Již více než rok trvá ve farnosti sv. Kateřiny Sienské na Franklin Square, Long Island, nepřetržitá adorace Nejsvětější svátosti. V této farnosti bývaly adorace pouze několik hodin měsíčně, avšak farář Msgr. Rick Figliozzi ji rozšířil na nepřetržitou adoraci (24 hodin denně).
Z kaple bývalého ženského kláštera se stala adorační kaple. Lidé tím pověřeni rozšířili oznámení a zároveň mají na starosti rozpis věřících, kteří se pravidelně adorace účastní, aby byla pokryta každá hodina v týdnu.
Od té doby se dveře adorační kaple obrazně řečeno nezavřely a stále je plná lidí, kteří přicházejí na poklonu. Asi 50 lidí je stále připraveno kromě své hodiny pokrýt i hodinu poklony někoho, kdo se jí podle rozvrhu nemůže z různých příčin zúčastnit. Věřící tráví při klanění čas od několika minut až po několik hodin. Týdně přijde nyní na adoraci v průměru 350 lidí.
Říká se "jen jednou tam přijdeš
a už se tam budeš stále vracet".
Pomyslel jsem si 'opravdu?' Ano, je to tak!
Reálná přítomnost Krista nelze k ničemu připodobnit,
ani ničím nahradit.
A navíc při tom prožíváte nepopiratelný pokoj.
Před Nejsvětější svátostí obvykle klečí široká škála lidí
- starší manželské páry, byznysmeni v obleku, kteří se zastaví před prací, po ní nebo během polední přestávky, mladík v malířském overalu, plačící ženy, dvacetiletí chlapci s tetováním a v mikinách, kněz ze sousední farnosti. Jeden manželský pár přichází na adoraci každý den se svou postiženou dcerou. Jeden otec přivádí každý den přímo ze školy i své tři syny. Jdou přímo dopředu a všichni si kleknou před Nejsvětější svátostí. Čtyři generace v rodinách se přicházejí společně modlit.
Diane chodí do adorační kaple už od začátku. "
Nejprve jsem tam nedokázala vydržet více než pár minut. Nebyla jsem zvyklá na takové ticho a klid, trápilo mě to, neuměla jsem se uklidnit. Donutila jsem se však zůstat a vylila jsem si před Ježíšem ve Svátosti své srdce. Vždycky jsem chtěla mít vše pod kontrolou, ale teď jsem o všech svých problémech a trápeních začala vyprávět Bohu, předala jsem mu je a řekla 'Překládám je všechny na tvá ramena, Pane'. Začala jsem tam prožívat stále větší pokoj. Zůstávala jsem déle a vždy mě to táhlo zpět. Nyní mám k Ježíši mnohem blíže. I když se mé problémy hned neřeší, prožívám pokoj a odevzdanost. Vždy řeknu 'Ježíši, tohle nezvládnu sama. Předávám Ti to'. Když sedím před Nejsvětější svátostí, učím se dovolit Bohu převzít kontrolu nad mým životem."
Cathy pomohla možnost nepřetržité adorace změnit svůj zvyk chodit na poklonu jen občas na zvyk chodit pravidelně. "
Velmi jsem si díky tomu prohloubila a upevnila víru. Miluji pokoj a ticho. Být propojen se všemi přes sociální média a telefony je cosi zcela jiného a nedá se to ani srovnat s časem, který mohu trávit sama s Bohem."
Dan začal chodit do kaple loni cestou do práce a nyní se na její návštěvu vysloveně těší. "
Zpočátku mi to připadalo, že dělám něco extra pro Boha, ale dnes čas, který tu trávím, je životně důležitý pro mě. Pokud se stane, že nemohu přijít týden nebo i déle, opravdu to cítím. Velmi mi to chybí."
Therese začala před třemi měsíci pociťovat velkou bolest; předpokládala, že se opět ozývá kýla. Vyšetření magnetickou rezonancí však ukázalo něco horšího a nečekaného - velký nádor. Doktor ji okamžitě poslal na onkologické vyšetření. Ona však nejprve přišla před Nejsvětější svátost:
"
Přišla jsem na adoraci. Položila jsem zprávu od lékaře na zem před Ježíše a řekla jsem
'Ježiši, Ty jsi mým lékařem. Pokud chceš, vím že mě uzdravíš. Pokud to nebude Tvá vůle, přijmu to. Vkládám do Tebe všechnu svou naději.'"
Sama uprostřed noci si Theresa lehla na zem před Nejsvětější svátost. Slzy jí proudem tekly, ale věděla, že s jistotou důvěřuje Ježíši. Další den se objednala na onkologii a dále chodila na adoraci, až do vyšetření. Udělali jí všechny testy a Theresa musela několik dní čekat na výsledek.
"
Nepřestávala jsem chodit k Ježíšovi a říkat mu, že přijmu to, jak rozhodne On; ať už mě uzdraví nebo ne. Důvěru jsem vložila v Něj, ne do lékařů."
Časem si Therese všimla, že bolesti ustupují. Během kontroly v lednu tohoto roku na ni lékař pohleděl tak, že nevěděla, co si má myslet. Pak jí oznámil, že i přes velký nálezu na MR vyšetření, které ukázalo nádor, v jejím těle se nyní žádný nádor nenachází. Lékař byl ohromen a neměl na to žádné vysvětlení.
Therese však věděla, Komu za tento zázrak poděkovat a od lékaře šla rovnou do kaple, aby Mu poděkovala. Od té doby nemá bolesti, ani žádné příznaky.
Lisa s manželem Tomem občas přišli alespoň na krátkou poklonu. "
Víme, že zde najdeme oázu klidu v našich hektických dnech. Skutečnou úlevu od stresu každodenního života a místo, kde můžeme své zvláštní úmysly předkládat přímo Ježíši. Posiluje nás to na naší pouti do nebe. Snažíme se sem občas přivést i naše teenagery a předat jim tento dar. Ve světě jsou pod dost velkým tlakem a my věříme, že jejich přítomnost před Nejsvětější svátostí zaseje do nich semínko víry."
Za možnost nepřetržité adorace faráři Figliozzimu děkuje velmi mnoho lidí. Jeden z nich mu napsal: "
Před lety směřoval můj život do nicoty. Nebyl jsem ve stavu milosti posvěcující a nechtěl jsem mít s církví nic do činění. Začal jsem chodit na mše sv. a pak jsem se zapsal mezi pravidelné účastníky adorace. Modlil jsem se za své dcery, aby našly cestu zpět k Bohu. Měsíce plynuly a já jsem se rozhodl zeptat se dcery, která ještě bydlela u nás, jestli se nechce naučit modlitbu růžence. Byl jsem skeptický, protože teprve nedávno jsme zjistili, jakým traumatem trpěla jako mladší dítě. Včera večer mě poprosila, abych ji naučil růženec. Byl to určitě zázrak na přímluvu Panny Marie. Nikdy jsem nebyl tak šťastný jako když jsem zjistil, že moje modlitby byly vyslyšeny! Síla modlitby je neuvěřitelná. Mým největším přáním je, aby moje rodina našla Boha a abychom mohli být jednoho dne všichni spolu ve věčnosti. Děkuji vám za vaši vytrvalou snahu a za to, že určitě, i navzdory mnoha problémům, se vám podařilo v naší farnosti zavést tuto nepřetržitou adoraci. Nevím totiž, co by se mnou bylo, kdyby tato adorační kaple neexistovala!"
V dalším listě se píše:
"
Kaple mi změnila život a mou víru v Boha. Přijměte prosím tento šek a použijte ho na udržování a provoz kaple. Většinu života jsem ignoroval víru a teď mi můj Bůh dává šanci zachránit si duši. Neumím slovy vyjádřit jak vám děkuji za tuto kapli v naší farnosti!"
Zdroj: https://onepeterfive.com, 20. 5. 2019
Převzato z www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
.jpg "Hluboké mašůvky 02-2011")
