Zamyšlení nad evangeliem slavností Nanebevstoupení Páně.
Když se Ježíš naposled zjevil jedenácti apoštolům, řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří, bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“ Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.(Mk 16,15-20)
Ježíš odchází k Otci. Splnil vše, k čemu byl poslán. Učedníci ho hmatatelně vidí naposled. Není to žádné dojemné loučení.
Slova Páně mají konkrétní obsah. Rýsuje se velké dílo obrácení světa. Všechno teprve začíná….
Až doposud byl Ježíš apoštolům blízko – na dosah. Ale byla to blízkost spíše fyzická. Učedníci stáli vedle něho, ale málo byli schopni mu porozumět.
Teď už bude všechno jiné. Už nepůjde o blízkost ani o vzdálenost.
Ježíšův Duch brzy přijde přímo k nim, zmocní se jich, zcela je ovládne. Boží život pronikne přímo do lidí a skrze ně bude pronikat k dalším.
Když tito jeho přátelé slyší: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium,“ vědí, že to není jen pro jejich jedenáctku, ale tato slova jsou vyřčena všem ostatním generacím a teď i nám.
Pochopit je znamená
jít doopravdy „do světa“, nevytvářet si závětří poklidné soukromé izolace, kde jsem sám se svým Bohem.
Ono slovo
jít je plné pohybu. Je výzvou nevyhýbat se nepohodově tvrdých situací ve světě, do něhož jsme posláni jako křesťané.
Znamená to nebát se světa.
Pán je přece s námi a s ním jsme vždy v převaze i proti jakékoli síle.
O něm chceme kázat, ne mluvit a vysvětlovat, ale milovat. Homilie srdce je silnější než řeč rtů.
To je pak kázání evangelia, že Bůh, i když není vidět, je viditelný v našem pohledu, který je plný soucitu.
Je patrný v naších očích, které se na vše čistě dívají.
Je hmatatelný z naší dlaně, která je připravena pomoci.
To bude ten největší zázrak a je to také pochopení, že nebe nejsou jenom oblaka nad námi, ale je poznání,
„že ty Ježíši, který nás miluješ nyní, jsi stejný jako tenkrát, když jsi odcházel ke svému Otci…“
