Drazí v Kristu a Panně Marii,
srdečně Vás zdravíme spolu s P. Filipem, ale píši já – Jaromíra – Paterova pečovatelka, protože zdravotní stav našeho milého duchovního Otce je velmi vážný. ...
V Poděbradech, 16. dubna 2021
Drazí v Kristu a Panně Marii,
srdečně Vás zdravíme spolu s P. Filipem, ale píši já – Jaromíra – Paterova pečovatelka, protože zdravotní stav našeho milého duchovního Otce je velmi vážný.
Na Zelený čtvrtek nás odvezla záchranka do Kolínské nemocnice, kde na Velký pátek stanovili diagnózu - zánět slinivky břišní, jater, potíže se žlučníkem – pravděpodobně jako projev rozvoje původní diagnózy ALS.
Na Bílou sobotu Paterovy poklesl tlak na 70/45, nakolik to bylo v nemocničním provozu možné, pospával. V neděli Zmrtvýchvstání brzy ráno všem požehnal.
Přes veliké utrpení se zdravotní stav trochu lepšil, ale ve středu nastala krize. Patera odvezli na JIP, kde už jsem ho nemohla doprovázet. Prognóza – snad hodiny nebo jeden dva dny života. Ve čtvrtek jsem volala do nemocnice – stav neurčitý. Poprosila jsem tedy o možnost přístupu kněze k zaopatření. To se podařilo v pátek, ale Pater, který byl při vědomí, projevil přání odejít z nemocnice domů, a má-li zemřít, tedy doma. Odpoledne jsme tedy nemocného v dost hrozném stavu převezli sanitou domů.
Sdělil mi všechna přání a pokyny a o neděli Božího milosrdenství upadl do agónie. V podvečer měl již nehmatný tep, neměřitelné prokysličení krve, v bezvědomí ležel zcela bez hnutí, tělo chladlo. Zavolala jsem lékaře, aby stav posoudil.
V těle, které již nevypadalo jako živé, ale EKG potvrdilo, že srdce tluče. Nicméně pan doktor řekl, abych už nedělala nic, šla si v klidu lehnout, nemocný že do rána tiše zemře a pak mám zavolat na potvrzení smrti lékaře.
Lehnout jsem si nešla, zavolala jsem Paterovu švagrovou – zdravotní sestřičku a maminku, abychom společně u umírajícího bděli. Bylo mi ctí a velikou životní školou, být v této chvíli s tak vzácnými ženami. Švagrová Jana se neubránila slzám, když říkala: „
Nikdy jsem se nesetkala s tak pokorným člověkem, jako je Filip, a asi už nesetkám.“
Maminka seděla tiše u lůžka umírajícího syna, usebraná v hluboké modlitbě, bezvýhradně přijímající, co Bůh dává, jen na čele bylo vidět hlubokou vrásku bolesti.
Když noc pokročila, Jana s maminkou musely odjet, zůstala jsem s drahým Paterem sama, … a k ránu se stalo něco neuvěřitelného – Pater Filip nezemřel, ale probral se,….
Dnes je to pátý den od jeho procitnutí z agónie. Je stále ve velmi vážném stavu, ale všem žehná.
Drazí, snad není pochyb, že je P. Filip smírnou obětí. Je také připomínkou, jak draze jsou zaplacené svátosti a milosti, které přijímáme a o které prosíme, protože Paterovo utrpení, je Kristovým utrpením.
Mnozí nám chcete nějak pomoci. A tak se na Vás obracím s prosbou – je jen jeden Kristus, který nás vykoupil, ale který v nebi již nemůže trpět, protože tam je blaženost, přesto dál žije zde na zemi ve svém mystickém Těle, kráčí dějinami a nese svůj Kříž ve svých následovnících – jak řekl sv. apoštol Pavel: „
Na svém těle doplňuji…“
Někteří se modlí za Paterovo uzdravení, jiní, aby už si od toho mnohaletého utrpení odpočinul,…Nebeský Otec jakoby se ptal: „
A kdo převezme jeho kříž? Ty nebo ty…nebo snad ty…?“
Prosím, odlehčeme trpitelům - přijímejme a nesme své vlastní kříže s velikou láskou a vděčností k našemu Vykupiteli, neodhazujme je lehkovážně, mohou totiž dopadat na ty, kteří silně milují … jako byla Anička Tomanová, kard. Beran, Pater Toufar, …a mnozí další, i P. Filip. Konejme s láskou a radostí i malé úkony, které souvisí s naším životním stavem, a do kterých by se nám třeba ani nechtělo, …..jako to dělala sv. Terezička…..
Paterova poslední slova, která mi pro Vás nadiktoval, jsou:
„
Vděčný za dar Vykoupení pozdravuji spolu s Jaromírou a rád žehnám.“
V lásce Boží
P. Filip M. Ant. Stajner
