Narodil se r. 342 v Stridonu v Dalmácii. Jeho rodiče byli křesťané. V mládí odešel Jeroným do Říma, kde studoval. Ve městě se zajímal o starý pohanský svět, ale křesťanské pravdy, které získal od rodičů, z něj zcela nevymizely. Byl však nerozhodný a nestálý, hýřil s lehkomyslnými druhy, a tak pozbyl nevinnost.
Protože se v něm stále ozývala touha po životě, který by byl přiměřený křesťanské víře, dal se pokřtít a pak odešel na cesty. V Trevíru opisoval pro svého přítele dva spisy sv. Hilaria. Tam v něm uzrál úmysl zasvětit se církevní službě. Odešel do Antiochie a začal tam v nedaleké poušti žít poustevnickým životem. Tam také studoval svaté Písmo. Aby je mohl číst v originále, učil se hebrejštinu podle návodu jednoho poustevníka, pokřtěného žida. Dlouho mu trvalo, než zvítězil nad tělesnými vášněmi a došel vnitřního klidu.
Ale ani od čtení pohanských spisů se nemohl odtrhnout. Uznával, že jejich četba se nesrovnává s křesťanským životem, ale vždy se k nim vracel, jako omámen jejich obsahem. Jednou měl sen, že stojí na božím soudu a slyšel hlas: „Kdo jsi?“ Odpověděl: „Jsem křesťan.“ Hlas nato: „Nikoli, nejsi křesťan! Jsi ciceronián. Neboť kde je tvůj poklad, tam je i tvé srdce.“ Poučen tímto snem Jeroným již pohanské spisy nečetl.
Antiochijský biskup Paulin jej vysvětil r. 379 na kněze, i když se Jeroným dlouho vzpíral, pokládaje se za nehodna tohoto stavu. Téhož roku odešel Jeroným do Cařihradu, aby tam slyšel věhlasného Řehoře Naziánského. Tam také přeložil Eusebiovy církevní dějiny do latiny. R. 382 byl pozván do Říma a stal se tajemníkem papeže Damasa. V Římě revidoval Italu (tj. starý latinský překlad svatého Písma) a přeložil do latiny celý Starý zákon. Tento překlad společně s opraveným textem Nového zákona se od doby sv. Řehoře Velkého nazývá „Vulgáta“.
Jako kazatel tepal Jeroným ráznými slovy rozmařilost a náboženskou lhostejnost římského lidu, a tak si získal mnoho nepřátel. Papež Damas jej chránil před útoky, ale jeho nástupci Siriciovi se kazatelova příkrost nelíbila. Proto Jeroným odešel opět na východ.
Jeroným procestoval celou Palestinu a pak se vydal do Egypta, kde navštívil místní mnichy. Později se vrátil do Betléma a usadil se tam na trvalo. Vystavěl si poustevnu vedle jeskyně, ve které se narodil Spasitel. Tam se věnoval překládání svatého Písma. Napsal též mnoho listů a životů svatých Otců.
Ač zaneprázdněn biblickými pracemi, všímal si, co se děje v náboženském světě. Potíral bludy, kdekoli se objevily. Způsobil si však nepříjemnosti obhajobou Origenových spisů. I když později Origenovy bludy veřejně zavrhl, odvolávali se někteří Origenovi zastánci na Jeronýmovu autoritu.
Posléze Jeroným ochuravěl. Jeho tělo tak zesláblo, že se nemohl ani na loži obracet. K tomu mu přibyla i slabost zraku. Nyní již jen své spisy diktoval. Na smrt se chystal velmi nábožně. Přátelům řekl: „Drazí, přinášíte mi zvěst, že již mohu odcestovat. Bůh vám za ni zaplať. Nadešla nejvzácnější chvíle mého života. Ó, smrti, jak jsi krásná a příjemná! Jak chybují lidé, když tě zobrazují šeredně. Jen bezbožníkům jsi hrozná.“ Takto 30.9.420 skonal. Jeho ostatky byly později přeneseny do Říma.
na abecední přehled na kalendářní přehled na životy svatých