Zajímavé...

Druhý vatikánský koncil ve vzpomínkách a nadějích jeho svědka

2.vat. koncil, foto: Peter Geymayer, zdroj: http:// cs.wikipedia.org /wiki/Soubor:Konzilseroeffnung_2.jpg
Promluva Benedikta XVI.
na setkání s římskými kněžími,
aula Pavla VI., 17. 2. 2013.
Eminence,
Drazí bratři v biskupské a kněžské službě!
Je to zvláštní dar Prozřetelnosti, že se mohu před ukončením své petrovské služby ještě setkat se svými kněžími, římským klérem.





Je to vždy velká radost, když mohu vidět jak církev žije, jak je církev v Římě živá; pastýře, kteří v duchu nejvyššího Pastýře vedou Pánovo stádce. Je to kněžstvo skutečně katolické, všeobecné, což odpovídá podstatě římské církve: nesete v sobě univerzalitu, katolicitu všech národů, všech ras, všech kultur. Zároveň jsem velmi vděčný kardinálu vikáři, že napomáhá probouzet a hledat povolání v samotném Římě, protože, má-li být na jedné straně Řím univerzálním městem, musí být také městem, které má vlastní, mocnou a mohutnou víru, z níž se rodí také povolání. A jsem přesvědčen, že s Pánovou pomocí můžeme najít povolání, které nám On sám dává, vést je, pomáhat jim zrát a tak svou prací sloužit na Pánově vinici.

Dnes jste před hrobem svatého Petra recitovali Krédo. V rámci Roku víry pokládám za velice příhodné, možná nezbytné, aby se římští kněží shromáždili u hrobu apoštola, kterému Pán řekl „Tobě svěřuji svou církev. Na tobě zbuduji svou církev“ (srov. Mt 16,18-19). Před Pánem jste spolu s Petrem vyznali „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha“ (srov. Mt 16,15-16). Tak roste církev: vyznáním Krista spolu s Petrem a následováním Krista. Čiňme tak ustavičně. Jsem vám velmi vděčný za vaši modlitbu, kterou jsem cítil téměř fyzicky, jak jsem řekl ve středu. Nyní, třebaže odejdu do ústraní, zůstanu stále v modlitbě nablízku vám všem, a jsem si jist, že také vy budete nablízku mně, i když budu ve skrytu před světem.

Na dnešek jsem vzhledem k situaci svého věku nemohl připravit velkou opravdovou promluvu, jak by se dalo očekávat, ale spíše jen menší povídání o Druhém vatikánské koncilu, jak jsem jej viděl. Začnu jednou anekdotou. Byl jsem jmenován v roce 1959 profesorem na Univerzitě v Bonnu, kde studují studenti a seminaristé kolínské diecéze a sousedních diecézí. Tak jsem přišel do kontaktu s kolínským kardinálem Fringsem. Kardinál Siri z Janova zorganizoval myslím v roce 1961 sérii konferencí různých evropských kardinálů o koncilu a pozval také kolínského arcibiskupa, aby měl jednu z přednášek pod titulem: Koncil a svět moderního myšlení.

Kardinál vyzval mne, nejmladšího z profesorů, abych mu napsal koncept. Ten se mu zalíbil a v Janově přednesl lidem text, který jsem napsal. Krátce poté papež Jan XXIII. pozval kardinála Fringse k sobě. Kardinál dosti znervózněl, obával se, že snad řekl něco nesprávného, falešného a byl pozván kvůli napomenutí, možná že ztratí i kardinálský purpur (smích kněží)… Ano.. když jej sekretář oblékal na audienci, řekl: «Možná mám tuhle róbu na sobě naposled» (smích kněží)… Potom vstoupil, papež Jan mu vyšel vstříc, objal jej a řekl: «Děkuji eminence, řekl jste to, co bych rád řekl já, ale nenacházel jsem slov» (aplaus). Z toho kardinál poznal, že je na správné cestě a pozval mne, abych šel na koncil s ním. Nejprve jako jeho osobní poradce, a pak jsem byl během první periody v listopadu 1962 jmenován také oficiálním koncilním poradcem.

Vydali jsme se tedy na koncil nejenom s radostí, ale s nadšením. Vládlo neuvěřitelné očekávání. Doufali jsme, že všechno bude obnoveno a že opravdu přišly nové Letnice, nová éra církve, protože církev tehdy v té době byla ještě poměrně mohutná. Účast na nedělní mši ještě vysoká, také povolání ke kněžství a řeholnímu životu byla ještě dostačující, i když už jich trochu ubývalo. Nicméně bylo cítit, že církev nevzkvétá, ale redukuje se. Zdálo se, že je spíše skutečností minulosti a nikoli nositelkou budoucnosti. A nyní jsme měli naději, že se tato situace změní, že církev bude znovu silou zítřka a silou dneška. Věděli jsme, že vztah mezi církví a moderní dobou byl zpočátku poněkud rozporný, počínaje pochybením církve v případě Galilea a myslelo se, že tento špatný začátek se napraví a dosáhne se znovu uceleného vztahu mezi církví a těmi nejlepšími silami světa, aby se lidstvu otevřela budoucnost a opravdový pokrok. Byli jsme plni naděje, nadšení a také odhodlání přičinit se o to. Vzpomínám si, že za negativní vzor byl považován římský synod. Říkalo se, nevím, zda je to pravda, že se v lateránské bazilice přečetli připravené texty a členové synodu je odsouhlasili potleskem. Tak prý proběhl synod. Biskupové, ale řekli: Ne, tak to nebudeme dělat. Jsme biskupové a jsme podmětem sněmu, nechceme jenom schvalovat to, co bylo uděláno, ale chceme být sami podmětem, nositeli koncilu. Tak také kardinál Frings, který byl proslulý svojí absolutní, téměř skrupulózní věrností Svatému otci v této souvisloti prohlásil: Tady je naše funkce jiná. Papež nás svolal, abychom byli jako Otcové, abychom byli ekumenickým koncilem, podmětem obnovy církve. A chceme tak tuto svoji roli přijmout.

První okamžik, kdy se tento postoj projevil, nadešel hned další den. Bylo stanoveno, že první den budou voleny komise a byly částečně připraveny seznamy jmen. A tyto seznamy měly být odhlasovány. Otcové však ihned prohlásili: «Ne, nechceme jednoduše odhlasovat předem vyhotovené seznamy. My jsme podmětem.» Bylo tedy nezbytné odložit volby, protože Otcové se chtěli trochu vzájemně poznat a sami chtěli připravit seznamy. A tak se také stalo. Kardinálové Liénart di Lille, kardinál Frings z Kolína veřejně prohlásili: «Takto ne. Chceme vytvořit vlastní seznamy a volit svoje kandidáty.» Nebyl to revoluční akt, ale vědomý úkon odpovědnosti ze strany koncilních Otců.

Začalo tak silné hnutí vzájemného, horizontálního poznávání, které nebylo náhodné. Na koleji „dell´Anima“, kde jsem bydlel, jsme měli mnohé návštěvy. Kardinál byl velice známý a viděl jsem tak kardinály z celého světa. Pamatuji si dobře na vysokou a štíhlou postavu mons. Etchegaraye, který byl sekretářem Francouzské biskupské konference, na setkání s kardinály atd. A to bylo pak typické pro celý koncil. Malá setkání napříč. Tak jsem poznal velké postavy jako Otce de Lubac, Daniélou, Congara atd. Poznali jsem četné biskupy. Pamatuji se obzvláště na biskupa Elchingera ze Štrasburku apod. A toto již byla zkušenost univerzality církve a konkrétní reality církve, která nedostává jenom pokyny shora, ale společně roste a jde kupředu, přirozeně stále pod vedením Petrova nástupce.

Všichni, jak jsem řekl, jsme přišli s velkým očekáváním. Nikdy dříve se nekonal koncil takových dimenzí, ale ne všichni věděli, co dělat. Těmi nejpřipravenějšími, tedy těmi, kteří měli nejvíce vyhraněné úmysly, byli francouzské, německé, belgické, holandské episkopáty , takzvaná „Rýnská aliance“. V první etapě koncilu právě oni určovali cestu, potom se aktivita rychle rozšířila a všichni se začali podílet na kreativitě koncilu. Francouzi a Němci měli vícero úmyslů společných, byť se značně různými odstíny. Prvním – jednoduchým, zdánlivě jednoduchým úmyslem byla liturgická reforma, kterou zahájil Pius XII., který již reformoval Svatý týden; druhým byla eklesiologie; třetím Boží Slovo, Zjevení, a nakonec ekumenismus. A Francouzi mnohem dříve než Němci chtěli projednávat problematiku vztahu mezi církví a světem.

Po první světové válce vzniklo právě ve střední a západní Evropě liturgické hnutí, opětovně se objevovalo bohatství a hloubka liturgie, která byla dosud jakoby zamčena v Římském misálu kněze, zatímco lidé se modlili z vlastních modlitebních knih, které byly psány podle srdce lidu, takže podávaly překlad vznešených pojmů a vznešeného jazyka klasické liturgie za pomoci emotivnějších výrazů, bližších srdci lidí. Byli to však jakoby dvě paralelní liturgie: kněz a ministranti sloužili mši podle misálu; laici se při mši modlili společně z modlitebních knih a v zásadě věděli, co se děje na oltáři. Nyní však byla objevena právě krása a hloubka historického, lidského a duchovního bohatství misálu i nezbytnost, aby nejenom jeden reprezentant lidu, malý ministrant, odpovídal Et cum spiritu tuo atd., ale aby existoval skutečný dialog kněze a lidu a aby tedy liturgie oltáře a liturgie lidu byla jedinou liturgií, aktivní účastí, aby toto bohatství dosáhlo k lidu. Tak byla znovu objevena, obnovena liturgie.

Nyní zpětně zjišťuji, že bylo velmi dobré začít na koncilu projednáváním liturgie. Ukazuje se tak primát Boha, primát adorace. Operi Dei nihil praeponatur – Před službou Boží se nesmí dávat přednost ničemu - tato slova z Řehole svatého Benedikta (srov. 43,3) se tak stala svrchovanou regulí koncilu. Kdosi kritizoval, že koncil mluvil o mnoha věcech, ale nikoli o Bohu. Mluvil o Bohu! A byl to první a podstatný krok, že mluvil o Bohu a zpřístupnil všemu lidu, celému svatému lidu Bohopoctu ve společném slavení liturgie Těla a Krve Kristovy. V tomto smyslu, nehledě na praktické faktory, které nedoporučovaly začínat hned kontroverzními tématy, to byl, řekněme, akt Prozřetelnosti, že na začátku koncilu stanula liturgie, Bůh, Bohopocta. Nyní bych nechtěl zabíhat do podrobností diskuse, ale stojí za to stále se vracet nejen k praktické realizaci, ale k samotnému koncilu, k jeho hloubce a jeho podstatným myšlenkám.

Bylo jich mnoho. Především Velikonoční tajemství jako střed křesťanské existence a tedy křesťanského života, roku, křesťanského času vyjádřeného velikonoční dobou a nedělí, která zůstává dnem Zmrtvýchvstání. Znovu a znovu začínáme svůj čas Zmrtvýchvstáním, setkáním se Vzkříšeným a ze setkání se Vzkříšeným vycházíme do světa. V tomto smyslu je škoda, že se dnes neděle změnila na konec týdne, zatímco dříve byla prvním dnem. Ona je začátkem. Musíme se v nitru držet toho, že je začátkem, počátkem stvoření a počátkem znovu stvoření v církvi, setkáním se Stvořitelem a se Vzkříšeným Kristem. Tento dvojí obsah neděle je také důležitý. Je to první den, tedy svátek stvoření, stvoření je základem, na němž stojíme, a věříme v Boha Stvořitele. A pak setkání se Vzkříšeným, který obnovuje stvoření. Jeho pravým účelem je stvořit svět, který odpovídá na lásku Boží.

Potom tady byly principy. Byl zde princip srozumitelnosti, namísto uzavřenosti v neznámém jazyce, kterým se nemluví. A také aktivní účast. Tyto principy byly bohužel také chápány špatně. Srozumitelnost neznamená banalitu. Velkolepé liturgické texty, třebaže jsou pronášeny, díky Bohu, také v mateřském jazyce, nejsou srozumitelné snadno a vyžadují od křesťana neustálou formaci, aby vrůstal a stále více vstupoval do hlubin tajemství a mohl jej chápat. A také Boží Slovo – mluvíme-li o denní četbě Starého zákona, ale i Pavlových listů a evangelií – kdo může říci, že jim hned rozumí jen proto, že znějí v jeho vlastním jazyce? Jedině neustálá formace srdce a mysli může skutečně dát vzniknout porozumění a účasti, která je něčím víc než jen vnější činností. Je vstupem osoby, mého bytí do společenství církve a tím do společenství s Kristem.

Druhým tématem byla církev. Víme, že I. vatikánský koncil byl přerušen německo-francouzskou válkou a tak se stal poněkud jednostranným fragmentem, protože nauka o papežském primátu, která byla v oné historické chvíli Bohu díky definována a byla velmi nutná v době, jež následovala, byla jenom jedním prvkem rozsáhlejší, předpokládané a připravované nauky o církvi. Zůstalo tedy jen u tohoto zlomku. A lze říci, že kdyby zůstalo jenom u tohoto fragmentu, klonili bychom se k jednostrannosti. Církev by byla jenom papežským primátem. Hned na začátku proto existoval úmysl dokončit eklesiologii Prvního Vatikánu v dohledné době a podat tak úplnou nauku o církvi. Také tady byly výchozí podmínky velmi dobré, protože po první světové válce se novým způsobem obrodil smysl pro církev. Romano Guardini řekl: „V duších se začíná probouzet církev“ a jeden protestantský biskup mluvil o „století církve“. Především byl nalezen pojem mystického Těla Kristova, který byl předpokládán také Prvním Vatikánem. Chtělo se říci a pochopit, že církev není organizace, něco strukturálního, právnického, institucionálního, byť to také je, ale že je organismem, životnou skutečností, která vstupuje do mojí duše, takže já sám právě svojí věřící duší jsem konstruktivním prvkem církve jako takové. V tomto smyslu Pius XII. napsal encykliku Mystici Corporis Christi jako krok směrem k dokončení eklesiologie Prvního Vatikánu.

Řekl bych, že teologická diskuse 30.-40. let, vlastně už 20. let probíhala zcela ve znamení slova Mystici Corporis. Byl to objev, který působil velkou radost v té době a v tomto kontextu také vznikla formule: My jsme církev. Církev není nějaká struktura. My samotní křesťané společně jsme všichni živým Tělem církve. A přirozeně to platí v tom smyslu, že my, opravdový plurál věřících – „my“ spolu s Kristovým „já“ – je církví. Každý z nás, nikoli jen někteří „my“, tedy skupinka, která se prohlásí za církev. Nikoli. Ono „my jsme církev“ vyžaduje právě moje začlenění do velkého „my“ věřících všech dob a míst. To byla tedy první myšlenka: dokončit teologickou nauku o církvi, ale také strukturálně, tzn. vedle Petrova nástupnictví v jeho jedinečné funkci lépe definovat také funkci biskupů, biskupského sboru. A k tomu bylo nalezeno slovo „kolegialita“, velice urputně a řekl bych poněkud přehnaně diskutované. A toto slovo, byť by se možná dalo najít jiné, ale použilo se toto, vyjadřuje, že všichni biskupové společně jsou pokračováním Dvanácti, Apoštolského Těla. Řeklo se: pouze jeden biskup, ten římský je nástupcem určitého apoštola – Petra. Všichni ostatní se stávají nástupci apoštolů a začleňují se do Těla, který je pokračováním Těla Apoštolů. Takto je Tělo biskupů či biskupský sbor kontinuací Těla Dvanácti a má tak své potřeby, funkce, svá práva a povinnosti. Mnohým se to jevilo jako boj o moc, a možná, že někdo myslel také na svoji moc, ale v podstatě nešlo o moc, ale o komplementaritu faktorů a úplnost Těla Církve s biskupy, nástupci apoštolů jako nosnými prvky, z nichž každý je nosným prvkem církve společně s tímto velkým Tělem.

To byly řekněme dva základní prvky. Při hledání úplné teologické vize nauky o církvi mezitím ve 40. či 50. letech vznikla určitá kritika pojmu Těla Kristova. „Mystické“ prý je příliš duchovní, příliš exkluzivní. Byl tedy uveden do hry pojem Božího lidu. A koncil správně přijal tento prvek, který církevní otcové považovali za výraz kontinuity Starého a Nového zákona. V textu Nového zákona slovo laos tou Theou odpovídající textům Starého zákona, znamená – myslím až na dvě výjimky – antický lid Boží, Židy, kteří jsou Božím lidem mezi národy světa - goim. A ti ostatní, my pohané, nejsme sami o sobě Boží lid, ale stáváme se dětmi Abrahamovými a tedy lidem Božím vstupem do společenství s Kristem, který je jedinečným Abrahamovým potomkem. A skrze společenství s Ním, tím, že jsme sjednoceni s Ním, jsme také Božím lidem. To znamená, že pojem „Boží lid“ v sobě zahrnuje kontinuitu obou Zákonů, kontinuitu Božích dějin světa i lidí, ale zahrnuje také kristologický prvek. Teprve prostřednictvím kristologie se stáváme Božím lidem a tak se oba pojmy kombinují. Koncil se rozhodl vytvořit trojiční eklesiologickou konstrukci: Lid Boha Otce, Tělo Kristovo a Chrám Ducha svatého.

Teprve po koncilu vyšel na světlo prvek, který zůstal trochu ve skrytu i na samotném koncilu. Pojítkem mezi Božím lidem a Kristovým Tělem je totiž společenství s Kristem v eucharistickém sjednocení. Tady se stáváme Kristovým Tělem a vztah mezi Božím lidem a Kristovým Tělem vytváří novou skutečnost: společenství. Po koncilu bylo takříkajíc objeveno, že ve skutečnosti koncil nalezl a určil cestu k pojmu společenství jakožto ústřednímu pojmu. Řekl bych, že filologicky na koncilu ještě zcela neuzrál, ale je plodem koncilu. Postupně se tento pojem společenství stal výrazem podstaty církve, vyjadřuje společenství v různých dimenzích: společenství s Trojjediným Bohem, který je společenstvím Otce i Syna i Ducha svatého, společenství svátostné a konkrétní společenství v episkopátu a v životě církve.

Ještě konfliktnějším byl problém Zjevení. Tady se jednalo o vztah mezi Písmem a Tradicí. Tady se především exegeté zajímali o větší svobodu. Cítili se, řekněme, poněkud méněcenní ve srovnání s protestanty, kteří dělali velké objevy, zatímco katolíci se cítili jakoby „handicapováni“, protože se musí podřizovat magisteriu. Tady byl tedy ve hře i velmi konkrétní zápas: Jakou svobodu mají exegeté? Jak se má správně číst Písmo? Co znamená tradice? Byla to bitva mnoha dimenzí, kterou nyní nemohu představovat, ale důležité je, že Písmo je určitě Božím Slovem a církev stojí pod Písmem, poslouchá Boží Slovo a nestojí nad Písmem. Nicméně Písmo je Písmem teprve proto, že existuje živá církev, jeho živý podmět. Bez živého podmětu církve je Písmo jenom knihou, která je přístupná, otevírá se různým interpretacím a nedává tu nejzazší zřejmost.

Tady, jak jsem řekl, nastal těžký boj, a rozhodující byl zásah papeže Pavla VI. Tento zásah vykazuje veškerý jemnocit otce, jeho odpovědnost za průběh koncilu, ale také jeho velký respekt vůči koncilu. Zrodila se myšlenka, že Písmo je úplné a obsahuje všechno a není tedy zapotřebí tradice a proto ani magisterium nemá coby řeklo. Papež tedy předal koncilu, myslím, čtrnáct formulací jedné věty, která měla být zasazena do textu o Božím zjevení a dal nám, tedy koncilním otcům svobodu zvolit jednu z těchto čtrnácti formulí. Řekl však: jedna z nich musí být vybrána, aby byl text kompletní. Vzpomínám si více méně na jednu z těch formulací: Non omnis certitudo de veritatibus fidei potest sumi ex Sacra Scriptura, tj. jistota církve o víře nevzniká jenom ze samotné knihy, ale potřebuje podmět církve osvícený a nesený Duchem svatým. Jedině tak Písmo mluví a je naprosto spolehlivé. Tato věta, kterou jsme ve věroučné komisi vybrali, jedna ze čtrnácti, je rozhodující a ukazuje neodmyslitelnost, nezbytnost církve. Umožňuje tak chápat, co znamená tradice, živé Tělo, ve kterém toto Slovo od počátku žije a od něhož dostává svoje světlo, v němž se zrodilo. Už jenom skutečnost kánonu je církevní skutečností. To že se tyto spisy staly Písmem, vyplývá z osvícení církve, která našla tento kánon Písma v sobě. Našla jej, nikoli vytvořila. Vždycky a jedině v tomto společenství církve je také možné skutečně chápat a číst Písmo jako Boží Slovo, jako Slovo, které nás vede v životě i smrti.

Jak jsem řekl, byla to poměrně těžká rozepře, ale díky papeži a díky – řekněme – světlu Ducha svatého, který byl na koncilu přítomen, byl vytvořen dokument, který je jedním z nejkrásnějších a také nejvíce inovačních dokumentů celého koncilu a který by měl být ještě hodně studován. I dnes totiž exegeze tíhne ke čtení Písma mimo církev, mimo víru, jen v takzvaném duchu historicko-kritické metody, která je důležitá, ale nikdy ne natolik, aby mohla dojít k výsledkům, které by dávaly tu nejzazší jistotu. Jedině pokud věříme, že tato slova nejsou lidská, ale Boží, a pouze, pokud žije živý podmět, ke kterému mluvil a mluví Bůh, můžeme dobře interpretovat Písmo svaté. A tady, jak jsem řekl v předmluvě své knihy Ježíš Nazaretský (srov. I. díl) zbývá ještě mnohé učinit, abychom dospěli k četbě, konané opravdu v duchu koncilu. Tady koncil dosud nebyl plně aplikován a je třeba tak učinit.

A nakonec ekumenismus. Nechtěl bych nyní zacházet do těchto problémů, ale bylo zřejmé, především po utrpení křesťanů během nacismu, že křesťané by mohli nalézt jednotu či alespoň ji hledat, avšak jasné bylo také, že jednotu může dát jedině Bůh. A na této cestě jsme doposud. Rýnská aliance tedy učinila kus práce s těmito tématy.
Druhá část koncilu byla mnohem rozsáhlejší. S velikou naléhavostí se objevilo téma dnešního světa, moderní doby a církve a s tím i témata odpovědnosti za budování tohoto světa, společnosti, odpovědnosti za budoucnost tohoto světa a eschatologická naděje, etická odpovědnost křesťana a kde nalézá svoje vedení. Dále náboženská svoboda, pokrok a vztahy k ostatním náboženstvím. V této chvíli vstoupili do diskuse skutečně všechny strany koncilu, nejenom Amerika, Spojené státy, které měly velký zájem na náboženské svobodě. Ti řekli papeži při třetí etapě koncilu: Nemůžeme se vrátit domů, aniž bychom s sebou přivezli deklaraci o náboženské svobodě odhlasovanou koncilem. Papež byl však odhodlán a rozhodnut s trpělivostí nést tento text do čtvrté periody koncilu, aby se dosáhlo zralosti a dostatečně kompletní shody mezi koncilními otci. Říkám: nejenom Američané ze Spojených států hráli velkou roli na koncilu, ale také Latinská Amerika, kde se dobře vědělo o bídě, která panovala na katolickém kontinentu a o odpovědnosti víry za situaci lidí. Stejně tak v Afrika, Asie viděly nezbytnost mezináboženského dialogu. Vznikali problémy, které jsme my němci – musím říci – na začátku neviděli. Nemohu to nyní všechno popsat. Velký dokument Gaudium et spes analyzoval velmi dobře problém křesťanské eschatologie a světského pokroku, odpovědnosti za společnost zítřka a odpovědnost křesťana před věčností, a tak také obnovil základy křesťanské etiky. Avšak, řekněme, že neočekávaně, mimo tento velký dokument vyrostl další, který odpovídal syntetičtěji a konkrétněji na výzvy doby a tím jeNostra Aetate. Od začátku byli přítomni také naši přátelé Židé, kteří říkali zvláště nám Němcům, ale nejenom nám, že po tristních událostech nacismu musí katolická církev říci pár slov o Starém zákoně, o židovském lidu. Říkali: i když je zřejmé, že církev není odpovědná za Šoá byli křesťané z velké části těmi, kteří spáchali tyto zločiny a je třeba tedy prohloubit a obnovit křesťanské svědomí, i když dobře víme, že opravdoví věřící vždycky odporovali těmto věcem. Bylo tak jasné, že vztah ke světu starobylého Božího lidu musí být předmětem reflexe. Je jasné, že také arabské země – biskupové arabských zemí – neměli z těchto věcí radost. Obávali se trochu glorifikace státu Izrael, což přirozeně nechtěli. Říkali: Dobře, určitá opravdu teologická směrnice o židovském lidu je dobrá a nezbytná, ale bude-li o tom řeč, je třeba mluvit také o islámu. Jedině tak nastane rovnováha.Také islám je velká výzva a církev musí objasnit svůj vztah k islámu. V té chvíli jsme to tak úplně nechápali. Trochu ano, ale ne velmi. Dnes víme, jak to bylo nezbytné.

Když jsme začali pracovat také ohledně islámu, řekli nám: Ale jsou také další náboženství na světě. Celá Asie! Pomyslete na buddhismus, hinduismus… A tak namísto deklarace, která byla původně myšlena jenom v souvislosti se starozákonním Božím lidem, vznikl text o mezináboženském dialogu a anticipoval tak to, co se teprve za třicet let ukázalo v plné intenzitě a důležitosti. Nemohu se nyní pouštět do tohoto tématu, ale čteme-li tento text, vidíme, že je velmi hutný a že je připraven opravdu lidmi, kteří znali realitu. Stručně indikuje několika slovy, co je základní a podstatné, tedy základ dialogu v různosti a odlišnosti, ve víře v jedinečnost Krista, který je jeden a není možné, aby si věřící myslel, že všechna náboženství jsou jen variací jednoho tématu. Nikoli. Existuje jediná skutečnost živého Boha, který promluvil, a je jeden, Bůh, a jeden vtělený Bůh a tudíž jedno, Boží Slovo, které skutečně je Slovem Božím. Existuje však náboženská zkušenost a určité lidské světlo stvoření. Je proto nezbytné a možné navázat dialog a tak se vzájemně otevřít vůči Božímu pokoji všech Jeho dětí, celého Jeho rodiny.

Tyto dva dokumenty: náboženská svoboda a Nostra Aetate spolu s Gaudium et spes jsou velmi důležitou trilogií, jejíž význam vyšel najevo teprve během dalších desetiletí a dosud pracujeme na tom, abychom lépe rozuměli tomuto celku jedinečnosti Božího Zjevení, jedinečnosti jediného Boha vtěleného v Kristu a mnohosti náboženských vyznání, s nimiž usilujeme o pokoj a také o otevřenost srdce ke světlu Ducha svatého, který osvěcuje a vede ke Kristu.

Byl Koncil Otců (biskupů) – pravý koncil, ale byl také koncil mediální


„Chtěl bych nyní ještě dodat jednu věc. Byl Koncil Otců (biskupů) – pravý koncil, ale byl také koncil mediální, který sám byl něco jako koncil a svět vnímal koncil skrze média. Koncil, který s okamžitou účinností dosahoval k lidem, byl mediální koncil, nikoli koncil Otců. Koncil Otců se uskutečňoval v rámci víry a byl koncilem víry, která hledá porozumění, která hledá porozumění sobě samé a snaží se chápat Boží znaky své doby, snaží se odpovědět na výzvu Boží v této chvíli a najít slova pro dnešek i zítřek, a tedy byl to koncil fides quaerens intellectum. Naproti tomu koncil žurnalistů se přirozeně neuskutečňoval v rámci víry, nýbrž v rámci dnešních mediálních kategorií, tzn. mimo víru a v odlišné hermeneutice. Byla to politická hermeneutika. Pro média byl koncil politickým zápolením, bojem o moc mezi různými proudy v církvi. Bylo jasné, že média zaujmou takovou pozici, která se jim jeví jako slučitelná s jejich světem. Byli takoví, kteří usilovali o decentralizaci církve, o moc biskupů a potom také - za pomoci výrazu „Boží lid“ - o moc lidu, laiků.

Byla to trojí otázka: moc papeže a její přenesení na biskupy a na všechny, tedy svrchovaná moc lidu. Přirozeně, že podle médií měl tento přístup být schválen, prosazen a posílen. A totéž platí pro liturgii. Média se nezajímají o liturgii jako o úkon víry, nýbrž jako o něco, kde se dělá něco srozumitelného, jako o nějakou činnost společenství, profánní záležitost. A víme, že existovala také určitá tendence, která byla podložena i historicky, totiž tvrzení, že „Sakrálnost je záležitost pohanů, popřípadě Starého zákona, zatímco v Novém zákoně platí pouze fakt, že Kristus zemřel za hradbami, tzn. v profánním světě.“ Posvátnost (sakrálnost) má tedy údajně vyústit do světskosti, profánnosti také na poli náboženského kultu. Bohoslužba, kult již není kultem, nýbrž úkonem společenství, společnou účastí a účast je aktivita. A tyto výklady, banalizace idejí koncilu, byly zhoubné v praxi a při aplikaci liturgické reformy, zrodily se ve vizi, která stála mimo koncil a jeho klíč, kterým je víra. A podobně tomu bylo v otázce Písma: Písmo je historickou knihou, s níž je třeba zacházet pouze z historického hlediska atd.

Dobře víme, jaký vliv měl na všechny tento mediální koncil. Byl dominantní a účinný, způsobil četné kalamity, mnohé problémy, mnoho reálného ochuzení: zavřené semináře a řeholní konventy, banalizaci liturgie… Pravý koncil se při své konkretizaci a realizaci potýkal s těžkostmi. Virtuální koncil byl silnější než ten reálný, avšak reálná síla koncilu byla přítomna a postupně a stále více se uskutečňuje a stává se pravou silou, která je také pravou reformou, pravou obnovou církve.

Zdá se mi, že 50 let po koncilu vidíme, že se tento virtuální koncil hroutí, vytrácí a ukazuje se v celé své duchovní síle pravý koncil. A je naším úkolem právě v tomto Roce víry, aby se mocí Ducha svatého uskutečnil a církev byla skutečně obnovena. Věříme, že nám pomůže Pán. Já svou modlitbou v ústraní budu stále s vámi a společně půjdeme vpřed spolu s Pánem, v jistotě, že zvítězí Pán.

Přeložil Milan Glaser

Převzato z www.radiovaticana.cz, článek naleznete zde.


Sdílet

Související články:
RATZINGEROVA REVOLUCE Odkaz jednoho z největších teologů dneška (13.11.2017)
Milion Otčenášů za Svatého otce (07.11.2017)
Benedikt XVI varuje před 'nebezpečnou situací' v souvislosti s radikálním ateismem a radikálním islámem (08.06.2017)
Exkluzivní text Benedikta XVI: Krize, která rozvrací Církev, je především krizí liturgie (21.04.2017)
Světový den modliteb za povolání - poselství Svatého otce Františka (19.04.2017)
Před 12 lety zemřel papež Jan Pavel II. (02.04.2017)
Poselství Svatého otce Františka k 32. světovému dni mládeže 2017 (02.04.2017)
Poselství papeže Františka k postní době 2017 (24.02.2017)
... a papež František volal potřetí (09.02.2017)
Úmysl Svatého otce Františka svěřené Apoštolátu modlitby na měsíc ÚNOR (03.02.2017)
Emeritní papež Benedikt XVI: Katolická církev je naprosto nezbytná pro vykoupení (22.01.2017)
Úmysl Svatého otce Františka svěřené Apoštolátu modlitby na měsíc LEDEN (03.01.2017)
Papež, Vánoce a "falešné zprávy" o Hitlerovi (18.12.2016)
Pravá brána milosrdenství, kterou je Kristovo Srdce, zůstává otevřena (21.11.2016)
Poselství papeže Františka k Světovému dni misií 2016 (20.10.2016)
Světové dny mládeže v Krakově (05.08.2016)
Připomínka 65. výročí kněžského svěcení Benedikta XVI. (28.06.2016)
Slavnostní obřad na připomínku 65. výročí kněžského svěcení emeritního papeže Benedikta XVI. (27.06.2016)
Papež Benedikt XVI. se 29. června patrně objeví na veřejnosti (24.06.2016)
Právě před 35 lety otřásla světem zpráva o atentátu na Jana Pavla II. (15.05.2016)
Poselství papeže Františka k 53. světovému dni modliteb za povolání (12.04.2016)
Papežova exhortace: krásná, dojemná i rozdělující (09.04.2016)
Zveřejněna papežská exhortace o rodině Amoris laetitia (09.04.2016)
Vzpomínka: 2. duben - jedenácté výročí smrti sv. Jana Pavla II.
* Litanie k Janu Pavlu II., jeho promluvy k přikázáním Desatera
(02.04.2016)
Benedikt XVI.: Pokud víra a spása nejsou propojeny, víra nemá smysl (01.04.2016)
Urbi et Orbi - Jedině Boží milosrdenství nás může zachránit (27.03.2016)
Společné prohlášení papeže Františka a patriarchy Moskvy a celé Rusi Kirilla (14.02.2016)
Přímý přenos setkání: * Papež František se na Kubě setká s patriarchou Kirillem
* Dosavadní překážkou setkání byly obavy z proselytismu
(12.02.2016)
Papež: Bůh nemiluje láskou z telenovely (14.01.2016)
V římských klášterech se zachránila více než polovina židovské obce (10.01.2016)
Rozhovor s papežem Františkem k roku milosrdenství (18.12.2015)
Papež: Bůh v nás započal dobré dílo a taky by ho rád dokončil (27.11.2015)
Papež František: O slibech, které činíme dětem (19.10.2015)
Papežové pomíjejí, loďka církve se nepotopí (18.09.2015)
Modlitba za naši zemi (Papež František) (25.06.2015)
Apokalyptická vize Jana Pavla II. (14.06.2015)
Papež František se setkal s prezidentem Putinem (11.06.2015)
Papež o zásnubách: "expresní manželství neexistuje" (03.06.2015)
Krvavou kleriku Jana Pavla II. můžete vidět v Krakově (31.05.2015)
Papež František: Je čas, aby se rodiče vrátili k poslání vychovávat (28.05.2015)
10 let od smrti Jana Pavla II. a čas milosrdenství (02.04.2015)
Papež: Učitelé jsou jako duchovní rodiče (21.03.2015)
Poselství papeže Františka k postní době 2015 (17.02.2015)
Rodina a králíci: Co papež (ne)řekl (27.01.2015)
Papež se setkal s přeživšími z Osvětimi, včetně českých (11.01.2015)
Novoroční předsevzetí papeže Františka (05.01.2015)
Pius XII. si beatifikaci zaslouží o nic míň a o nic víc než ostatní (30.12.2014)
Papež ve Štrasburku varoval před paradoxním zneužíváním lidských práv (27.11.2014)
Ďábel není mýtus a musíme mu čelit zbrojí pravdy (16.11.2014)
Papež František: Boží království roste potichu a bez chlubení (14.11.2014)
Papež o pronásledovaných křesťanech: Mobilizujme svědomí (13.11.2014)
Emeritní papež Benedikt XVI.: ZŘEKNUTÍ SE PRAVDY JE "pro víru SMRTONOSNÉ" (27.10.2014)
Objednávejte si: plakátek papeže Františka (30.08.2014)
Deset tipů pro spokojený život (17.08.2014)
Vatikán zahájil diplomatickou iniciativu na podporu křesťanů v Iráku (13.08.2014)
Cesta papeže Františka do Jižní Koreje ve dnech 14. až 18. 8. na televizi Noe (13.08.2014)
Benedikt XV. o válce z let 1914 - 1918 (29.06.2014)
Tvoje jméno je "jsem křesťan" a příjmení "patřím do církve" (27.06.2014)
Papež František: Nezapomínejme na první lásku (08.06.2014)
Představitel OSN: Pro-life nauka je "mučení" (05.06.2014)
Minutová modlitba za mír ve Svaté zemi (05.06.2014)
Joseph Ratzinger: předmluva ke knize Nový světový neřád (01.06.2014)
Tv Noe - SOBOTA 22.10
Tajemství Jana Pavla II.: Z Fatimy k pádu komunismu
(31.05.2014)
* Přímé přenosy z pouti sv. otce ve Svaté zemi - TV NOE a TV LUX
* Podrobný program pouti papeže Františka do Svaté země
(24.05.2014)
Petrův nástupce svěřil Panně Marii svou pouť do Svaté země (24.05.2014)
Četba (+ čtení) na pokračování:
sv. Jan Pavel II. EVANGELIUM VITAE
(19.05.2014)
Papež Pavel VI. bude blahořečen 19. října 2014 (12.05.2014)
Papež: "žárlivost je ďáblova práce, Duch Svatý přináší jednotu" (12.05.2014)
Papež: Samolibý kněz Božímu lidu nesvědčí (06.05.2014)
Kardinál Müller: František navazuje na učení Benedikta XVI. o biskupské službě (02.05.2014)
První farnost, která nese jméno svatého Jana Pavla II. (30.04.2014)
10 kroků od sv.otca Františka jak se stát svatým (28.04.2014)
Nádherné slova Sv.otce Františka o svatosti ... (28.04.2014)
* Jan Pavel II. - Muž modlitby - 1-4* Aktuálně: sv. Otec Jan Pavel II. Veliký se stáva svatým orodovníkem v Nebi....
(26.04.2014)
Film na TV Lux: Karol: Papež, který zůstal člověkem (1 + 2) (25.04.2014)
Benedikt XVI. se zúčastní nedělní kanonizace (24.04.2014)
Svatořečení papežů: česká účast a přímé přenosy (23.04.2014)
Díky tobě, ženo (21.04.2014)
Papež se setkal s účastníky sympozia o boji proti obchodu s lidmi (15.04.2014)
Poselství papeže Františka k postní době 2014 (09.03.2014)
Benedikt XVI. písemně odpověděl na otázky deníku La Stampa (26.02.2014)
Nebudu už nositelem úřední moci, zůstanu ve službě modlitby (13.02.2014)
Kardinál Ouellet: Benedikt XVI. zasluhuje vděčnost za otevření nových perspektiv (01.01.2014)
Papež František u Benedikta XVI. a Benedikt XVI. u Františka (28.12.2013)
Papežská cesta do Svaté země je plánována na příští rok (14.12.2013)
Benedikt XVI.: "Stárnu a jsem mnich, který se modlí" (06.12.2013)
Apoštolská exhortace Radost evangelia (27.11.2013)
Apoštolská exhortace Evangelii gaudium papeže Františka uzavře Rok víry (19.11.2013)
Papež František předal Ratzingerovu cenu za teologii (27.10.2013)
22. 10. 2013 - Před 35 lety se ujal pontifikátu Jan Pavel II. (23.10.2013)
Jak je to vlastně s papežovým postojem k potratům? (19.10.2013)
Spojme se duchovně v modlitbě se Svatým otcem (04.10.2013)
Jan XXIII. a Jan Pavel II. budou svatořečeni 27. dubna 2014 (01.10.2013)
Svatý otec František 7. 9. 2013 (07.09.2013)
Právě nyní na TV-Noe: přímý přenos modlitební vigilie s papežem Františkem. (07.09.2013)
Papež jmenoval nového státního sekretáře Apoštolského stolce (31.08.2013)
O papeži Františkovi (30.07.2013)
Vyšla encyklika Lumen fidei, najdete zde i její překlad (27.07.2013)
Papež František: Archanděl může vyhnat satana z Vatikánu (26.07.2013)
Zasvěcení pontifikátu papeže Františka Naší Paní z Aparecidy
(a ve Fatimě)
(25.07.2013)
Papež František v Brazílii (25.07.2013)
SDM RIO a R13 v programu (nejen) TV LUX (24.07.2013)
Papež František poprosil Benedikta XVI.. o doprovázení během cesty do Brazílie (20.07.2013)
Kardinál Kasper: Papež František není konzervativec, ani pokrokář (20.07.2013)
Papež František o Benediktu XVI. a své papežské službě (14.07.2013)
František a ďábel (08.07.2013)
Kanonizace bl. Jana XXIII. a bl. Jana Pavla II.se přiblížila (06.07.2013)
František píše na Velehrad (04.07.2013)
V pátek vyjde encyklika o víře Lumen fidei (04.07.2013)
Papežové o sv. Cyrilovi a Metodějovi (02.07.2013)
Dvakrát 'Svatý Otec' - přesto jedno srdce a jedna duše (22.06.2013)
Proces svatořečení Jana Pavla II. téměř uzavřený (22.06.2013)
O čtyřruční encyklice (20.06.2013)
O lahodném zotročování člověka (13.06.2013)
O návštěvě u emeritního papeže Benedikta XVI. (08.06.2013)
Benedikt XVI. o kultu a posvátnosti eucharistie (30.05.2013)
Proč se kdysi volalo »Ať žije Pius IX.«? (25.05.2013)
Papež František zasvětil svůj pontifikát Panně Marii Fatimské (22.05.2013)
Pontifikát papeže Františka zasvěcený Fatimské Panně Marii (aj.). (18.05.2013)
Papež pro Židy (14.05.2013)
František a papež? (12.05.2013)
Benedikt XVI. se vrátil do Vatikánu (03.05.2013)
Poselství papeže Benedikta XVI. k 50. Světovému dni modliteb za duchovní povolání (23.04.2013)
Zasvěcení pontifikátu Panně Marii Fatimské (14.04.2013)
Podle médií je papež František středověký (11.04.2013)
Panna Maria se zjevila se zesnulým papežem: "Hle, můj syn!" (05.04.2013)
Nový papež přichází do morální krize (04.04.2013)
Benedikt XVI..: Putující Církev je také „ECCLESIA MILITANS“ (30.03.2013)
Papež převezme Lateránskou baziliku o druhé velikonoční neděli (29.03.2013)
Papež: Pokoj je neslučitelný s potraty a eutanazií (25.03.2013)
Kardinál Miloslav Vlk o papeži Františkovi (23.03.2013)
Nabídka obrázků papeže Františka (23.03.2013)
Setkání papeže Františka s Benediktem XVI. (také video) (23.03.2013)
Papež František: Vichr dobroty (23.03.2013)
Papež František - řada překvapení a velká očekávání (19.03.2013)
Papežský erb a motto (19.03.2013)
9 věcí, které byste měli vědět o papeži Františkovi (19.03.2013)
Papež František: Homosexuální "manželství" jsou "machinacemi otce lží" (19.03.2013)
Inagurace papeže Františka v médiích (18.03.2013)
Křížová cesta za nového papeže (12.03.2013)
Studio Konkláve: První den volby papeže na TV - Noe - živě (12.03.2013)
Pontifikát Benedikta XVI. v číslech (12.03.2013)
Sbor kardinálů volitelů v číslech (10.03.2013)
O čem bude konkláve? (09.03.2013)
Konkláve začne v úterý 12. března (08.03.2013)
Adoptujte si kardinála! (08.03.2013)
Sbor kardinálů volitelů je kompletní, datum konkláve jěště nebylo stanoveno (08.03.2013)
Vizionářka Mirjana prosila o modlitbu za papeže Benedikta
Modlitby za konkláve a budoucího papeže
(04.03.2013)
Svolání první generální kongregace kardinálského kolegia (01.03.2013)
Pravidla pro volbu papeže - Apoštolská konstituce o volbě nové hlavy církve (01.03.2013)
Benedikt XVI.: Budoucímu papeži, který je mezi vámi, již nyní slibuji bezpodmínečnou poslušnost (28.02.2013)
Nikdy jsem se necítil sám - poslední katecheze Benedikta XVI.
150 tisíc lidí se rozloučilo s pontifikátem Benedikta XVI.
(27.02.2013)
Poslední tisková konference pontifikátu Benedikta XVI. (27.02.2013)
Kardinál Barbarin: Benedikt XVI. ukázal, že autorita je služba, nikoli ambice či vlastnictví (26.02.2013)
Benedikt XVI. rozhodl o možnosti uspíšit zahájení konkláve (25.02.2013)
Budeme nuceni volit mezi zradou Krista a mučednictvím? (25.02.2013)
Více než sto tisíc lidí se přišlo rozloučit s Benediktem XVI. (24.02.2013)
Historický krok papeže Benedikta XVI. (23.02.2013)
O papeži Ratzingerovi na rovinu (23.02.2013)
Joseph Ratzinger: Jak bude vypadat církev ve třetím tisíciletí? (22.02.2013)
Co odhaluje abdikace Benedikta XVI.? (21.02.2013)
Papež uvažuje o posunutí začátku konkláve (20.02.2013)
Při pokušení je ve hře víra, protože je ve hře Bůh (20.02.2013)
Papež Benedikt XVI.. zřejmě zvažoval svůj odchod delší dobu (18.02.2013)
Lombardi: Odstoupení papeže svědčí o rozsahu problémů církve i světa (16.02.2013)
Benedikt XVI.: Děkuji za vaše sympatie (13.02.2013)
Od Popeleční středy Novéna modliteb za budoucnost církve (13.02.2013)
Kdo bude volit nového papeže? (13.02.2013)
Benedikt XVI. se vzdává úřadu papeže (11.02.2013)
Víra bez skutků je jako strom bez ovoce (10.02.2013)
Věřit v Boha, znamená přijmout Ježíše Nazaretského (05.02.2013)
Benedikt XVI.: Zapojení do sociálních sítí není požadavkem doby, ale evangelia (25.01.2013)
Benedikt XVI.: Nikoli oslava Boha, ale Jeho zapomnění plodí násilí (10.01.2013)
Papež varuje: Rovnost filosofie popírá Boha a Bibli (03.01.2013)
Papež nesouhlasí s globální vládou (03.01.2013)
Poselství papeže Benedikta XVI. k oslavě světového dne míru 1. ledna 2013 (02.01.2013)
Musíme se mít na pozoru před znetvořením posvátna (27.12.2012)
Benedikt XVI.: Člověk se postavil proti své přirozenosti, je z něj pouze duch a vůle (26.12.2012)
Urbi et Orbi - Vánoční poselství Benedikta XVI., nám. sv. Petra (25.12.2012)
Benedikt XVI. o symbolice vánočního stromu (24.12.2012)
Vyšel poslední díl trilogie Ježíš Nazaretský od Josepha Ratzingera-Benedikta XVI. + vzpomínka: jeho přání napsat knihu (25.11.2012)
Cesty vedoucí k poznání Boha (19.11.2012)
Benedikt XVI.: Stáří je krásný věk! (14.11.2012)
Benedikt XVI. k odvolání arcibiskupa Bezáka (08.11.2012)
Benedikt XVI. zakončil biskupský synod o nové evangelizaci, jeho promluva (28.10.2012)
Co je to víra? (25.10.2012)
Nový cyklus katechezí k Roku víry: Víra činí život plně lidským.. (21.10.2012)
K výročí koncilu a Roku víry (15.10.2012)
List k misijní neděli (14.10.2012)
Koncil je mocná výzva ke znovuobjevování krásy naší víry (10.10.2012)
Benedikt XVI.: Vlažnost je největší diskreditace křesťanství (10.10.2012)
Zahájení Roku víry v brněnské diecézi (10.10.2012)
Slavení památky papeže
blahoslaveného Jana Pavla II.
(05.10.2012)
Třetí díl Ježíše Nazaretského vyjde do vánoc (22.09.2012)
Benedikt XVI.: Evangelizace není věcí několika odborníků, ale celého Božího lidu (22.09.2012)
Přinášejte poselství víry do digitálního světa (18.09.2012)
Papežská cesta do Libanonu na obrazovkách Tv Noe (14.09.2012)
Benedikt XVI. prosí o modlitbu za cestu do Libanonu (13.09.2012)
Benedikt XVI. a o. Federico Lombardi k cestě do Libanonu (10.09.2012)
Libanon: Násilí eskaluje - návštěva papeže se neruší + další zprávy (31.08.2012)
Mučednictví každodenní věrnosti evangeliu (31.08.2012)
Svatý Otec vyzývá: "Církev musí učit to, co Bůh říká, ne to, co lidé chtějí slyšet." (16.08.2012)
Poselství představitelů církví Blízkého východu Benediktu XVI.. (10.08.2012)
Benedikt XVI. dokončil třetí díl knihy „Ježíš Nazaretský“ (09.08.2012)
Výběr z dřívějších výpovědí Benedikta XVI. ke svátku Proměnění Páně (09.08.2012)
Prosit Boha především o pevnější víru (02.07.2012)
Byl prezentován Rok víry (23.06.2012)
Benedikt XVI.: aktivní účast na liturgii neznamená vnější aktivitu (18.06.2012)
Nevěrní služebníci Petrova nástupce a jejich zrada (18.06.2012)
Nejposvátnějším místem v kostele je svatostánek (11.06.2012)
Joseph Ratzinger: Letnice a stvoření (08.06.2012)
Promluva Sv. otce na závěr mariánského měsíce května (03.06.2012)
Výzva Benedikta XVI. k Mezinárodnímu dni rodin (20.05.2012)
Papež schválil dekret o mučednictví 14 pražských mučedníků z roku 1611 (15.05.2012)
Kanonizace Jana Pavla II. v roce 2015 v Krakově? (15.05.2012)
Libanon si slibuje od papežské návštěvy vyjádření k arabskému jaru (02.05.2012)
K výročí beatifikace Jana Pavla II. (02.05.2012)
Učení Benedikta XVI. v nové webové aplikaci (26.04.2012)
Sedm let pontifikátu bilancuje P. Fessio SJ a další publicisté (26.04.2012)
Benedikt XVI. v mém životě (26.04.2012)
Rodinná lekce od Ratzingerů (20.04.2012)
Poselství papeže Benedikta XVI. (19.04.2012)
Benedikt XVI.: Smutek i rány stávají se zdrojem radosti (12.04.2012)
Urbi et orbi - velikonoční poselství Benedikta XVI. (09.04.2012)
Kanonizační proces bl. Jana Pavla II. pokračuje (02.04.2012)
Zpravodajství Radia Vatikán z návštěvy sv. Otce Benedikta XVI. do Mexika a na Kubu (30.03.2012)
Kardinál Bertone k blížící se návštěvě papeže v Mexiku (22.03.2012)
Nová evangelizace začíná ve zpovědnici (17.03.2012)
Poselství papeže Benedikta XVI. k postní době 2012 (06.03.2012)
Benedikt XVI.: dospělost ve víře neznamená emancipaci od učení Církve (23.02.2012)
Symbolika čísla čtyřicet v dějinách spásy (23.02.2012)
Před 50. lety bylo stanoveno datum zahájení Druhého vatikánského koncilu (02.02.2012)
Benedikt XVI.: Stojíme před hlubokou krizí víry, která je pro dnešní církev největší výzvou (01.02.2012)
Benedikt XVI.: Hlavní překážkou evangelizace je krize víry (01.02.2012)
Benedikt XVI. o vztazích (31.01.2012)
Na Božím požehnání záleží všechno! (25.01.2012)
Mexiko: program papežské návštěvy (13.01.2012)
Život jako Boží Slovo (11.01.2012)
Mons. Geisler: Nehoří-li srdce, nemůže se víra šířit (05.01.2012)
P. Lombardi bilancuje rok 2011 (01.01.2012)
Benedikt XVI.: Vánoční stromeček je symbolem věčného života (26.12.2011)
Kondolence Benedikta XVI. a prohlášení arcibiskupa Duky (24.12.2011)
Tajná konzistoř Pia XI. o vztahu k fašismu (12.12.2011)
Ježíš Nazaretský II. od Josepha Ratzingera-Benedikta XVI. vyšel česky (06.12.2011)
Papež v nové dětské knize podporuje mariánskou úctu (06.12.2011)
Film o bl. Janu Pavlu II. v brněnském kině SCALA (03.12.2011)
Motu proprio Benedikta XVI. PORTA FIDEI (25.11.2011)
Benin se těší návštěvě Benedikta XVI. (20.11.2011)
Nouzové přistání ve Varšavě (07.11.2011)
Kardinál Meisner - papežský legát při oslavách svaté Anežky České (24.10.2011)
První jmeniny Wojtylových dětí (24.10.2011)
Benedikt XVI. oznámil úmysl vyhlásit »Rok víry« (17.10.2011)
Papež zvítězil nad mediálními útoky v Německu (12.10.2011)
CHVÍLE PRAVDY - Papežova cesta do Německa (11.10.2011)
Texty pronesené Benediktem XVI. při návštěvě Spolkové republiky Německo (02.10.2011)
NÁZOR: Aldo Maria Valli o frontálním útoku na Benedikta XVI. (27.09.2011)
Benedikt XVI. cestou do Berlína pozdravil obyvatele ČR (22.09.2011)
Cesta Benedikta XVI. do Německa má motto: Kde je Bůh, tam je budoucnost (21.09.2011)
Povolání není soukromou záležitostí (14.09.2011)
Všechny promluvy Benedikta XVI. během SDM v Madridu (02.09.2011)
Setkání mládeže s Benediktem XVI. s rekordní účastí 2 milionů věřících (23.08.2011)
O síle slova a charizmatickém papeži (19.08.2011)
Homilie Benedikta XVI. o slavnosti sv. Petra a Pavla 29. 6. 2011 v Římě (05.08.2011)
Jan Pavel II. tentokrát o přikázání lásky (19.07.2011)
Jan Pavel II. o desátém přikázání Desatera (27.06.2011)
60. výročí kněžského svěcení Benedikta XVI. (26.06.2011)
Jan Pavel II. o devátém přikázání Desatera (14.06.2011)
Papež v Chorvatsku 4. až 5. června 2011 (04.06.2011)
Jan Pavel II. o osmém přikázání Desatera (26.05.2011)
30 let od atentátu na Jana Pavla II. - nová konkrétní odhalení (23.05.2011)
Liturgická památka Jana Pavla II. připadne na 22. října (21.05.2011)
Světlo světa – kniha, která září Bohem (15.05.2011)
Jan Pavel II. o sedmém přikázání Desatera (14.05.2011)
Papež varuje: Zdá se, že Západ ztratil zájem o víru (06.05.2011)
Proč svatý? - četba na pokračování na Proglasu (03.05.2011)
Santo subito – je to skutečnost! (02.05.2011)
Zvon na památku beatifikace papeže Jana Pavla II. (30.04.2011)
Jan Pavel II. o šestém přikázání Desatera (26.04.2011)
Dubnová výročí Benedikta XVI. (22.04.2011)
Jan Pavel II. o pátém přikázání Desatera (19.04.2011)
Pilot USA o Janu Pavlu II.: Miloval všechny (15.04.2011)
Jan Pavel II. o čtvrtém přikázání Desatera (11.04.2011)
... potvrzujeme, že Kristus je Pánem našeho života? (06.04.2011)
Světlo světa - kniha rozhovorů se Svatým Otcem Benediktem XVI. (05.04.2011)
Jan Pavel II. o třetím přikázání Desatera (29.03.2011)
Benedikt XVI. o post-abortivním syndromu a úloze svědomí (25.03.2011)
Beatifikace Jana Pavla II. – nabídka dopravy do Říma (20.03.2011)
Jan Pavel II. o druhém přikázání Desatera (18.03.2011)
Vyšel druhý díl papežovy knihy Ježíš Nazaretský (16.03.2011)
Jan Pavel II. o prvním přikázání Desatera (11.03.2011)
Česká pouť na beatifikaci Jana Pavla II. (11.03.2011)
Obyvatelé Říma město před 1. květnen neopustí (27.02.2011)
Knihy (20.02.2011)
Nový web informuje o přípravách blahořečení Jana Pavla II. (18.02.2011)
Blahořečení Jana Pavla II. - jak se postavit proti nejčastějším námitkám (18.02.2011)
Don Gobbi o sv. Otci Janu Pavlu II. (17.02.2011)
Benedikt XVI., virtuóz slova - naslouchejme mu! (16.02.2011)
Blahořečení Jana Pavla II. (15.01.2011)
BENEDIKT XVI. – úryvek z homilie (27.12.2010)
Maria k nám mluví Božím Slovem (09.12.2010)
Vyšla kniha rozhovorů s papežem (24.11.2010)
Papežova návštěva v Anglii (25.09.2010)
Sbírka na úhradu dluhu – návštěva Svatého otce Benedikta XVI. (25.09.2010)
Benedikt XVI.: Nemají-li hodnoty, práva a povinnosti racionální základ, na čem stojí nadnárodní instituce? (22.09.2010)
ATEISTI ZNÁSILŇUJÚ PRAVDU, TVRDÍ ATEISTA (15.09.2010)
Benedikt XVI. ke 100. výročí narození bl. Matky Terezy z Kalkaty (27.08.2010)
„Homofób“ není obvinění (29.07.2010)
Sjednocujme se s naším papežem (26.07.2010)
Pedofilie, církev a nový pohled některých médií (09.06.2010)
Co v televizi neuslyšíme (19.05.2010)
Pedofilie v církvi (18.05.2010)
Stanovisko českých biskupů k mediální kritice Benedikta XIV. (22.04.2010)
Nepravdivé obvinění Benedikta XVI. americkým listem New York Times (25.03.2010)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 19. 02. 2013 | 7323 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.radiovaticana.cz
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Loading
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 163005
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace