Zajímavé...

Důvěra Matce Boží

Litmanová Nabízíme k přečtení svědectví paní Jitky, která jej poslala do redakce časopisu Milujte se!.

Sama jsem se o pomoci Matky Boží přesvědčila když jem prožívala problémy v práci. Několik let jsem se nemohla rozhodnout jestli mám odejít anebo zůstat. Modlila jsem se za to jak doma tak i na setkání mladeže. Až jsem jednoho dne poznala, že mám z práce odejít, tak jsem si to nejprve sama nechtěla přizat. Ze všech směrů to na mě křičelo ODEJDI. Často jsem utíkala za Matkou Boží, až mě opravdu vysvobodila a našla jsem odvahu, donést výpověd do kanceláře. Opravdu jem pocítila, že kdybych něměla Matku Boží tak bych to všechno nevydržela.



Víra je to, co nás všechny drží pevně v naručí. Posíla nám do cesty lidi, abychom neupadli a nebo nespadli na samé dno. Když se to stane, tak Matka Boží ví, proč to tak je. Abychom na to přišli sami, i když to někdy trvá. Stejně jako když zasadíme semeno do zeminy.Taky nám hed nevyroste a musíme se o ně starat - zalévat, okopávat. Tak i Matka Boží nám posílá do cesty ty lidi,kteří nás drží (stejně tak jako by nás držela ona). Světlo nacházíme třeba i v maličkostech. To světlo, co svití v našich srdcích nás nezdobí drahými kameny, šaty, ale zdobí nás svým úsměvem a charakterem. Tím prokazujeme lásku jak sami sobě, tak i druhým. A tím nás naděje posouvá dál. Napřed jsme zoufalí, ale potom aniž bychom čekali řešení, to jednoduše přijde samo. Stejně jako když máme květinu ve váze. Napřed jeto poupě, a potom jeto květ, který časem rozkvete. V tom také spočívá naše naděje, že i když nemáme všechno hned a musíme si počkat, dočkáme se.

Bůh


Narazíme a různé lidi okolo sebe, at' je to v parku, v obchodě v kostele nebo v cukrárně apod., kteří nás motivují - k lásce, naději i k víře. Dodávají nám plno odvahy abychom nezůstali na jednom místě, ale abychom šli dál. Tak jako nás motivuje Matka Boží, protože ví, že naše srdce není žádný kámen, ale je to chrám,do kterého může vstoupit jenom ten člověk, který má dobré úmysly. Aby pomohl druhému, bud' ho zvednout nebo ho držet, tak jak nás to učí Matka Boží.

Turzovka, foto: Magnificat.sk


Sama jsem se setkala s tím jak dokáže druhé motivovat zdánlivě obyčejný člověk. Když jsem chodila vypomáhat do jedoho obchodu, chodil tam jeden pán, který špatně viděl. A přesto všechno měl tu odvahu, jít do obchohu a své manželce nakoupit všechno co potřebovala. Špatně na to viděl a musel poprosit prodavačky, aby mu pomohly. I tímhle moc své manželce prokazoval lásku a naději, že jí má moc rád, protože to všechno mohl vzdát a nejít do toho obchodu. A já sama jsem si toho pána moc važila, obdarovával mě krásnými paprsky, stejně jako nás obdarovavá naše víra, naděje a láska. I když jsem tam nechodila pořád, ale jenom někdy vypomáhat, přesto všechno jsem si toho pána moc vážila.






Sdílet

| Autor: Irena Ihmová | Vydáno dne 25. 08. 2015 | 3078 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace