Historie úcty Panny Marie, Pomocnice křesťanů, sahá velmi daleko. Už při své byzantské ikoně, kterou roku 1499 přenesli z Kréty do Říma, se sama představila ve snu jako "Matka ustavičné pomoci".
Když před námořní bitvou u Lepanta v roce 1571 byl křesťanský svět v úzkosti o svou existenci, s důvěrou se utíkal pod vedením sv. papeže Pia V. k Panně Marii, nezklamal se.
Na památku slavného
vítězství křesťanů nad Turky
v bitvě u Lepanta
papež ustanovil svátek
"Růžencové Panny Marie".
Vzývání Panny Marie jako "Pomocnice křesťanů" však zřejmě neustanovil přímo papež, jak se původně myslelo, ale vojáci, vracející se z bitvy, kteří procházeli přes Loreto a tam děkovali Panně Marii, jako Pomocnici křesťanů.
Radostné zvolání "Pomocnice křesťanů" bylo zvěčněno na "obraze vzývání". Benátský senát se rozhodl napsat pod velký obraz připomínající bitvu u Lepanta větu: "
Ani mocnosti, ani zbraně, ani velitelé nás nepřivedli k vítězství, ale růžencová Panna Maria".
Vedle starších názvů "Consolatrix afflictorum" (Potěšení zarmoucených) a "Peccatorum Refugium" (Útočiště hříšníků) bylo přidáno pojmenování "Auxilium christianorum" (Pomocnice křesťanů). Pomocnice křesťanů podobně pomohla při obléhání Vídně v roce 1683.
Jako svátek se začala slavit od roku 1814 a připomíná nám těžkou dobu zkoušek na začátku XIX. století. V té době byl odvlečen papež Pius VI. z Říma vojsky revoluční Francie. Zemřel v zajetí 30.1.1800. Nebyl mu dopřán ani křesťanský pohřeb a nad jeho rakví se místo modliteb nesla slova o konci jedné éry, které byl představitelem.
Francie se se spojenci snažila, aby už nebyl zvolen žádný papež. Ale pod rakouskou ochranou se sešlo konkláve v Benátkách a zvolilo dalšího Petrova nástupce, kterým byl Pius VII. Tento papež byl také zajat Napoleonem a vězněn od 6.7.1809 do března 1814.
V té době svěřoval sebe i celou Církev do ochrany Panny Marie a ona ho nezklamala.
Z vděčnosti za návrat do Říma k hrobům apoštolů korunoval obraz Panny Marie a zavedl svátek "Panny Marie, Pomocnice křesťanů". Slavení svátku bylo i pro budoucnost stanovené na den návratu Pia VII. do Říma.
Kult Pomocnice křesťanů pokračoval i nadále. Měl vzestupy i pády.
Celé kontinenty a národy mají Pannu Marii, Pomocnici křesťanů jako nebeskou patronku: Austrálie od roku 1844, Čína od roku 1924, Argentina od roku 1949, Polsko od počátku 19. století. Uctívají si ji i v našich krajích. Svátek není v novém martyrologiu, protože při úpravě církevního kalendáře za papeže Pavla VI. došlo k omezení slavení tohoto svátku.
Veřejnou liturgií se slaví pouze v titulárních kaplích a chrámech zasvěcených Panně Marii, Pomocnici křesťanů. Památka se také připomíná v Mariánsky zaměřených řádech a každý si ji může připomenout soukromě.
V devatenáctém století se o úctu k Pomocnici zasloužili hlavně dva lidé. U nás méně známý bl.
Bartolo Longo, který se v době univerzitních studií v Neapoli vzdálil křesťanské víře a stal se bojovným antiklerikálem a začal se oddávat spiritistickým a pověrčivým praktikám, dokonce se stal satanistickým knězem. Jeho obrácení přináší velmi výmluvné poselství pro nás, protože podobné tendence nechybí ani v našich časech. Po svém obrácení se stal dominikánským terciářem a přijal jméno Rosario (růženec). Stal se apoštolem křesťanské víry, mariánského kultu a zejména růžence, ve kterém viděl syntézu celého evangelia.
A druhým je
sv. Jan Bosco. Celé jeho dílo je zasvěcené Pomocnici křesťanů. V Turíně stojí, díky jemu, nádherná bazilika Panny Marie, Pomocnici křesťanů.
V květnu 1869 do ní dovedli nemocné děvčátko, o němž lékaři konstatovali, že jí není pomoci. Byla to Marie Starderová. Už rok byla úplně slepá. Pomodlili se před oltářem Panny Marie. Potom poprosili o návštěvu u Dona Boska.
Don Bosco se jí zeptal: "
Chtěla bys zase vidět?"
"
Bože můj, proč se to jen ptáte" - odpovědělo děvče. Dalo se do takového pláče, že to vzbudilo u všech bolest a soucit.
"
Důvěřuj tedy Panně Marii Pomocnici a ona ti pomůže. Neboj se, uvidíš. Ke cti Boží a blahoslavené Panny, řekni mi, co držím v ruce?"
Dívka otevřela slepé oči, zamířilo je na Don Boskovu ruku a pak najednou vykřiklo: "
Vidím medaili Panny Marie!"
Později vstoupila k Dcerám P. M. Pomocnice.
Na tento rys Panny Marie nám v evangeliu poukazuje více míst. Při zvěstování slyší úžasnou zvěst o tom, co chce Bůh udělat v jejím životě, a při tom jen jakoby mimochodem, slyší o své příbuzné: "
I Alžběta, tvá příbuzná, počala syna ve stáří. Už je v šestém měsíci. A mluvili o ní, že je neplodná!" Tato zpráva má posloužit k růstu její víry.
Anděl nemluvil nic o tom, že by měla pomoci starší Alžbětě. Jí však stačí, že se o tom dozví a už spěchá pomáhat.
Podobně si počíná i v Káně na svatbě. Takový trapas, jaký se stal novomanželům v Káně, že jim došlo víno, se obvykle před hosty nepřetřásá. I z toho můžeme vypozorovat velkou vnímavost a citlivost Panny Marie, že vnímá i to, co se jí přímo neřekne a snaží se pomoci. A to vše nám odhaluje její lidskou zralost a velikost.
Ženy mají zvláštní charisma, leccos se "dozvědí". Někdy jsou to radostné zprávy, jindy jde o choulostivé problémy. Často si to vyčítají a považují za hřích. I když platí, že se nemá zbytečně mluvit o chybách bližních, nemusí být každé povídání o druhém hříchem. Můžeme každou takovou informaci, podobně jako Panna Maria, proměnit na dobro a to modlitbou přímluvy a praktickou pomocí, tehdy přestaneme mít špatný pocit z toho, že jsme se cosi dozvěděli.
Pomoc Panny Marie se netýká pouze pozemských věcí, ještě o mnoho výrazněji pomáhá ve věcech naší Spásy. Otcové říkávali, že Krista nemáme napodobovat, ale žít, ale abychom ho mohli žít, tedy, abychom ho měli v sobě jako svůj život, musíme napodobovat Pannu Marii. Ona nám ukazuje, jak i my můžeme počít Krista z Ducha Svatého. Vždy, když se rozhodneme pro poslušnost Božímu Slovu, počíná se a roste v nás Kristus.
Panna Maria dokázala přijmout Ježíše, protože je celá svatá. Pro hříšného člověka to však vůbec není tak jednoduché. Často sejde z cesty odevzdanosti a jeho hříšné sklony převládnou. Otcové hovoří o potřebě "
přijmout Mariinu duši".
Mariina duše tvoří životní prostředí pro Ježíšovu bytost v nás. Člověk má v tomto směru dvě možnosti. Může své hříšné, uzavřené a zraněné srdce otevírat sám, svou silou. To však jde velmi těžko.
Pokud se cítí maličký a slabý, může zkusit druhou možnost, kterou doporučuje sv. Ambrož: "
Chceš přijmout Krista do sebe, vyprošuj si nejprve něco z té krásné Mariiny duše." Krása Mariiny duše spočívá v tom, že je radikálně odevzdaná Bohu a jeho službě. Duch Svatý spěchá do duše, v níž objeví svou Nevěstu a naplňuje ji a dává se jí v té míře v jaké tato duše jeho Nevěstu přijímá.
Anděl doporučuje sv. Josefovi: "
Neboj se přijmout Marii, svou manželku." A totéž slyší Jan stojící pod křížem: "
Hle, matka tvá!"
Jednoduchým a velmi účinným prostředkem je zasvěcení Panně Marii. Jako formuli zasvěcení můžeme použít různé modlitby svatých, ale
nejúčinnější modlitba je modlitba, kterou jsme zformulovali zcela spontánně. Nejde natolik o jednotlivá slova jako spíše o
vnitřní postoj odevzdanosti. Nejde zde o nějakou zbožnou formulku, jde zde spíše o úkon srdce, který si nás vyžaduje celé.
Zasvěcení se Bohu skrze Marii
není jen předáním srdce,
ale otevřením všech oblasti života
pro příchod Ducha Svatého,
podrobení všech oblastí života Božímu Slovu
v Mariině úkonu "Fiat"!
Zasvětit se Marii znamená přenechat Duchu Svatému řízení svého nitra ale i celý prostor našeho každodenního života. V praxi to může znamenat postupné, velmi konkrétní kroky víry, naslouchání a spolupráce s Božím Duchem - ve škole Panny Marie. Takto postupovali apoštolové o Letnicích. Slyšíme, že tento velký zázrak vylití Ducha Svatého se udál, když setrvávali na modlitbách spolu s Ježíšovou matkou - Pannou Marií.
Duch Svatý spěchá do těch duší, ve kterých objeví svou Nevěstu.
Mariino poslání Pomocnice křesťanů vyvěrá z ustanovení jejího Syna na kříži, aby nám byla Matkou. Biskup Jiří z Nikomédie v 9. st. ve svém Velkopátečním proslovu k věřícím, rozvádí Kristova slova z kříže adresovaná Panně Marii: "
Odkazuji ti také v něm (milovaném učedníkovi) své ostatní učedníky. A tak dlouho, jak budu chtít, aby jsi žila s nimi a zůstávala s nimi, budeš jim věnovat svou tělesnou přítomnost místo mě. Buď jim všem, čím jsou od přirozenosti matky svým dětem, nebo spíše vším tím, čím bych byl já, kdybych byl přítomen. A oni budou tím, čím jsou děti a poddaní. Budou ti prokazovat úctu, jaká Ti patří jako Matce jejich Pána. A protože já jsem jim přítomen skrze tebe, ať mají v tobě snadno přístupnou prostřednici u mě."
V dalším textu rozvádí slova Kristova k milovanému učedníkovi Janovi a pokračuje: "
Od této chvíle, ji, Marii, ustanovuji za vůdkyni učedníků, za matku nejen pro tebe, ale pro všechny ostatní, a chci, aby se jí dostávalo úcty tak, jak plným právem náleží mateřské důstojnosti. Zakázal jsem vám sice nazývat kohokoliv na zemi otcem. Ale chci, abyste tuto nazývali matkou a jako takovou ji ctili."
Mezi její nejvýznamnější pomoc zajisté patří pomoc v hodině smrti. Je zřejmá zejména u jejich ctitelů. Mnozí se dopustili nevěrnosti a vzdálili se, ale protože jí jednou s důvěrou svěřili svou duši, ona jim před smrtí pomohla. A tam je to pro každého z nás nejdůležitější. Všichni ji můžeme poprosit: "
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší, amen!"
Modlitba k Panně Marii Pomocnici křesťanů
Bože, tys ustanovil nejblahoslavenější Pannu Marii
za Matku a Pomocnici křesťanů.
Upevni na její přímluvu svou Církev,
aby trpělivě snášela a s láskou přemáhala
všechny vnitřní i vnější zkoušky,
a tak zjevovala lidem tajemství Krista,
který je Bůh
a s tebou žije a kraluje
v jednotě Ducha Svatého
po všechny věky věků. Amen.
Blahoslavená Panno Maria, Pomocnice křesťanů,
která jsi prostřednictvím svatého Jana Boska
vykonala a ještě i nyní konáš tolik zázraků,
pohlédni na mne, chudého hříšníka,
svou mateřskou láskou
a vypros mi pro jeho zásluhy milost,
o kterou tě prosím ...
Modlitba svatého Jana Bosca
k Marii Pomocnici křesťanů
Maria, mocná Panna,
velká a slavná oporo Církve,
úžasná pomoci křesťanů,
ohromná jako vojsko seřazené k boji,
ty sama jsi vyvrátila všechny bludy světa.
Ochraň nás před nepřítelem
v našich potížích, zápasech a úzkostech
a v hodině smrti nás přijmi do věčné radosti.
Amen.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.cz/,
článek z 23. 5. 2018 naleznete
zde.
(Na Faym.com vydáno 25. 5. 2018; 25. 5. 2020 - 2349, 24. 5. 2023 - 6477 přečtení)
