Tím je, milovaný synu, splněna s Boží pomocí tvá prosba. Může se stát, že jsme vše nezvládli učinit přesně podle tvého přání a očekávání. Učinili jsme však tak, jak je v našich silách. Ale vždyť Bůh miluje konání, které je podle lidských sil. A ty se snaž, abys svou lásku nedával jen poučení a touze po něm, ale i skutky miluj poučení a buď horlivý. Vždyť svatý Jakub říká: „Moji milovaní bratři! To slovo však musíte uvádět ve skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe. Neboť když někdo to slovo jenom poslouchá, ale nejedná podle něho, ten se podobá člověku, který pozoruje svůj vzhled v zrcadle: podívá se na sebe, odejde, a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však důkladně zahledí do dokonalého zákona svobody a přitom vytrvá, kdo není jen posluchač zapomnětlivý, ale skutečně podle toho jedná, ten v tom jednání najde svou blaženost.“[1]
Předcházející kapitola Obsah Další kapitola