Manželství je jedno z nejdůležitějších rozhodnutí jaké může člověk udělat ve svém životě. Když vezmeme v úvahu vysokou míru rozvodovosti a skutečnost, že zasnoubené páry a mnoho lidí, kteří spolu randí zažili rozvod svých vlastních rodičů, je pochopitelné, že mnoho párů je opatrných udělat tento závazek.
Někdy jeden z partnerů se nemůže dočkat svatby, zatímco ten druhý váhá. Netrpělivý partner si může myslet:
"Možná bychom mohli udělat kompromis a zkusit žít na chvíli spolu. Možná to by mohlo přesvědčit mého partnera, aby podnikl další krok. "V jiných případech se žádný partner necítí na manželství. Možná si myslí:
"Snad bychom si měli vyzkoušet žít spolu, jestli to dokážeme. Hodně času strávíme spolu, také budeme spolu pod jednou střechou a dělit si nájemné. Když věci nebudou mezi námi fungovat, nebudeme potřebovat rozvod a celé to drama kolem toho. " Kromě toho, určitě chcete poznat člověka, se kterým strávíte celý život předtím, než mu to slíbíte.
Zdá se logické, že společné bydlení je dobrá příprava na manželství. Nicméně, sociologové zjistili, že
"očekávání pozitivního vztahu mezi soužitím a manželskou stabilitou ... bylo v posledních letech otřesené studiemi provedenými v několika západních zemích."
Studie zjistily, že pokud chcete mít úspěšné manželství, je lepší začít spolu žít až po svatbě. Proč?
1. Většina párů, které spolu žijí, se nikdy nevezmou, nebo pak jsou tu ti, kteří mají
o 80% vyšší míru rozvodovosti ve srovnání s těmi, kteří začali spolu žít až po svatbě.
2. Páry, které spolu žijí před manželstvím mají
více manželských konfliktů, horší společnou komunikaci a mnohem častěji navštěvují manželské poradny.
3. Ženy, které bývaly s partnerem před svatbou, mají
3x vyšší pravděpodobnost, že podvedou svého manžela v manželství.
4. Americké ministerstvo spravedlnosti zjistilo, že u žen, které žijí s partnerem, je až
62x větší pravděpodobnost, že budou napadené svým partnerem, jako manželem.
5. Ženy, které žijí se svým partnerem mají až
3x větší pravděpodobnost, že budou trpět depresemi ve srovnání s vdanými ženami.
Z hlediska manželského trvání, manželského klidu, manželské věrnosti, fyzické bezpečnosti, emocionální pohody a sexuálního uspokojení, soužití není receptem na štěstí. Dokonce noviny USA Today říkají:
"Může to být skutečná láska? Ověřte si to na spolu-poznávaní, ne na soužití. "
Proč páry, které spolu žijí mají vyšší míru rozvodovosti?
Pokud věci běží hladce, tak i páry, které spolu žijí, se mohou posunout do manželství s myšlenkou:
"V poslední době jsme se nehádali hodně a po této době společného bydlení to určitě nechci začít znovu s někým jiným. Proč to neuděláme oficiálně? "Tyto páry často mají problém vysvětlit, co manželství je. Projdou velkým obřadem a pak se vrátí k tomu, co dělali předtím. To podkopává význam manželství jako smlouvy, kterou uzavírají mladí lidé s Bohem. Od doby kdy stále méně vědí, co je podstata manželství, je méně pravděpodobné, že budou na něm neustále pracovat, aby si ho uchránili. Navíc ukončení vztahu, ve kterém partneři bydlí spolu může být tak bolestivé jako skutečný rozvod.
Druhý důvod vyšší míry rozvodovosti je schopnost sexuální intimity spojit pár emocionálně, přestože jsou zaslepeni vůči problémům v jejich vztahu. Měsíce a roky strávené před manželstvím by měly být čas vážného rozlišování. Kvůli tomu, že páry mají sex v období poznávání se, brání jim to podívat se jasně na toho druhého. Sexuální intimita může dokonce zabránit jim vidět, že v jejich vztahu chybí skutečná intimita. Představte si, že bys byl zasnoubený, ale ve svém srdci si věděl, že si chtěl zrušit svatbu. Zvaž, o kolik těžší je zrušit zásnuby, pokud už spíš spolu se svou snoubenkou.
Třetí důvod, který způsobuje vyšší míru rozvodovosti je, že soužití podkopává závazek. Pokud partner najde dost chyb na tom druhém, on nebo ona může svobodně odejít. Touha po vstupu do "zkušebního provozu" ukazuje nedostatek víry v jednu lásku k sobě navzájem. Na jedné straně si dvojice říká, že touží po dokonalé intimitě, ale na druhou stranu si chtějí nechat únikový východ, pokud jim partner nevyhovuje. Toto zasévá semínka pochybností a nedůvěru hned od začátku.
Úspěšná manželství nejsou výsledkem nedostatku nevyhovujících vlastností druhého partnera; jsou výsledkem výběru lásky a odpuštění v budoucnosti, se všemi jejími nebo jeho nedokonalostmi. Je to schopnost obětovat to, co drží manželství pohromadě, ne absence nepříjemností. Proto touha po "zkušební jízdě" manželstvím ukazuje nedostatek porozumění ohledně toho, díky čemuž funguje manželství.
Co bychom měli udělat, pokud už bydlíme spolu?
První krok je vyhrazení si sexuální intimity pro manželství. Láska je trpělivá a páry, které mají důvěru v jejich lásku vědí, že budou mít po zbytek života čas užívat si sex. Ale teď je jediný čas připravit se na manželství a položit základy pro zbytek jejich společného života. Během této doby trpělivého očekávání, páry odhalí, že zdravý vztah nevyžaduje sex za účelem sblížit se.
Čekání na společný dar oddání se by nemělo být vnímáno jako pasivní odkládání vášně, ale jako aktivní trénink ve věrnosti. Koneckonců, nechcete vědět před svatbou, zda váš snoubenec bude schopen odolat pokušení po svatbě? Mnohé z těchto ctností, které drží manželství pohromadě jsou rozvíjeny, když praktikujete zdrženlivost - například pokora, sebeovládání, trpělivost a ochota obětovat se.
Ochota zříci se sexuální intimity je nejen výrazem poslušnosti vůči církvi. Také je to vyjádření lásky k Bohu, který říká: "Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání," (J 14,15) a pro tvého partnera, protože děláš to, co je nejlepší pro jeho nebo její duši. V Písmu svatém podporujeme muže, aby milovali své manželky jako Kristus miloval církev, ochotný obětovat se s cílem předat jeho nevěstu Bohu "na níž by nebylo skvrny, vrásky nebo něčeho podobného, ale aby byla svatá a bezúhonná." (Ef. 5,25- 28) Nezáleží na tom, co se stalo v minulosti, čistotu mohou znovu nabýt pokud obrátí své srdce k Bohu. Když chcete začít tento proces, měli byste se vrátit k
svátosti smíření.
Pokud pár nerozumí tomuto zákonu, tak nepochopí ani manželství. Je to jen kousek papíru, ale Bůh stanoví nadpřirozený svazek - smlouva s párem, jehož může rozdělit jen smrt. Během svatební noci je manželské objetí vyjádřením neviditelného spojení požehnaného Bohem.
Když se muž a žena stanou jedním tělem, jejich těla říkají pravdu: "Jsem celý tvůj." Na druhou stranu, sex mimo manželství je nepoctivý. Nemůžeme říct: "Jsem celý tvůj." Z tohoto důvodu sex před manželstvím je jako "nakouknutí pod balicí papír." Zcela zde chybí smysl sexu a manželství.
Co bychom ještě měli udělat?
Kromě dodržování zdrženlivosti je pro pár nejlepší přestat spolu bydlet. Je to lákavé zveličovat potíže. Někteří se mohou divit: "Proč bych se měl odstěhovat, když jsme přestali spolu spát?" Za prvé, pár bude mít stále příležitost k hříchu, což znamená, že bude mnohem pravděpodobnější, že se znovu vrátí do starých kolejí. Za druhé, pár může způsobit ostudu, což znamená, že mohou být špatným příkladem pro ostatní.
Určitě není snadné předat osobní touhy aby splnili Boží vůli. Ale On tě za tvou ochotu postavit ho do středu vašeho vztahu bohatě požehná. Jděte každou neděli společně na sv. mši a začněte si hledat přípravné kurzy pro manželství ve vaší diecézi.
Pokud jste zasnoubení, považuj to za chvíli daru pro tvého partnera. Podívejte se jak byl Bůh vůči vám štědrý. Když přistoupíte k oltáři, nebudete chtít také dát Bohu dar? Nepřicházejte s prázdnýma rukama. Obětuj vaši snoubeneckou čistotu a pak přijďte s tímto darem před oltář.
Spaní spolu a probouzení se v témže domě každý den s osobou, kterou miluješ, je dar, který by měl být vyhrazen pro manželství. Jako každý pár sníte o trvalé lásce. Pokud vážně chcete aby tento vztah fungoval, zachraňte manželství ještě před tím, než začne a posuňte se dále až po svatbě.
"Snoubenci jsou povoláni praktikovat čistotu v zdrženlivosti. Ať tuto zkoušku chápou jako projev vzájemné úcty, cvičení ve věrnosti a naději, že dostanou jeden druhého od Boha. Ať si rezervují zvláštní projevy něžnosti manželské lásky pro manželství. Tak si budou vzájemně pomáhat zdokonalovat se v čistotě. "(Katechismus katolické církve, 2350)
"Být čistý, zůstat čistým může být cenou, cenou poznání Boha a milovat ho natolik, že budeme plnit jeho vůli. Vždy nám dá sílu, kterou potřebujeme k udržení čistoty jako něco krásné pro Boha. "(Matka Tereza)
"Teď si neberu tuto mou sestru z chlípnosti, ale s čistým úmyslem. Smiluj se dobrotivě nade mnou i nad ní, abychom se společně dožili stáří. "(Tob 8,7)
Převzato z
lifenews.sk, 10. září 2014,
