XIII. Jaký je postoj církve k
přelidnění
Budeme-li věřit veřejnému mínění, pak je svět
vážně ohrožen populační explozí a exploze jsou, jak známo, nebezpečné. Musí se
tedy něco dělat! Mnoho zuby skřípajících odpůrců církve a někteří její
bezradní přátelé však tvrdí, že papež se opět vzpírá záchraně světa, která
sice není snadná, ale byla by možná, "kdyby těmto věcem rozuměl"!
Jiný pohled vypadá takto: ony prý tak
dobročinné programy OSN, světových bank, "Plánovaného rodičovství" -
organizace, která má své duchovní kořeny prokazatelně v nacistické nauce o rasách,
nejen že člověku nepomohou, ale znásilňují jeho vlastní práva a odvádí jej od problémů, které mají jen málo co do činění s
morálností či nemorálností prostředků zabraňujících početí.
Někteří lidé jakoby neslyšeli prorockou kritiku Církve,
adresovanou zmíněným programům OSN a vrhají se na "věčně dráždivé"
téma kritiky - na ono "NE" k umělému zabraňování početí. Jako by právě
zde byl papežem schovávaný klíč k vyřešení všech těchto problémů.
Tento zkratkovitý pohled na věci bude prolomen pouze otázkami, bez
jejichž zodpovězení (a to nejen několika stručnými slovy) bychom o přelidnění
vůbec neměli hovořit:
- Přelidnění logicky předpokládá nějaký vztažný bod: Podle čeho lze definovat
přelidnění? Podle produkce potravin? Podle skromnosti prostředků k živobytí? Nebo
podle škody způsobené životnímu prostředí, kterou ubohé zemi působí (jak se
někteří opravdu vyjadřují) "jedovatá sněť jménem člověk"?
- Jestliže existuje přelidnění: kde je a kde není problémem? Neměli by Evropané a
Američané, kteří trpí "podlidněním" mluvit především o svém problému
- totiž o inplozi obyvatel - a přenechat alespoň poslední slovo o přelidnění těm,
kterých se to týká? Jaké jsou příčiny přelidnění? Je jen jedna příčina, nebo
přitom hraje roli více faktorů? Kdo má pravdu: ti, kteří tvrdí, že přelidnění
vede k chudobě, nebo ti, kteří říkají, že je tomu obráceně: chudoba vede k
přelidnění a že jejím lékem - "pilulkou" - je důsledný rozvoj a
překonání chudoby?
- Jaké existují prostředky proti přelidnění? Přináší žádané výsledky to,
o čem jsme přesvědčeni, že to máme používat? Umenšují chudobu, nebo jen
chudé? Jsou zprávy o nucených potratech (například z Číny) a stejně tak o
sterilizacích (v Indii odhadnuto na 6 milionů!). Jedná se jen
o nehody jinak dobrého programu, nebo pramení ze stejné ideologie, jako perverzní - dokonce
v dokumentech OSN používaný - pojem "jistého potratu", který připomíná
popravčího pojem "jistá poprava"?
- Na jaké vrstvy se budou vztahovat programy kontroly obyvatelstva: na horní vrstvu
bílé pleti, nebo (jen?) na barevné chudé ženy? Je to
možné, že zde průmyslové národy chtějí jen a jen z blíženecké lásky vydat
miliardy dolarů - ti samí boháči, kteří ve skutečnosti nechtějí otevřít své
trhy rozvojovým zemím i přes všechnu chválu volného tržního hospodářství? Jaké motivy může mít jejich neočekávaná velkorysost? Není to
zvláštní, že tato údajně nezištná pomoc přitéká z větší části zpět do
pokladen antikoncepčního průmyslu bohatých zemí? Je obtížné důvěřovat
chirurgovi, který doporučuje amputaci a pokaždé se
opírá o jiné argumenty, který je zároveň majitelem továrny na protézy
a pacientovi vyhrožuje, že zastaví všechny ostatní terapie, pokud si nenechá nohu
uřezat?
Kdo má rozhodovat o počtu dětí: rodina, nebo zaměstnanec centrální plánovací
stanice podle představ OSN? Plánování hospodářství se ukázalo
v každém ohledu jako nepoužitelné a člověku nepřátelské - a nyní má slavit
radostné přijetí v intimní oblasti rodiny? Radostné - ale pro koho?
Přirozeně, existují důvody k omezování počtu dětí. Církev jen
nechce, aby rodiče byli zbaveni svéprávnosti a vychováváni lidmi a politiky, kteří
těžko mohou poznat konkrétní problémy lidí a tím méně je nutit polykat nějaké
prostředky. "Nadpočetní" se zdají být vždy jen ti druzí. V žádném
případě bohatí a bílí!
Proti tomu by se dalo namítnout: jak se ale mohou lidé zodpovědně
rozhodovat, když neznají žádné prostředky, nemluvě o tom, že by si je mohli
dovolit. Správně, na této otázce se tříbí duchové! V každém případě může
Církev trojím způsobem zabodovat: přirozené plánování početí neobohacuje už
bohaté a nevytváří žádné hospodářské závislosti. Není zdraví škodlivé. Je
to ženě
a muži odpovídající způsob řízení početí, protože požaduje podřízení
sexuální touhy (především mužů) zákonitostem ženského cyklu a tím vede ony
"nenasytné muže" ke změně myšlení a zároveň pomáhá ženě obhájit
svou důstojnost. Jestliže někdo tvrdí, že přirozená regulace početí není
proveditelná a že není dostatečně spolehlivá, ten nezná fakta: dokonce Britský
lékařský žurnál potvrzuje názor katolické církve, že tento postup je výborný
především pro tak zvaný třetí svět.
Jinými slovy: I kdyby papež neměl pravdu, když odmítá
antikoncepční prostředky, vůbec z toho neplyne, že zmíněné programy OSN jsou pro
lidi dobré - zvláště když se uskutečňují tak, jako doposud. Zcela volně
vyjádřeno: Moře rozumu je bezmocné proti palisádám předsudků. Posuzovat stanovisko
církve může člověk teprve tehdy, když pečlivě zvážil i odpovědi na kladené otázky (a snad i další). Kdo si myslí, že je to snadné, neví o
čem mluví. To, co působí potíže, je věcná mluva o problému, který nás všechny
pálí v rukou. Když takovou věc budeme ale přehlížet, nebo se informujeme jen
napůl, pak se činíme spoluvinnými na jednom z
největších a nejnebezpečnějších porušení lidských práv v dějinách. Evropští
křesťané by měli ze zkušeností dvacátého století vědět, jak je nebezpečné
nebrat vážně zlé ideologie a jejich strůjce.
Zpět na obsah
|