Zamyšlení nad evangeliem 3. neděle v mezidobí.
Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!"
Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!" Ihned nechali sítě a následovali ho.
Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním. (MK 1,14-20)
NENÍ JINÉ CESTY
Lev, liška a osel lovili společně. Ulovili jelena. Dobrák osel se nabídl, že kořist rozdělí. Udělal tři poctivé hromádky, ale lev po něm skočil a stáhl mu kůži přes hlavu. Teď bylo na lišce, aby dělila kořist. Liška shrnula všechny hromádky dohromady a přistrčila je před lva.
„Kdo tě naučil tak dobře dělit?“ ptal se lev. - „Kmotr osel a jeho zkušenost,“ řekla liška a šla si hledat obživu po liščím způsobu.
Bajky o zvířatech se rodí z lidských zkušeností. I v téhle bajce poznáváme náš dnešní svět. Malí jsou v něm dobří na to, aby pomáhali, nadháněli kořist mocným. Ale sotva chtějí něco pro sebe, sotva chtějí žít trochu po svém, ať je to dnes v Jugoslávii nebo v Súdánu, hned je tu pracka větší a vezme jim všechno - i tu poslední kůži na hlavě.
Sotva se u nás uvolnilo trochu svobody a malí začali chutě pracovat a budovat kousek světa s lidskou tváří, už se objevila hejna žraloků, kteří z těch menších rybek začnou stahovat kůži předražováním zboží, krádežemi, loupežemi, podvody a násilím všeho druhu.
Musí to tak na světě být pořád? Mnozí propadají pasivitě a ztrácejí zájem o všechno, protože si myslí, že to jináč na světě nikdy nebude.
Ale někteří se ohlížejí po lepší alternativě, po jiné cestě. A nalézají ji tam, kde ji ohlašuje Ježíš v evangeliu: „Lidé, nabízí se vám lepší životní cesta, cesta Božího království. Změňte své názory, změňte své kořistnické návyky lvů a šelem. Staňte se mými učedníky! Pojďte se mnou budovat Boží království spravedlnosti, lásky a pokoje!“
Mnozí toto pozvání nepřijímají. Ne proto, že by se jim nelíbila představa světa bez válek, státu bez kriminálů a zločinů, vesnic bez zlých a záludných lidí.
Nepřijímají výzvu k budování Božího království na světě proto, že to považují za utopii, za fantazii, za něco neproveditelného.
Pán Ježíš netvrdil, že tahle jeho alternativa budování světa je snadná a pohodlná. Jeho samého tohle hlásání stálo život - a svým následovníkům řekl, že i oni budou za svou snahu pronásledováni.
A přesto se v každé generaci lidí znovu a znovu nacházejí Ježíšovi následovníci. Učitelé pokoje. Takoví, kteří lepší svět nejen teoreticky hlásají, ale prakticky už žijí. Protože vědí, že pro lidstvo není jiné cesty než cesta, kterou ukazuje Ježíš, když nám říká:
„Celý svět najednou změnit nemůžeš. To jsem nedokázal ani já. - Ale můžeš přesto udělat mnoho. Můžeš změnit sebe - na dobrého, pokojného, laskavého člověka, na křesťana. A to je už hodně. Můžeš pomoci i někomu vedle tebe, aby se změnil k lepšímu. A tím vytvoříš zase větší kousek Božího království, vytvoříš prostor k působení Ducha svatého.
Já vím: Co vám tu teď povídám, to se lehčeji říká, než dělá. Lidé také raději vypichují spíš naše nezdary v tomto úsilí, než to, co se nám daří. Ale to nic. Je to náš program na celý život, není to chvilková hurá akce. A je to i ta nejlepší politická činnost, co se na světě může dělat: svým křesťanským smýšlením a jednáním šířit ve světě Boží království pokoje, spravedlnosti a lásky.
Za chvíli se budeme společně modlit: „Otče náš ... přijď království tvé.“ - Snad si tedy dnes lépe uvědomíme, oč v té prosbě vlastně prosíme.
