Zajímavé...

Promluva o svátku Křtu Páně

Peťa a Jiřík Promluva jáhna Ladislava Kince v neděli o svátku Křtu Páně na téma „Narodili jsme se a už nikdy nezemřeme.“ .





Otče Pavle, bratři, sestry, milé děti!

Dnešní rozjímání o křtu svatém zahájím chválou Pánu Bohu:
Chválím Tě dobrý Bože za paní učitelku občanské výchovy, která požádala jáhna o to, aby si připravil návštěvu kostela s vysvětlením pro děti, proč kostel? Atd.

Chválím Tě dobrý Bože, za to, že za několik dní můžeme zvolit za p¨residenta naší krásné země člověka, který je katolík a za svou víru se nestydí.

Chválím Tě dobrý Bože, za tatínky naší farnosti, kteří jedou dnes se svými dětmi na výlet a tím dají vánoční dar dětem, maminkám a manželkám a hlavně…sami sobě – vždyť nejkrásnější chvíle pro otce jsou – být se svými dětmi.

Svatý křest je počátek, základ víry. Máme za sebou tři měsíce roku víry.


Jaká je moje víra?

Víra musí být
A) obecná: věřím tomu co Kristova Církev učí a to bez vyjímky.
B) pevná: o zjevených pravdách nepochybujeme.
C) živá: věřící žije podle toho, co po něm víra žádá.
D) stálá: víra je stálá, když jsme pro ni ochotni dát cokoli, třeba i život.

Jaká je moje víra?
Doporučoval pro rok víry studium katechismu – konkrétně YOUCATu – katechismu pro mladé. Týden na to jsem objevil další titul – YOUCAT – modlitby pro mladé. Ve žluté knížečce je velmi dobrým způsobem zpracována nauka Církve rozdělená na čtyři oddíly: Víra – komu a čemu věřím; Svátosti – slavení a pramen víry; Desatero – pravidla víry a života; Modlitba – projev vztahu víry. Vše je zpracováno na – otázka, odpověď, zdůvodnění, citáty svatých a slavných. Hnědý YOUCAT je o modlitbě. Návod jak praktikovat modlitbu včetně pokladu známých i úplně neznámých nádherných modliteb pro různé příležitosti.

Víra a modlitba jsou spojené nádoby – jaká je tvoje modlitba, taková je tvoje víra.

V tomto týdnu jsem prožil dvě události související s životem církve a víry. Mši svatu (Brno – sv. Janů), v které bylo na místo k tomu určených ticho - místo pro osobní modlitbu (tak jako to má být a přitom se to často nedělá).

Potom jsem prožil část reprezentačního plesu jedné církevní školy. Dvě věci mě tam vyrazily dech – některé dívky a ženy měly na sobě oblečení velmi podobné tomu, které si oblékají tzv. sociální pracovnice na silnici E55. Druhá byla – hluk – nepředstavitelný a takřka nepřerušený hluk, který hřměl z aparatury kapely – zpěvákovi nebylo rozumět slovo, když zpíval nebo mluvil;; česky nebo anglicky. Lidé na takovéto akce chodí, aby se pobavili, křičeli na sebe a přesto se neslyšeli. Prosím, doufám a těším se, že náš farní ples bude jiný.

Jsme pokřtěni a naše víra má být obecná, pevná, živá a stálá. Život naší víry roste modlitbou a svědectvím života – tím jak žijeme my a věřící kolem nás. Většina z nás ví jak žijí tzv. celebrity společenského, sportovního a politického života. Pro mnohé, zvláště mladé jsou to (žel) vzory pro život. Jaká je jejich víra celebrit?

Nedávno jsem zachytil zprávu o životě a víře manželů, která splnila výše uvedené požadavky na pravou víru. Klára a Jindřich se poznají na pouti v Medžugorje, zasnoubí se, přijmou svátost manželství. Brzy po svatbě se radují z počatého dítěte – ale přichází zpráva – děťátko je postižené, nepřežije své narození. Mnozí jim radí potrat, oni se rozhodují dítě přijmout. 30 minut po narození pokřtěná Marie umírá v náručí své matky, která říká: Nezáleží na tom, jak dlouho kdo žije, ta půlhodina byla pro mě nejvzácnější chvílí života. P. Maria se stála pod křížem a musela se dívat na umírajícího Syna. Není v mé moci všechno hned pochopit – Bůh má pro mě plán, který je pro mě zatím zahalen.“ S druhým dítětem je to stejné, také David chvíli po porodu umírá. Klára na to: „Bůh nám daroval zvláštní děti – doprovodili jsme je do jejich narození. Dovolil nám je obejmout, pokřtít a odevzdat je do rukou Otce. Zanedlouho čekají třetí dítě – zdravého Františka, ale u maminky je zjištěn zhoubný nádor. Odmítá léčbu, aby neohrozila zdraví a život dítěte ve svém lůně. Porodí zdravého Františka a zanedlouho ji Pán života a smrti bere k sobě k jejím dvěma dětem. Umírá se slovy – „Mám vás všechny ráda, budu se za vás s Marií a Davidem modlit v nebi.“ Její manžel po pohřbu řekl: „Viděl jsem, že je Klára při umírání šťastná.“ A její otec. Který jim rok pomáhal : „Od své dcery jsem se naučil – nezáleží na tom jak dlouho žijeme, ale jak žijeme. Za rok jsem se od ní naučil víc než za celý život.

Klára nám všem vzkazuje větu, kterou často opakovala a která souvisí s naším křtem: „Narodili jsme se a už nikdy nezemřeme.“ Tato věta velmi připomíná slova sv. Cyrila: Nebyl jsem a jsem, jsem a budu, budu a budu věčně.

Bratři a sestry – není důležité jak dlouho zde na zemi žijeme, ale jak žijeme a jak budeme žít navěky – AMEN.


Podle RC Monitor č. 1/2013 a života zpracoval – jáhen Ladislav Kinc






Sdílet

| Autor: Bohumila Hubáčková | Vydáno dne 15. 01. 2013 | 6149 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace