Redemptorista Ján Andrejov se ve svém zamyšlení vrací k nedávným dušičkovým dnům.
Jsou za námi dny, během kterých jen málokdo nezašel na hroby svých nejbližších. Odešli. Místo, na němž spočívá jejich tělo - jako prach a součást země, které oživujeme květinami a ozařujeme světlem svící - nás vtáhlo do víru myšlenek.
Ukaz("text"); ?>