Zajímavé...

Jan z Damašku a jeho příběh, jak čelit nenávisti a nepřízni

Jan Damašský, volné dílo, et.wikipedia.org Ján Damašský, najvýznamnější kompilátor a systematik končícího se období církevních otců, požívá velkou vážnost na křesťanském Východě i Západě.





Jan Damašský, nejvýznamnější kompilátor a systematik končícího období církevních otců, požívá velkou vážnost na křesťanském Východě i Západě. Ve svém spise Pramen poznání (Pegé gnóseos) nechce napsat nic ze své hlavy, ale - jak sám říká - "podle možnosti stručně podat a vyhotovit krátké zpracování toho, co vypracovali vynikající učitelé" (dialect. proem. 60-62).

Jelikož Jan skvěle uskuteční tento záměr, ankyrský metropolita Makarios (1397 - 1405) přichází k závěru: "Když uvádím Damašského, uvedl jsem spolu všechny učitele a teology. Neboť tento je ústy a tlumočníkem všech teologů "(Contra Barlaam 35).

Z důvodu tohoto kompilátorského a hermeneutického výkonu je Janovo celé dílo již brzy intenzivně recipované na Východě, zatímco směrodatní západní teologové od 12. století začleňují do svých teologických konceptů především jeho "Výklad víry" jako autentický hlas řeckých otců. Tyto dějiny recepce jsou důvodem, proč je Jan Damašský až do dnešního dne přítomen ve výzkumu a učení všude ve světě (1).

Prameny k životopisu Jana Damašského


Mimo zpráv z řeckého Synaxáře sahajících do 10. až 11. století (2) informují čtyři hagiografické životopisy (vita) o životě Jana Damašského. Nejstarší popis jeho života by mohlo obsahovat dílo vzniklé asi v polovině 9. století, ale chronologicky je velmi nespolehlivé, nachází se v něm před životopisem Kosmy z Majumy Janův životopis.

Druhý řecký životopis pochází asi od jeruzalémského patriarchy Jana VII. († 966/69; dále: gr. Vita). Jeho základem je ztracený arabský životopis, který slouží jako předloha i pro v roce 1084/85 vzniklý Janův arabský životopis od mnicha Michala (dále: arab. Vita). Na Michaelově díle se nakonec zakládá - zprostředkovaně skrze ztracený řecký překlad adanského metropolity Samuela - gruzínský životopis od Efréma Mtsirého, napsaný kolem roku 1100, přičemž tento životopis se výrazně odchyluje od Michala. Všechny tyto životopisy vznikly dávno po Janově smrti a jak hagiografická díla obsahují legendické rysy. Přesto se jejich zprávy dodnes jeví jako historicky osvojitelné.

"Další biografické zprávy o Janovi jsou roztroušeny v jeho dílech, v horosu [rozhodnutí] ikonoklastické synody v Hierei (754), v aktech druhého ekumenického koncilu v Niceji (787), v byzantské kronice od Teofana († 818), která vznikla koncem roku 814, jakož i v dalších pramenech hagiografického a hymnografického charakteru" (3).

Janovo dětství a vzdělávání


Janovo rodné město Damašek je od roku 635/36 pod islámskou vládou. Od roku 661 vládnoucí Umajjovci nejdříve velkoryse tolerují křesťanské obyvatee, přiznávají jim značné svobody a také - pro nedostatek vlastního administrativního personálu - využívají kompetence křesťanské horní vrstvy pro svůj vládní systém. Proto si Janova rodina dokáže udržet postavení, které měla během vlády Východořímských císařů: Janův dědeček Mansúr zůstává nejvyšším finančním úředníkem provincie a také Janův otec Sargún vykonává tento úřad. V té době se jen v centru Damašku nachází 35 až 40 kostelů. Patří většinou melchitské církvi, která je v církevním společenství s Východořímskou říšskou církví a hlásí se k ní i Janova rodina.

V tomto prostředí se kolem roku 665 narodí Jan jako syn vysokého finančního úředníka Sargúna ibn Mansúra. Je dost možné, že ihned dostane dvě jména: arabské jméno Mansúr podle svého dědečka, které ho označí za prvorozeného, a křesťanské jméno Jan, které mu dají pravděpodobně už při křtu, a ne až při vstupu do kláštera. Jisté je, že Jan byl pokřtěn jako malé dítě a má přinejmenším jednoho bratra.

Jak to bylo běžné v té době v městské horní vrstvě, Janův otec pořídí na vzdělávání svým synům domácího učitele. Najde ho v osobě velmi učeného sicilského mnicha Kosmu, kterého mu daruje kalif z řad zajatých křesťanů a který od té chvíle vyučuje Jana a jeho adoptovaného bratra Kosmu. Jelikož učební látka se dá zjistit z pozdějšího díla obou bratrů, příslušná zpráva z arabského životopisu zní poměrně hodnověrně:

Od Kosmy se naučili "v krátkém čase všechny vědy a dospěli v nich k cíli. Mám na mysli vědu gramatiky, filozofie, astronomie, geometrie. Jejich pozornosti neunikla žádná kniha o těchto vědách, všechny se naučili zpaměti. Osvojili si celkový okruh vzdělání sahajícího do řečtiny a ponořili se do hloubky božských Písem. [...] Toto zkoumat je možné tomu, který touží dozvědět se to, co jsme uvedli, a poznat jejich dokonalost ve všech vědách. Když si totiž přečte hymny, kánony a spisy, které napsali, tak se dozví, jak velmi byli [pokročilí] ve vědě a v bázni před Bohem"(arab. Vita 5)

Kozma tedy vyučuje bratry nejen v předmětech enkyklios paideia běžných v té době v řeckém kulturním prostoru, ale uvádí je i do Písma svatého a tím zajisté i do křesťanské teologie. Kromě toho mohlo v duchovním prostředí Damašku docházet i k setkáním s představiteli arabské poezie (4).

Jan ve státní a církevní službě
v Damašku a Jeruzalémě


Po smrti svého otce se i Jan v Damašku usiluje o kariéru ve státní správě a převezme pravděpodobně různé vedoucí úlohy.

Tak se stane "sekretářem emíra města a přednostou u něho a důvěrníkem jeho tajných a veřejných záležitostí, jeho přikazování a zakazování" (arab. Vita 6).

Zda časem Jan dosáhne ještě nějakou vyšší pozici, nebo v gr. vita jde o přehánění nebo záměnu, to se nedá jednoznačně objasnit: v každém případě gr. vita označuje Jana jako prvního poradce (protosýmboulos) kalifa Abd al-Malika († 705), což by ukazovalo na senzační postup. Když však za kalifa Walida I. (705 - 715) řecký úřední jazyk musí ustoupit arabskému, znamená to asi i konec Janovy činnosti, protože od té doby převezmou vyšší administrativu muslimští Arabové.

Vzhledem k rostoucím reprisáriím vůči křesťanům se Jan spolu se svým adoptovaným bratrem Kosmou vydá asi kolem roku 705/6 z Damašku do Jeruzaléma, stane se tam nebo v okolí - pravděpodobně v Lavře sv. Sáby - mnichem a zkompletuje si své teologické vzdělání pod vedením jeruzalémského patriarchy Jana V. Nejpozději před vypuknutím sporu o úctě k obrazům (726 - 843) ho tento vysvětí za kněze jeruzalémského chrámu Anastasis a takto získá vynikajícího spolubojovníka proti nepřátelům obrazů.

Na základě jeho mnoha kázání a liturgických hymnů se to jeví tak, že Jan působil v jeruzalémském prostředí i pastoračně a kazatelsky a jako blízký důvěrník patriarchy patřil k jeho vedoucím kněžím. Snad tam Jan působí i jako učitel na "vyšší škole", protože ve svých mistrovských systematických dílech, které píše z pověření od různých biskupů, jakoby sahal po své vyučovací látce. Ve prospěch této hypotézy hovoří i Teofánova kronika († 818), kde je Jan označen jako "zlatý proud" (chrysorras)" a "nejlepší učitel" (didaskalos aristos), který září do daleka v řeči a životem (5).

Poslední Janovy roky, jeho smrt, odsouzení, rehabilitace a časná úcta jako světce


Na základě svých polemických děl proti ikonoklasmu, nechalcedónským konfesím a islámu Jan po smrti svého přítele patriarchy Jana V. († 735) upadne, tak se zdá, do nemilosti. Asi proto a pro svůj vysoký věk se stáhne zpět do svého kláštera, podnikne revizi některých svých děl a brzy nato - mezi lety 744 až 754 - zemře.

Na ikonoklastické synodě v Hierei, svolané v roce 754, Jana nazývají pohrdavě Mansúr a posmrtně jej odsoudí; neboť synodní otcové aklamují ikonoklastickému císaři Konstantinovi V. takto:

"Povýšenost Germána, Juraje a Mansúra, heretických mužů, jste Vy zničil. German [z Konstantinopole († 733)], dvojímu v řeči, ctiteli dřeva [= ctiteli obrazů], anathema! Jurajovi [z Kypru], jeho stoupencům, padělateli učení otců, anathema! Mansurovi, nositeli špatného jména, příteli Saracénů, anathema. Mansurovi, služebníku obrazů a padělateli, falšovatelovi! Posměvači Krista a úlisnému nepříteli říše Mansurovi anathema! Učiteli bezbožnosti a nesprávnému vykladateli Písma svatého Mansurovi anathema! Trojice svrhla všechny tří "(Akta synody v Hierei, citováno v aktech druhého ekumenického koncilu v Niceji (787), 6. zasedání).

Jan Damašský, volné dílo, cs.wikipedia


Avšak v roce 787 Jana rehabilitují na druhém ekumenickém koncilu v Niceji spolu s těmi, kteří byli s ním odsouzeni, a koncilní otcové ho ocení uctivou aklamací:

"Pravověrnému Germánovi věčná památka! Janovi a Jiřímu věčná památka! Oznamovatelům pravdy věčná památka! Trojice oslavila všechny!" (Akta druhého ekumenického koncilu v Niceji, 7. zasedání).

Už na počátku 9. století Jana označují jako blaženého (hosios), nejúctyhodnějšíeho (timiotatos) nebo bohonosce (theoforos) a tak jej posouvají do blízkosti svatých. Do první poloviny 9. století sahají i nejstarší miniatury v Codex Par. gr. 923, které ztvárňují Jana jednou s nimbem a jindy jako píšícího mnicha. Janova památka se slaví v palestinském kalendáři již kolem roku 973/86 4. prosince, v pravděpodobný den jeho smrti, který převzala i římskokatolická církev do svého obnoveného kalendáře jako vzpomínku světce (6).

Poznámky:

1. RICHTER, Gerhard (preklad/úvod/komentár), Johannes von Damaskos. Philosophische Kapitel (= Bibliothek der griechischen Literatur 15) Stuttgart 1982, 32-62 (podrobný opis dejín recepcie Jánových diel).
2. Synaxárové správy sú podľa HOFMANN, Johannes, Kalender, Martyrologium, Menologion, Synaxarion, in: DÖPP, Siegmar/GEERLINGS, Wilhelm (Hg.), Lexikon der antiken christlichen Literatur, Freiburg Basel Wien 2002, 419n; tu 420 krátke životopisy svätých v gréckej minei.
3. PETRYNKO, Oleksandr, Der jambische Weihnachtskanon des Johannes von Damaskus. Einleitung-Text-Übersetzung-Kommentar (= Jerusalemer Theologisches Forum 15) Münster 2010, 56.
4. Porov. PETRYNKO, Oleksandr, Der jambische Weihnachtskanon des Johannes von Damaskus, 58-67.
5. Porov. PETRYNKO, Oleksandr, Der jambische Weihnachtskanon des Johannes von Damaskus, 68-79.
6. Porov. PETRYNKO, Oleksandr, Der jambische Weihnachtskanon des Johannes von Damaskus, 68-79.

Napsal Johannes Hofmann
Z němčiny (do slovenštiny) přeložil Ján Krupa.

Jan Damašský, volné dílo, et.wikipedia.org


Převzato z www.postoj.sk, článek z 11. 2. 2017 naleznete zde.

logo- postoy.sk

Sdílet

Související články:
19-letá studentka nebo IT-čkář v procesu blahořečení. Mění se koncept svatosti? (02.12.2017)
* Kdo nesmí chybět při blahořečení Titusa Zemana? Korbuly!
* Soudní proces s Titusem Zemanem a spol
(30.09.2017)
Nový blahoslavený: Salezián don Titus Zeman - mučedník za duchovní povolání (27.09.2017)
Rozhovor s kardinálem Amatem o kandidátovi blahořečení Titusovi Zemanovi (27.09.2017)
Raději smrt, než hřích - mučednice čistoty Anka Kolesárová (07.09.2017)
Jsi nádherný ve svých svatých! (29.08.2017)
Poslední očitý svědek vysvětluje, co znamenala oběť sv. Maxmiliána Kolbeho (13.08.2017)
Žena, která předběhla apoštoly (20.07.2017)
Apoštol Pavel na jevišti světa (28.06.2017)
Apoštol Petr - spolupoutník v dozrávání víry (28.06.2017)
Fatimská zjevení nám připomínají patronát sv. Josefa (21.04.2017)
O. biskup Pavel Konzbul zve: výstava Svědkové lidskosti (06.04.2017)
Svatý Izidor Sevilský - patron internetu - 4.dubna (04.04.2017)
Svatý Josef, můj otec a zachránce (20.03.2017)
Kniha ke stažení: Dr. Josef Hlouch - ANNA MARIE ZELÍKOVÁ Dobrovolná oběť lásky a smíru za duše (05.03.2017)
Pius XII., černá legenda se chýlí ke konci (04.03.2017)
Svatá pro ty, kteří trpí v rozbitých, nevěrných a zneužívajících manželstvích (04.03.2017)
Obrácení svatého Pavla (26.01.2017)
Kouzlo svatého Dominika (23.12.2016)
Když zemře Bůh, máme ještě svatého Mikuláše (06.12.2016)
Co nám říká příklad svaté Barbory (04.12.2016)
Svatá Kateřina byla nejen krásná a moudrá (25.11.2016)
Viva Cristo rey! - Ať žije Kristus Král! (17.11.2016)
Moderní – a málo známé – zázraky Padre Pia (28.10.2016)
Beatifikace „Anděla z Dachau“, rodáka z Moravy (27.09.2016)
* Přímý přenos svatořečení Matky Terezy
* Tv film o Matce Tereze - Pero v Boží ruce na TV Lux
(30.08.2016)
Řekla mu "Rabbuni", což znamená "Mistře"! (22.07.2016)
Sv. Marie Goretti - Mučednictví nebo „fanatismus“? (+ film) (06.07.2016)
Antonietta Meo se možná stane nejmladší svatou v dějinách církve (06.06.2016)
Conchita Armida: Láska k manželovi mi nikdy nebránila milovat Boha (28.03.2016)
Marek z Aviana – patron a štít Evropy (10.03.2016)
Dcera svaté Gianny odhalila tajemství matčiny svatosti (01.03.2016)
Nová svatost (27.02.2016)
Na Moravě narozený kněz Unzeitig bude v září blahořečen (16.02.2016)
Jeden z dekretů uznává martyrium sudetského Němce, o. Engelmara Unzeitiga, rodáka z Hradce nad Svitavou (24.01.2016)
Alice Montbarová - matka sedmi svatých (14.01.2016)
Služebnice Boží, matka Marie Elekta od Ježíše (1605–1663) (12.01.2016)
Páter Pio a jeho anděl strážný (25.11.2015)
Ve Vatikánu prověřují zázrak na přímluvu Zdenky Cecílie Schelingové (11.11.2015)
Biskup Cikrle požehná v září památník svaté Zdislavy (20.09.2015)
Nelze být šetřena, neboť jsem milována. (05.09.2015)
Pavol Korbuly (02.08.2015)
Obrácena láskou, nikoli ideologií: Arcibiskupovy úvahy o Dorothy Dayové (07.07.2015)
Anička Zelíková o božském Srdci Páně (11.06.2015)
Marianské vzdechy sv. Filipa Neriho (29.05.2015)
V San Salvadoru byl blahořečen arcibiskup Oscar Romero (25.05.2015)
Miriam Baouardy a Marie Alfonzina - první palestinské světice (15.05.2015)
Farář z Titanicu má být svatořečen (26.04.2015)
Novéna ke sv. Donu Boscovi při příležitosti 200. výročí jeho narození (25.01.2015)
Občasník Sdružení Anny Bohuslavy Tomanové (15.01.2015)
Papež schválil dekret o heroických ctnostech boromejky Vojtěchy Hasmandové (07.12.2014)
Svatý Mikuláš není automat na dárečky. Alternativní způsob slavení tohoto svátku v rodině. (05.12.2014)
Světec svědomí a sociální spravedlnosti (02.11.2014)
Mrtví bez porušení rozkladem (02.11.2014)
Ostatky sv. Kříže potvrzují historicitu evangelií (28.10.2014)
Blahořečení Rolanda Riviho (16.10.2014)
Zázrak na přímluvu o. Jerzyho Popieluszka (14.10.2014)
O víře, Ježíšovu Srdci a andělích (03.10.2014)
Odborníci schválili exhumaci P. Josefa Toufara (03.10.2014)
Relikvie srdce sv. J. M. Vianneye v ČR (16.09.2014)
Video: Publicista Doležal: Páter Toufar má být pohřben v Číhošti (02.09.2014)
Svatá Veronika Giuliani hovoří ke kněžím (30.08.2014)
Myšlenka bl. sestry Zdeňky o lásce k Bohu (31.07.2014)
Relikvie svatého Jana M. Vianneye připutuje také do Brna (02.07.2014)
Svatý Antonín, heretik a oslice (13.06.2014)
Tomáš Týn – Služebník radosti - beseda s paní Helenou Wünschmann (04.05.2014)
Životopis sv. Jiří Drakobijce (23.04.2014)
V americkém Coloradu došlo k údajnému zázraku na přímluvu blahoslavené Zdenky Schelingové (22.03.2014)
Daroval křesťanům „Salve Regina“– Heřman z Altshausen (Heřman Chromý) (19.03.2014)
Získejte za učedníky všechny národy! (Mt 28,19) (17.03.2014)
Svatá Hedvika Slezská (29.12.2013)
Alexander Schmorell: strážce ducha (06.11.2013)
Za nejvyššího ohrožení zachovala věrnost a víru (27.09.2013)
Jak bude vypadat církev ve 3. tisíciletí? (11.06.2013)
63 zázraků za 8 měsíců (25.05.2013)
Sv. Perpetua a Felicita (25.05.2013)
Svatý Jan Bosco – světec pro dnešní dobu (16.05.2013)
Svatý Rajmund Nonnatus (Nenarozený) (15.05.2013)
Bl. sestra Zdenka Schelingová (23.07.2011)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 11. 02. 2017 | 798 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.postoj.sk
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Loading
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 164180
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace