Zajímavé...

Slovo olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera k cyrilometodějským ctitelům

Brno 2013 Před dvěma lety jsme prožívali významné cyrilometodějské jubileum, když jsme si připomínali 1150. výročí příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu. Na letošek připadá podle některých historiků výročí 1200 let od narození svatého Metoděje. Jiní datují jeho narození o dva roky dříve. Světová organizace UNESCO zařadila narození sv. Metoděje do letošního kalendáře významných jubileí. Zvláštní akce u nás neplánujeme. Jako každoročně se chystáme na národní pouť u kořenů naší víry.





Tentokrát by bylo dobré se více soustředit na evangelizační dílo slovanských apoštolů, v němž je třeba pokračovat. Oni tehdy kladli základy nové kultury, která je dnes v krizi a potřebuje oživit. Boží království má jiné myšlení a jinou kulturu, než svět propadlý hříchu. Základním zákonem Božího království je láska, která hledá dobro druhého, která se nebojí ani oběti. Ježíš sám ukazuje hodnotu každého člověka, když se narodí jako chudý, když učí, že co uděláme jednomu z nejposlednějších, děláme jemu, když jako mistr umývá svým učedníkům nohy, když blahoslaví chudé a tiché, lačnící a žíznící po spravedlnosti, milosrdné, čistého srdce a tvůrce pokoje, ba i ty, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, či křivě obviňováni a očerňováni od těch, kteří nepřijali kulturu Božího království.

Kdo uvěřil evangeliu, má odlišnou kulturu od světa, který se žene za honosným životem a řídí se jen žádostmi těla. Jako křesťané žijeme ve světě, ale ze světa nejsme, když nás Boží vyvolení ze světa vyprostilo (srov. J 15,19).

Do Božího království jsme byli přijati už křtem, ale vstupovat do něho musíme denně svým rozhodováním myslet a jednat jako Boží děti.

Papež František neúnavně opakuje, že kritiky, klepy, závisti, žárlivosti, rivalita jsou po-stoje, které nemají právo obývat naše domy. Hltání špatných zpráv z jakýchkoliv zdrojů a jejich předávání dál může být nejen projevem hříšné zvědavosti, ale i službou nepříteli Božího království, které se přece buduje hlásáním radostné zvěsti evangelia. Radost z násilí či hrubá zábava, kdy těší ošklivost a baví zloba, neodpovídají kultuře Božího království. Takovými věcmi křesťan pohrdá a v pokušení si říká:,,K vyšším věcem jsem se narodil."

Životem z evangelia pomáháme řešit i světové problémy vyrůstající z ateismu a globalizace v jejich kořeni. Papež Benedikt v encyklice Caritas in veritate říká: Bratrství má svůj původ v povolání od Boha Otce, který si nás zamiloval jako první a který nás skrze Syna učí, co je bratrská láska. Globalizace z nás dělá sousedy, ale ne bratry. (19)

Když mluví o ekonomice, říká: Shodne-li se logika trhu i logika státu vzájemně na tom, že si oba i nadále podrží monopol na svou oblast vlivu, pak se v dlouhodobé perspektivě mnohé vytratí: solidarita ve vztazích mezi občany, participace a soudržnost, nezištné jednání. (39)

Společnost potřebuje změnu myšlení. Bez pochopení a praktikování nezištnosti ne-bude fungovat. Děláme obrovskou službu společnosti, když vychováváme lidi k tornu, aby darovali ze solidarity potřebným, aby věnovali svůj čas a své síly. Mnozí lidé nechtějí zakládat rodiny a mít děti, protože ty vyžadují čas, omezení, oběť. Bez nich ale nemá společnost naději na budoucnost. Bez dětí společnost nevyřeší sociální otázky, důchody, stárnoucí společnost.

Z čeho roste potřebná změna myšlení a kultura Božího království? Z víry, z vědomí, že člověk je Bohem milován a obdarován. Počínaje existencí, schopnostmi a možnostmi, a konče vírou a poznáním Boha je všechno nezasloužený dar - milost. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte (Mt 10,8). Z toho se rodí misijní služba, která předává přijatý poklad víry druhým, ať už jde o cizí země, či nejbližší okolí, nebo vlastní rodinu. Sociální aspekt křesťanství pak vy-růstá z Ježíšova tvrzení: Co jste učinili jednomu z těch mých nejmenších, nejpotřebnějších bratří, mně jste učinili (Mt 25,40). Jde o základní zásadu křesťanství. Bez konkrétních projevů lásky k člověku není možné milovat Boha, být dobrým křesťanem. V Janově listě čteme: Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, jak může milovat Boha, kterého nevidí (1J 4,20)? Znevýhodnění nejsou ani chudí, protože kvalita činu, či velikost daru se hodnotí především podle velikosti lásky, jak ukázal Ježíš na příkladu chudé vdovy, která dala do chrámové pokladnice vše, co měla, i když to byly jen dvě drobné mince (Lk 21,1-4).

Na nové evangelizaci, na budování nové kultury Božího království může mít podíl každý z nás. To bude nejlepší oslava jubilea evangelizátora Velké Moravy svatého Metoděje.

+Jan Graubner
(v Ročence matice velehradské 2014)


2012 sobota




Sdílet

| Autor: Bohumila Hubáčková | Vydáno dne 16. 02. 2015 | 2304 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 407075
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace