jiným řemeslům. Jeho matka působila v penziónu jako hospodyně. Činnost Jana Bosca se postupně rozrůstala a r. 1854 vedla k založení řeholní společnosti, která navázala na jeho práci; protože velmi obdivoval sv. Františka Saleského, nazval své následovníky salesiány. Z Turína se společnost rozšířila do celého světa, patřily jí školy všech stupňů, zemědělské a obchodní akademie, nemocnice i zahraniční misie.
Jistě by vás zajímalo co bylo na tomto člověku tak zvláštní že dokázal získat srdce mnoha mladých chlapců, z nichž mnozí byli tím, co dnes nazýváme "mladými delikventy". Jaké bylo to kouzlo kterým je očaroval? Poslechněte si tento příběh.
Za devíti moři, za devíti horami a devíti lesy, žila byla holčička jménem Zuzanka. Byla to velice hezká holčička a měla nádhernou sbírku panenek ze všech koutů zeměkoule. Její tatínek totiž cestoval služebně po celém světě a skoro dvanáct let Zuzance vozil panenky. Ve svém pokojíčku měla police plné panenek z celých Spojených států a ze všech kontinentů světa. Měla panenky, které uměly zpívat a tančit a dělat skoro všechno, co může taková panenka vůbec umět.
Jednoho dne přišel na návštěvu jeden tatínkův známý z obchodních jednání. U večeře se Zuzanky ptal na její překrásnou sbírku panenek, a tak ho Zuzanka po jídle vzala za ruku a ukázala mu všechny ty nádherné panenky z celého světa. Udělalo to na něj veliký dojem. Když skončil »cestu kolem světa« a byl představen řadě Zuzančiných krásných panenek, zeptal se holčičky: Máš spoustu drahých a nádherných panenek, ale musí přece být nějaká, kterou máš nejraděj. Která to je?
Zuzanka bez váhání došla ke staré otlučené krabici a začala vytahovat jednu hračku za druhou. Úplně na dně našla jednu z nejotrhanějších panenek, jaké si vůbec umíte představit. Na hlavičce jí zbylo jen několik pramínků vlásků. Šatičky zmizely už dávno. Byla celá umazaná, jak si s ní Zuzanka roky hrávala venku. Jeden z knoflíků, které tvořily oči, visel jen na poslední tenké nitce. Na jednom lokti a koleně čouhala sláma. Zuzanka podala panenku tatínkovu známému a řekla: Tuhle mám ze všech nejraděj.
Muže to zarazilo a zeptal se: Proč zrovna tuhle, když máš tolik jiných, krásnějších panenek?
Kdybych tuhle panenku neměla ráda já, tak by ji neměl rád vůbec nikdo! odpověděla Zuzanka.
(Tato jednoduchá odpověď obchodníka dojala k slzám. Byla tak prostá, a přesto hluboká.) Holčička milovala svou panenku láskou bez podmínek. Nemilovala ji pro její krásu nebo pro to, co uměla, ale pro to, že byla »ta její « panenka.
A právě to je ono kouzlo které používal Sv. Jan Bosco. Každého chlapce měl rád, ne pro to co umí nebo jaký je, ale proto že potřebuje aby ho měl někdo rád.
Znám někoho ve svém okolí kdo potřebuje pomoc, povzbuzení, vlídné slovo?
Dokážu mu pomoci??
-?
-?
Sv. Jan Bosco zemřel v Turíně roku 1888; a v roce 1934 byl prohlášen za svatého.

1. Výtvarná činnost:

Boscova oratoř se hemžila spoustou kluků. Byli plní radosti.
Soutěž o neuhezčího "kluka" dona Bosca.
Postup: z výkresu vystřihneme obdélník (20x13cm) a ten na užších stranách slepíme k sobě. Tím vznikne hlava kluka. Na hlavu lepíme vlasy z barevného papíru, malujeme oči, nos, ústa (veselý obličej). Rychlejší děti můžou klukovi udělat čepici - z výkresu vystřihneme kolečko o průměru 10 a více cm. (možno obkreslit podle 0,5 l hrnečku). Dle vkusu zkrášlíme. Pak kolečko nastřihneme do středu a slepíme jako kornout (překryv 0,5 cm). Čepici k hlavě přilepíme. Je dobré hlavu asi na 6 místech u horního okraje mírně nastřihnout. Vzniklé uši pak ohnout a potřít lepidlem.

Svačina

2. Hra: Vlastnosti Dona Bosca.
- dvě družstva
- papír a tužku umístíme na druhý konec místnosti
Úkol: - napiš co nejvíce dobrých vlastností správného kluka, holky. Vedoucí zadá písmeno a určí časový limit (cca. 2 min). Družstvo se na startu dohodne na slově a vyšle zástupce, který běží slovo zapsat na papír na druhý konec místnosti. Po uplynutí 2 minut se zadá nové písmeno.

3. Hra: Salesiánská rodina se stěhuje
- dvě družstva
Úkol: Najdi v časovém limitu např. 20 minut co nejvíce věcí na zadané písmeno. Každá skupina má svoje vlastní písmeno a zapisovače, který zapisuje pouze ty věci, které hráči donesou a zase vrátí na původní místo.

Oběd

4. Hra: Cesta do světa
- salesiánská rodina se rozrostla do celého světa. Domluv se s lidmi jiných národů beze slov. Jedno družstvo předvádí (jeho zástupci) a druhé hádá. Vymění se.
Např.: Mám hlad. Nemám peníze. Kde je vlakové nádraží? Auto mi nejede. Můžu zde přespat? Hledám průvodce. Kde je kostel?
 

Pomůcky:

1, Výkresy, barevné papíry (noviny), lepidlo v tubě, nůžky, pravítko, tužky, pastelky.
2, Papír a tužky. (2x)
3, Papír a tužky. (2x)
 
 

I vy můžete přispět něčím zajímavým, co by stálo za zveřejnění a druhým pomohlo.