Zajímavé...

Zajímavý pohled Benedikta XVI. na svatého Cyrila a svatého Metoděje

soluňácké logo k přípravě na jubileum CM 2013 V rámci přípravy na výročí 2013 je mimořádně aktuální promluva Svatého Otce o svatém Cyrilu a svatém Metodějovi ze 17. června 2009. Jsou to texty obsahující skutečnosti, které by měl každý znát. Doporučujeme!





Dnes bych chtěl mluvit o svatých Cyrilovi a Metodějovi, bratřích pokrevních i bratřích ve víře, nazvaných slovanští apoštolové.

Cyril se narodil v Soluni jako syn císařského úředníka Lva kolem roku 826; byl nejmladší ze sedmi synů. Jako chlapec se naučil slovanskému jazyku. Ve věku asi 14 let byl poslán na výchovu do Konstantinopole, kde se stal druhem mladého císaře Michala III. V oněch letech byl uveden do různých akademických oborů, mezi jiným do dialektiky, kdy měl za učitele Fotia. Když odmítl slibné manželství, rozhodl se, že přijme kněžská svěcení, a stal se knihovníkem na patriarchátu.
O něco později v touze po tichosti a samotě se šel skrýt do jednoho kláštera, ale brzy byl objeven a poslán vyučovat světské i posvátné vědy a vedl si přitom tak dobře, že získal přídomek „Filozof“. Mezitím jeho bratr Michal (nar. asi 815) po administrativní kariéře v Makedonii opustil roku 850 světský život a odešel do života mnišského na hoře Olymp v Bitýnii, kde pak přijal jméno Metoděj (mnišské jméno mělo začínat stejným písmenem jako křestní), a stal se igumenem kláštera Polychron. Přitahován příkladem bratra také Cyril se rozhodl, že skončí s vyučováním a odebere se na horu Olymp, aby se věnoval meditaci a modlitbě. Po několika letech byl poslán na misie k Chazarům u Azovského moře; ti žádali, aby k nim byl vyslán někdo, kdo by byl schopen vést rozhovory s židy a muslimy. Cyril, provázen bratrem Metodějem, zůstal na Krymu, kde se naučil hebrejštině. Hledal totiž tělo papeže Klementa I., který zde zemřel v exilu. Našel jeho hrob, a když se svým bratrem nastoupil zpáteční cestu, nesli s sebou vzácné relikvie. Když bratři přišli do Konstantinopole, poslal je císař Michal III. na Moravu, odkud mu kníže Rostislav poslal přesně formulovanou žádost. Řekl: „Náš lid, když se zřekl pohanství, zachovává křesťanský zákon. Ale nemáme učitele, který by jim byl schopný vysvětlit pravou víru v naší řeči.“ Misie měla záhy neobyčejný úspěch. Bratři přeložili liturgii do slovanského jazyka a získali si u lidu velké sympatie.

Hereze tří jazyků
To ovšem vyvolalo střet a nepřátelství ze strany franského kléru, který už předtím pronikl na Moravu a pokládal toto teritorium za součást své církevní jurisdikce. Aby se ospravedlnili, odebrali se v roce 867 oba bratři do Říma. Během cesty se zastavili v Benátkách, kde se konala vzrušená diskuze se zastánci tzv. „hereze tří jazyků“. Ti tvrdili, že existují jen tři jazyky, kterými je možno legitimně chválit Boha: hebrejský, řecký a latinský. Samozřejmě, oba bratři se proti tomu rozhodně postavili. V Římě byli Cyril a Metoděj přijati papežem Hadriánem II., který jim vyšel v ústrety s procesím, aby důstojně přijal ostatky svatého Klementa. Papež také pochopil velký význam jejich výjimečné misie. Od poloviny prvního tisíciletí se Slované ve značném počtu usídlovali v těch oblastech mezi oběma částmi římského císařství, východní a západní, mezi kterými již panovalo napětí. Papež tušil, že slovanské národy by mohly sehrávat roli mostu a přispívat tak k zachování jednoty mezi křesťany jedné i druhé části císařství. Bez váhání proto schválil misii obou bratří ve Velkomoravské říši, přijal a schválil používání slovanského jazyka v liturgii. Slovanské knihy byly položeny na oltář v Santa Maria Maggiore a slovanská liturgie byla slavena v bazilikách svatého Petra, svatého Ondřeje a svatého Pavla. Bohužel, Cyril v Římě těžce onemocněl. Protože cítil, že se blíží jeho smrt, chtěl se zcela odevzdat Bohu v jednom z řeckých klášterů ve Městě (pravděpodobně u svaté Praxedy) a přijal mnišské jméno Cyril (jeho křestní jméno bylo Konstantin). Pak prosil naléhavě svého bratra Metoděje, který mezitím přijal biskupské svěcení, aby neopouštěl misii na Moravě a vrátil se k tamějšímu lidu. Obrátil se k Bohu s touto prosbou: „Pane, můj Bože..., vyslyš mou prosbu a chraň sobě věrné stádo, jemuž jsi mne ustanovil představeným... Osvoboď je od bludu tří jazyků, shromáždi všechny v jednotě a učiň lid, který sis vyvolil, svorným v pravé víře a ve správném vyznání.“ Zemřel 14. února 896.

Překážky nezmařily velké dílo
Metoděj, věrný úkolu, který s bratrem přijali, vrátil se roku 870 na Moravu a do Panonie (dnes Maďarsko), kde se setkal s násilným odporem franských misionářů, kteří ho uvěznili. Nezmalomyslněl, a když byl v roce 873 propuštěn, pracoval aktivně na církevní organizaci a staral se o formaci skupiny žáků. Zásluhou těchto žáků mohla být krize, která se rozpoutala po smrti sv. Metoděje (6. dubna 885), překonána: byli pronásledováni, vězněni, někteří z nich byli prodáni jako otroci a dopraveni do Benátek, kde je vykoupil jeden konstantinopolský hodnostář, který jim dovolil návrat do oblastí balkánských Slovanů. Byli přijati v Bulharsku, mohli pokračovat v misii započaté Metodějem a šířili evangelium na území Rusi. Bůh si ve své milosrdné prozřetelnosti posloužil pronásledováním, aby zachránil dílo svatých bratří. Zachovala se o něm také písemná dokumentace. Stačí pomyslet na díla, jako byl Evangeliář (liturgické perikopy Nového zákona) a Žaltář, různé liturgické texty ve slovanském jazyce, na kterých pracovali oba bratři. Po Cyrilově smrti vděčíme Metodějovi a jeho žákům mezi jiným za překlad celého Písma svatého, Nomokánonu a Knihy Otců.

Tvůrci slovanského písma
Chceme-li nyní krátce shrnout duchovní profil obou bratří, musíme především zaznamenat zaujetí, s jakým se Cyril přiblížil spisům svatého Řehoře Naziánského, od kterého převzal přesvědčení o významu jazyka pro předávání Zjevení. Svatý Řehoř vyjádřil touhu, aby skrze něho promlouval Kristus: „Jsem služebníkem Slova, proto se stavím do služeb Slova.“ Protože Cyril chtěl v této službě napodobit Řehoře, žádal od Krista, aby promlouval skrze něho ve slovanském jazyce. Uvádí dílo překladu slavnou prosbou: „Slyšte všechny slovanské národy, naslouchejte Slovu, které pochází od Boha, Slovu, které živí duše, Slovu, které vede k poznání Boha.“ Zdá se, že skutečně již několik let předtím, než moravský kníže Rostislav požádal císaře Michala III. o vyslání misionářů na své území, Cyril a jeho bratr Metoděj, obklopeni skupinou žáků, začali pracovat na projektu sbírky křesťanských dogmat ve slovanském jazyce. Jasně se totiž ukázala nezbytná potřeba nového písma jako naléhavější než mluvené slovo: zrodila se hlaholská abeceda, která – postupně modifikována – byla pak pojmenována „cyrilice“ ke cti svého inspirátora. To byl rozhodující moment pro obecný rozvoj slovanské civilizace. Cyril a Metoděj byli přesvědčeni, že jednotlivé národy není možno považovat za plné příjemce Zjevení, dokud je neslyší ve vlastním jazyce a nečtou napsané v písmenech vlastní abecedy.

Vzor inkulturace
Metodějovi patří zásluha, že dílo, které započal s bratrem, nebylo náhle přerušeno. Zatímco Cyril, „Filozof“, se oddal kontemplaci, on byl veden spíše k aktivnímu životu. Díky tomu mohl vytvořit předpoklady pro postupné potvrzení toho, co můžeme nazvat „cyrilometodějskou ideou“: ona provázela v různých historických obdobích slovanské národy, podporovala kulturní, národní a náboženský rozvoj. To uznal již papež Pius XI. Apoštolským listem Quod Sanctum Cyrillum, ve kterém charakterizoval oba bratry jako „syny Východu z byzantské vlasti, původem Řeky, posláním Římany a apoštolskými plody Slovany“ (AAS 19 [1927] 93–96). Jejich historickou roli, kterou splnili, pak oficiálně ocenil papež Jan Pavel II., který v Apoštolském listě Egregiae virtutis viri je prohlásil za patrony Evropy společně se svatým Benediktem (AAS 73 [1981] 258–262). Cyril a Metoděj opravdu představují klasický příklad toho, co dnes označujeme pod pojmem „inkulturace“: každý národ má vpustit do své kultury zjevené poselství a vyjádřit spásné pravdy v jazyce, který je mu vlastní. To předpokládá velmi náročnou překladatelskou práci, která vyžaduje specifikaci přiměřených termínů, jež reprodukují poklad zjeveného slova bez zkracování jeho bohatství. Právě o tom nám svatí bratři zanechali svědectví nade vše významné a Církev se na ně dívá i dnes, aby z nich čerpala inspiraci a orientaci.

Benedikt XVI. 17.6.2009


2010 pátek

Sdílet

Související články:
Výtvarná soutěž Cestou dvou bratří 2023 (30.04.2023)
Modlitba ke svatým Cyrilovi a Metodějovi (05.07.2020)
Misie soluňských bratří byla službou celé Evropě (04.07.2019)
14. února - výročí blažené smrti sv. Cyrila (15.02.2017)
Dva červencové svátky, dvě letošní kulatá výročí (26.06.2015)
Film Cyril a Metoděj - apoštolové Slovanů v kině Svět ve Znojmě (03.02.2014)
Premiéra dokumentárního filmu Cyril a Metoděj (03.07.2013)
Videoklip písně Kráčí (23.06.2013)
Oslavy 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Hradišti (15.06.2013)
Výstava Diecézního muzea v Brně: KOTVA A PRAMEN (04.06.2013)
Čteme Písmo svaté (08.04.2013)
Newsletter 3/2013 - cyrilometodějské jubileum 2013 (23.03.2013)
II. ročník soutěže mladých filmařů Velehradská kamera (16.02.2013)
Cyrilometodějská pouť 2013 (19.01.2013)
Poutní zájezd k 1150. výročí příchodu sv. Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu (14.01.2013)
Soutěž pro děti školního věku o sv. Cyrilu a Metodějovi (13.01.2013)
Hlasujte pro knihu o sv. Cyrilu a Metoději (06.11.2012)
Sedmipočetníci - svatí učedníci svatých (24.10.2012)
Přípravy na oslavy cyrilometodějského jubilea v roce 2013 (23.09.2012)
Velkofilm Cyril a Metoděj (15.06.2012)
Život a poselství svatých Cyrila a Metoděje - samolepky pro děti (12.05.2012)
Kniha o svatém Cyrilu a svatém Metodějovi (11.04.2012)
Přednáška Životní příběh Cyrila a Metoděje v Brně - Líšni (31.03.2012)
Návštěva u cyrilometodějek (28.10.2011)
Homilie P. Petra Piťhy pronesená při Zimní pouti na Velehradě 13. 2. 2011 (25.02.2011)
863 (24.02.2011)
Výtvarná soutěž Cestou dvou bratří 2011 (20.02.2011)
Ještě 888 dní... Přidejte se k modlitbě (04.02.2011)
Biblický program Vezmi a čti (13.01.2011)
Pastýřský list otce biskupa Vojtěcha „Vezmi a čti“ (06.09.2010)
Oslavy Cyrilometodějského jubilea 2013 (29.08.2010)
Proglas - Konstantinův předzpěv ke staroslověnskému překladu Písma (24.08.2010)
| Autor: Bohumila Hubáčková | Vydáno dne 29. 08. 2010 | 17675 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace