Zajímavé...

Menza Domini (stůl Páně) je už po 2000 let nejposvátnějším místem katolických chrámů

Již hodně dlouhou dobu se v různých médiích objevují diletantské pokusy odpůrců liturgické obnovy po Druhém vatikánském koncilu zpochybnit současnou podobu oltářů v katolických chrámech. Často však jejich argumenty z odborného hlediska neobstojí. Týká se to i zpochybňování absolutní priority liturgického stolu, nejdůležitější součásti všech katolických kostelů, které byly za 2000 let existence Církve vybudovány.





Hned na začátku je nutné zdůraznit, že věřící během prvních staletí křesťanství „pro eucharistickou slavnost užívali jen stůl.“ (1)

Tento fakt potvrzují práce mnoha autorů, kteří se problematice vývoje oltářů v historii Církve systematicky věnují. Jeden z nich, Jan Kolař, kromě jiného píše:

Již od počátku křesťanství měl oltář nejčastěji podobu stolu a první starokřesťanské oltáře byly tvořeny pouze jím. Tento liturgický stůl tvoří oltářní deska (menza - často bývá menzou nazýván i celý oltářní stůl) a kamenný či zděný podstavec (stipes). Od 6. století pak býval nad oltářem někdy stavěn baldachýn (ciborium, kiborion), tedy zděná či kamenná stříška nesená čtyřmi sloupy, mezi kterými bývaly zavěšovány závěsy.“ (2)

Mensa Domini (stůl Páně) tak navazuje na nejstarší tradice starokřesťanské Církve. Apoštol Pavel píše v Prvním listě Korintským mimo jiné: „Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.“ (1 Kor 10, 21)

Kult mučedníků, který se začal rozvíjet již ve 2. století, vedl ke zřizování oltářů vedle hrobů mučedníků, nebo přímo nad nimi. Když byl kostel postaven na místě, kde nebyly hroby mučedníků, byly pod oltář nebo přímo do něj ukládány relikvie. (3)

Od 4. století se začíná prosazovat nepohyblivý kamenný stůl, který býval v starých bazilikách umístěn uprostřed lodi nebo před půlkruhovou apsidou. Postupem času se stále více zdůrazňoval obětní charakter eucharistie, a tak se „svatý stůl“, na kterém se zpřítomňovala oběť kříže, nazýval i oltářem.(4)

Bazilika z „hlediska architektonického řešení začínala půlkruhovou apsidou, v níž byla katedra biskupa a sedes pro kněze. V apsidě byla obvykle znázorňována Kristova katedra, resp. Kristus jako Pantokrator. Před katedrou byl postaven fixní oltář, před oltářem nebo na boku ambon.“ (5)

Rosangelaresende, CC0 Public Domain, pixabay.com


Z hlediska mobility „rozeznáváme dva druhy oltářů, oltář pevný (altare fixum, immobile – pevně stojící, stabilní) a oltář přenosný (altare portatile, mobile). Pevný oltář tvoří oltářní deska (menza) a nosič (stipes). Naproti tomu přenosný oltář je tvořen jedinou deskou.

Zprvu byl v kostelních budovách instalován jen jediný oltář, umísťovaný před apsidou a později v apsidě. Na konci 6. století se však začínají objevovat v chrámových prostorách i další oltáře, které se vyvinuly z oltářů přenosných.“ (6)

První kamenné oltáře v starokřesťanské Církvi nebyly u zdi křesťanské svatyně jako v pozdějších dobách, ale v určité vzdálenosti od ní, takže celebranti mohli oltáře obejít a celebrovat mši svatou čelem k lidu. V dobách starokřesťanské Církve byli totiž celebranti obráceni zásadně tváří k lidu. Věřící stáli v kruhu kolem Pánova stolu. Jelikož vchod do kostela byl na východní straně, kněz celebroval mši čelem k lidu, protože při celebraci musel být obrácen směrem k východu. Modlitba tváří k východu se chápala jako výraz obrácení ke Kristu, protože podle Písma svatého se druhý příchod Krista očekával od východu (srov. Mt 24, 27; Zj 7, 2). Proto se také křesťanské kostely začaly stavět tak, že vchod do kostela byl na východní straně a liturg celebroval liturgii na západní straně kostela, obrácený versus orientem et versus populum (naproti východu a naproti lidu). Věřící přicházeli do kostela vchodem od východu a byli obráceni směrem na západ. Pokud se chtěli modlit směrem k východu, museli se obrátit o 180 stupňů. Tato skutečnost působila rušivě, proto od 4. - 5. století se začaly stavět kostely s apsidou, orientovanou na východ. (7)

I v kostelích s apsidou, orientovanou na východ, však liturg zpočátku zůstal obrácen tváří k lidu. Od 4. století byl totiž stůl Páně stále více považován za symbol Krista, protože se na něm děla jeho svátostná přítomnost. Proto se obrácení k stolu Páně pociťovalo jako obrácení ke Kristu, které se považovalo za ještě důležitější než obrácení směrem k východu. V důsledku toho bylo možné zachovat postoj celebranta čelem k lidu i v kostelích s apsidou, orientovanou na východ. Přesto se časem prosadila celebrace, při které byl celebrant obrácen zády k lidu, a to dříve na křesťanském Východě, až později na Západě. Celebrace tváří k lidu však v římském ritu nebyla nikdy zakázána. (8)

Když byl v roce 1570 vydán misál Pia V., jeho součástí byl i Ritus servandus in celebratione Missae s přesným popisem ritu. Uvádí se zde mimo jiné: „Si Altare sit ad Orientem, versus populum, Celebrans versa facie ad populum, non vertit humeros ad Altare, cum dicturus est Dominus vobiscum, Orate, fratres, Ite, Missa est,...“ (9)

Oltářní mensa v katedrále v Lundu, CC BY-SA 3.0, cs.wikipedia.org


V překladu do češtiny tato formulace zní takto: „Pokud je oltář na východ, směrem k lidu, celebrant obrácen tváří k lidu, se neotáčí zády k oltáři, když má říct Dominus vobiscum, Orate, fratres, Ite, Missa est, ...“

Tedy už papež Pius V. v roce 1570 při vydání nového misálu oficiálně akceptoval i postoj celebranta tváří k lidu.

Vzhled oltáře se začal výrazněji měnit až v době románské, kdy „bývá na oltářní menzu stavěn, zprvu kamenný, později dřevěný malovaný nástavec (retabulum). V časech gotiky v 15. století, bývá na menzu pod retabulum umisťován podstavec (predella), často zdobený malbou či reliéfní řezbou. Retabula jsou v této době řešena především jako tabule (tabulový oltář) nebo mají podobu oltářní skříně (archy). K této skříni, členěné a dekorované architektonicky, jsou po stranách připojována reliéfně, či malbou zdobena oltářní křídla.“ (10)

V kostelích nacházíme mnoho druhů retáblů. Součástí nadstavby nad liturgickým stolem se stávěly i relikviáře, nebo taky tabernákly, takže v tomto případě mluvíme o relikviářových a tabernáklových oltářích. (11)

Je nutné zdůraznit, že „nejzákladnější složkou každého druhu oltáře je… liturgický stůl.“ (12) A je jedno, jestli je k němu připojeno retabulum, nebo ne. Retabulum je z liturgického hlediska druhořadé. Mensa Domini (stůl Páně) je dokonce důležitější než svatostánek, protože ve svatostánku se eucharistie uchovává, avšak na oltáři se „rodí“ pod rukama kněze. Oltář je Pánovým stolem, na kterém se zpřítomňuje Kristova oběť na kříži. Sám věčný Velekněz Kristus, zastoupen knězem Církve, přináší eucharistickou oběť. Místem proměňování chleba na Kristovo tělo a vína na jeho krev je mensa Domini (stůl Páně) a to stejně na starokřesťanském oltáři bez retabula, jakož i na románském, gotickém, barokním, nebo jakémkoli jiném typu oltáře, jehož součástí je i retabulum.

Není možné sloužit žádnou katolickou mši svatou – a je jedno, jestli jde o tradiční latinskou mši, nebo kteroukoli jinou – bez liturgického stolu, který je nejposvátnějším místem v kostele, zcela nevyhnutelným pro slavení katolické mše svaté. Je však možné slavit kteroukoli katolickou mši svatou bez retabula. Retabulum je už po staletí součástí katolických kostelů, která má zajisté své historické opodstatnění i svůj význam, není však nevyhnutelnou součástí kostela. Jeho důležitost je řádově mnohem nižší než důležitost liturgického stolu. Když například polní kurát během první světové války slavil polní mši, klidně se obešel bez retabula, nikdy se však neobešel bez liturgického stolu.

Samostatný liturgický stůl bez retabula tedy může být oltářem, samostatné retabulum bez liturgického stolu však v žádném případě. Nejdůležitější složkou všech typů oltářů v každém katolickém kostele, které kdy byly vybudovány za 2000 let existence Církve, je liturgický stůl, jehož základem je oltářní deska, menza. To je potřeba si uvědomit před tím, než vstoupíme na půdu odborných polemik.

Karol Dučák

Oltář (St. Mary, Bristol), volné dílo,


Poznámky:

(1) Malý teologický lexikon, s. 331.
(2) Kolař J. Pražské raně barokní oltáře, s. 9.
(3) Kolař J. Pražské raně barokní oltáře, s. 10.
(4) Porov. Berger R. Liturgický slovník, s. 338.
(5) Caban P. Dejiny kresťanskej liturgie v staroveku, s. 55.
(6) Kolař J. Pražské raně barokní oltáře, s. 10.
(7) Porov. Berger R. Liturgický slovník, s. 543.
(8) Porov. Berger R. Liturgický slovník, s. 298; porov. Šranko L. „Versus Deum“ alebo „versus populum“? Liturgická prax a teológia smeru modlitby v omši latinského obradu pred a po Druhom vatikánskom koncile, s. 71; porov. Dučák, K. Odmietol páter Pio omšu Pavla VI.?; porov. Dučák, K. Odmítl sv. Pio mši Pavla VI.?
(9) Ritus servandus in celebratione Missae, V – De Oratione, 3.
(10) Kolař J. Pražské raně barokní oltáře, s. 9.
(11) Porov. Kolař J. Pražské raně barokní oltáře, s. 13.
(12) Kolař J. Pražské raně barokní oltáře, s. 10.

Použitá literatura:

1. Berger, R.: Liturgický slovník. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2008. 592 s. ISBN 978-80-7021-965-2.
2. Caban, P. Dejiny kresťanskej liturgie v staroveku. Prvé vydanie. Praha: Paulínky, 2013. ISBN 978-80-7450-074-9. 136 s.
3. Dučák, K. Odmietol páter Pio omšu Pavla VI.? In: PriestorNet. Dostupné z: http:/www.priestornet.com/2016/12/odmietol-pater-pio-omsu-pavla-vi.html
4. Dučák, K. Odmítl sv. Pio mši Pavla VI.? In: FATYM. Dostupné z: http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=odmitl-sv-pio-msi-pavla-vi&cisloclanku=2016120082.
5. Kolař J. Pražské raně barokní oltáře. Praha: UK v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2009. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/...
6. Malý teologický lexikon. Bratislava: Spolok Svätého Vojtecha Trnava v Cirkevnom nakladateľstve Bratislava, 1977. 512 s.
7. Ritus servandus in celebratione Missae, V – De Oratione, 3. In: Misale Romanum ex decreto Ss. Concilii Tridentini restitutum Summorum Pontificum cura recognitum, editio XXXI post typicam. Dostupné z: http://www.binetti.ru/collectio/liturgia/missale_files/ritus_servandus.htm
8. Šranko L. „Versus Deum“ alebo „versus populum“? Liturgická prax a teológia smeru modlitby v omši latinského obradu pred a po Druhom vatikánskom koncile, In: Ante faciem Domini. Prvé vydanie. Praha: Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově, 2014. ISBN 978-80-88009-01-6.



Starý Svojanov Kostel sv. Mikuláše, Prazak, CC BY-SA 2.5, cs.wikipedia.org


Renesanční oltář s mramorovým retáblem (Dóm v Sieně, JoJan, CC BY-SA 3.0

Sdílet

Související články:
Výzdoba o slavnosti Božího Těla kostela sv. Jiljí v Křelově (21.06.2019)
Cesta na mši svatou může být nejlepší cestou z problémů (04.03.2019)
Jak andělé s námi slaví liturgii? (18.10.2018)
Přinášení obětních darů věřícími – návrat k tradici starokřesťanské Církve (16.06.2018)
Kardinál Sarah o východisku z krize v liturgii a církvi (07.04.2018)
Karol Dučák: Latina a my - 2. část (23.02.2018)
Karol Dučák: Latina a my - 1. část (21.02.2018)
Je mše svatá jenom kalvárská oběť? (17.01.2018)
Co s kytarou v římské liturgii? (02.01.2018)
Akatist požehnania rodín - pobožnost před ikonou Svaté rodiny (31.12.2017)
Poprvé na mši (21.09.2017)
Kardinál Sarah: Liturgie se musí smířit sama se sebou (02.09.2017)
Kniha Zjevení sv. apoštola Jana - manuál ke katolické bohoslužbě (01.05.2017)
Meditace o mši svaté (video) (28.04.2017)
Odmítl sv. Pio mši Pavla VI.? (14.12.2016)
"Přijdou dny, kdy z toho co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno." (11.11.2016)
Plná brněnská bazilika uvítala kardinála Burkea (15.10.2016)
Kardinál Sarah: reforma reformy přijde (07.10.2016)
Komentář arcibiskupa J. Graubnera: Spor o liturgii? (06.10.2016)
Pomazání nemocných - "Znamení" (04.06.2016)
Pomazání nemocných - současné slavení (03.06.2016)
Sv Hostýn: přímý přenos mše svaté za nemocné kněze (28.01.2016)
Relikvie sv. Terezky z Lisieux na Slovensku (11.01.2016)
Jak světit čas po katolicku (07.01.2016)
Záznamy kázání z Trnavské novény 2015 (Pavol Hudák, M. Kuffa, Ján Majerník, Cyril Vasiľ SJ a další) (24.11.2015)
Záznam mše svaté z Národního eucharistického kongresu
+ Text kázání papežského legáta kard. Cordese
(18.10.2015)
Věřící na eucharist. kongresu zaplnili náměstí Svobody (18.10.2015)
Národní eucharistický kongres 2015 (21.01.2015)
Mons. Nykiel: Zpovědní tajemství nepřipouští výjimky (14.11.2014)
Podobenství o hřivnách (13.11.2014)
(Záznam) - Svatořečení Anežky České 1989 (FULL HD) (13.11.2014)
Zaplnili brněnskou katedrálu, aby uctili faráře arského (20.09.2014)
Nejlepší vtipy z Kalvárie (26.07.2014)
Kardinál Burke o hodnotě liturgie při formování a záchraně víry (20.05.2014)
Iz 7,10-14 - Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emmanuel, to je Bůh s námi.“... (21.12.2013)
Liturgie.cz (14.11.2013)
Kardinál BURKE: Krize v liturgii je spojena s krizí ve společnosti (27.09.2013)
P. Pio o mši svaté (rozhovor) (23.09.2013)
Mše svatá za mír v Sýrii v kostele sv. Petra, Špindlerův mlýn, 7. 9. 2013 (11.09.2013)
Změníme mši, abychom si udrželi mladé katolíky? (21.05.2013)
Liturgie musí být slavena řádně (07.04.2013)
Vatikán vzkazuje kněžím: Nedělejme ze mše sv. show (09.03.2013)
Vánoční výzdoba kostlů FATYMu - poděkování (20.01.2013)
Zábrušany - poutní mše svatá (01.11.2012)
Beatifikace Čtrnácti pražských mučedníků (15.10.2012)
Benedikt XVI.: Uvést sebe do souladu se slovy liturgie, tak se stáváme Božími dětmi (26.09.2012)
Představený FSSPX dostal návrh na vytvoření personální prelatury (15.06.2012)
Být plný... (27.05.2012)
Myšlenky na neděli: 3. neděle postní -(Známky nedostatečné lásky) (10.03.2012)
V neděli začne Rok biřmování (25.11.2011)
Nedělní liturgické zamyšlení (19.11.2011)
Podobenství o deseti pannách - buď připraven (06.11.2011)
Hlaste se k přípravě na biřmování! (03.11.2011)
Pohřbívání zemřelých je poslední službou lásky, kterou prokazujeme těm, kteří nás předešli (29.10.2011)
Liturgie Svatého ohně v Jeruzalémě (23.10.2011)
Nedělní přímluvy (05.10.2011)
Vatikán povolává představeného lefebvristů (08.09.2011)
Účast na liturgii mění život (31.08.2011)
Pozvánka k mezinárodní ekumenickému setkání ve Znojmě - Hradišti na téma pronásledování křesťanů (19.07.2011)
Liturgická hudba před a po II. vatikánském koncilu (07.03.2011)
O situaci varhan v současné Církvi (25.10.2010)
Žehnání školních pomůcek a dopravních prostředků v Moravském Krumlově (13.09.2010)
Obhajoba reálné přítomnosti od sv. Roberta Bellarmina (07.09.2010)
Krása liturgie (11.04.2010)
Víkend gregoriánského chorálu na Velehradě (17.02.2010)
PSVN zazpívá ve vranovské zámecké kapli (02.01.2010)
Svátost smíření (16.12.2009)
Slavnost Ježíše Krista Krále (22.11.2009)
Promluva papeže Benedikta XVI. při modlitbě nešpor s kněžími, řeholníky a řeholnicemi (16.10.2009)
Mše svatá na Šumné za doprovodu pěveckého sboru Santini (07.10.2009)
Homilie při slavení Eucharistie ze slavnosti sv. Václava -Benedikt XVI. (03.10.2009)
Slavnost sv. Jana z Boha (23.02.2009)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 15. 08. 2017 | 1891 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 407980
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace