Sobota - už? Už jen vyhodnocení tábora a návrat domů.
Na tak krátké dopoledne nás toho čekalo tentokrát docela dost i modlitba vedoucích byla posunuta skoro o půl hodiny dřív. Tentokrát byla vynechána rozcvička, i tak bylo buzení dosti náročné. Na snídani se chodilo po částech, bylo třeba co nejdříve pokračovat. Kvůli přeháňkám bylo tentokrát vyhodnocení slavnostnější. Bylo v kostele. Do poslední chvíle byly děti v očekávání, jak všechny soutěže dopadly a který tým vlastně vyhrál. Nejprve jsme si na začátek zazpívali písničky a po úvodním slově Bohunky a Evičky se začalo nejprve s vyzvednutím nejlepšího táborového deníčku v jednotlivých skupinkách. Nebylo to pro vedoucí moc lehké rozhodování, když museli vybrat jen jednoho a přitom se snažilo dětí víc, třeba pro některé bylo rozhodující to, jestli děti malovaly obrázky nebo jak pravidelně zapisovaly. Následovalo oceňování týmů, první místo vyhráli zelení chameleoni, na druhém místě byli oranžoví pomeranči a žlutá zlatíčka. O jediný bod méně měli na třetím místě modří rebelové a červená srdíčka. Když soutěže dopadly takto, nikdo nemusel moc smutnit za čtvrté nebo dokonce páté místo. Oddílový vedoucí každý svůj tým pochválil a potom jednotlivým dětem předal diplom a odměny ukryté v tašce. Nakonec byly předány diplomy všem, kteří se o děti starali. Potom jsme rychle přeběhli do rotundy, kde byla poslední mše svatá. Otec Marek v kázání připomínal, ať se vrátíme domů radostní a využíváme naučených hesel jmen k povzbuzování kamarádů. Po mši svaté si děti zašly ještě do sakristie pro bonbon a otec ještě popovídal o Patovi a Matovi a jejich příkladu pro náš duchovní život. Pat a Mat jsou totiž tak velcí kamarádi, že spolu umí sdílet radost ale i smutek. Neztráceli naději, vždycky šli za svým cílem až do konce, když si usmysleli, že posbírají jablka, tak se snažili tak dlouho, dokud i to poslední na stromě nezískali. A pak také to, že když Pat a Mat něco dělají a chtějí to mít ještě lepší, tak je to nakonec ještě horší, jak známe "lepší je nepřítelem dobrého". Několik rodičů už na nás čekalo a tak už jen sbalení všech věcí, předání zpět kartiček ZP a už jen očekávaný návrat domů.
BOHU DÍKY za krásný společný čas na táboře!