Teprve po zhroucení totalitních režimů koncem 20. století se začalo veřejně mluvit i o mnoha zločinech sovětských vojáků na civilním obyvatelstvu během druhé světové války. Jeden takový brutální čin se odehrál na východním Slovensku, kde sovětský voják bezdůvodně zastřelil mladou šestnáctiletou dívku, protože bránila svou čistotu.
Druhá světová válka byla nejstrašnějším válečným požárem v celých dějinách lidstva. Rozpoutal jí totalitní režim německého nacismu, podporovaný několika spojenci ve světě. Největší zásluhu na jeho porážce a ukončení válečného požáru měl bezesporu jiný totalitní režim, reprezentovaný tehdejším Sovětským svazem. Jeho vítězství však neblaze poznačilo politický vývoj zemí, které se dostaly pod mocenský vliv Moskvy.
Na dlouhá desetiletí v nich zavládly totalitní režimy podobné tomu, který ovládal Sovětský svaz. Ideologie ateistického komunismu v těchto státech pronikla nejen do politiky, ale také do vědy, umění, kultury, jedním slovem do všech sfér života národů těchto zemí. Způsobila dokonce přepisování historie, zejména historických událostí ve 20. století, včetně druhé světové války.
Jinak hodnotili druhou světovou válku historici v demokratických zemích Západu, jinak historici totalitních států, od kterých se vyžadovalo černobílé vidění válečných událostí. Byli jsme svědky idealizování Sovětského svazu a jeho Rudé armády při osvobozování Evropy zpod nacistického jha a zatracování německého národa en bloc. Sovětští vojáci byli vykreslování v superlativech, Němci v těch nejtemnějších barvách.
Teprve po zhroucení totalitních režimů v těchto krajinách koncem 20. století se začalo veřejně mluvit i o mnoha zločinech sovětských vojáků na civilním obyvatelstvu během druhé světové války. Jeden takový brutální čin se odehrál také na východním Slovensku, kde sovětský voják bezdůvodně zastřelil mladou šestnáctiletou dívku, protože bránila svou čistotu a volila raději smrt, než hřích. Tato dívka se jmenovala Anna Kolesárová a jí je věnován tento článek.
Narodila se 14. července 1928 ve Vysoké nad Uhom na východním Slovensku jako dcera římsko-katolických rodičů Jána Kolesára, zvaného Hruška, a jeho manželky Anny, rozené Kušnírové. Svátost křtu přijala Anna druhého dne, 15. července 1928. Měla pouhých 10 let, když zemřela její matka. Po matčině smrti Anna převzala její povinnosti a starala se o domácnost, ve které žil její otec a starší bratr Michal. Nebylo jí umožněno ani dokončit základní vzdělání. Nicméně, Anna vynikala svým náboženským založením a příkladným mravním životem, takže ve věku 16 let, v době její násilné smrti, byla silnou a zralou osobností. Podle svědectví rodáků pravidelně navštěvovala bohoslužby v kostele a přistupovala ke svátostem. Účastnila se také pobožností a modliteb růžence. Když se koncem druhé světové války přiblížila fronta, lidé v obci se schovávali po sklepech. Ve velkém sklepě pod kuchyní domu Kolesárových našel úkryt nejen Ján Kolesár se svou rodinou, ale i sousedé. V té době si Anna oblékala černé šaty po matce, aby působila dojmem starší ženy, a tak si uchránila svou čistotu. To také dokazuje její bezúhonnost.
Když sovětská armáda dorazila do vesnice, jeden opilý sovětský voják při prohlídce domu nahlédl do úkrytu. Ján Kolesár se snažil předejít případným problémům a tak řekl své dceři: „
Haňka, daj mu niečo zajesť, iste je hladný.“
Anna jako poslušná dcera poslechla svého otce a vyšla nahoru do kuchyně, aby dala vojákovi něco k jídlu. Po chvíli však rudoarmějec začal Annu obtěžovat. Vyhrožoval jí, že pokud se mu neoddá, zastřelí ji. Ona kategoricky odmítla a zděšeně se mu vytrhla z rukou. Utekla zpátky do sklepa, ale voják ji následoval a s namířeným automatem řekl: „
Rozluč se s otcem!“
Poslední slova dívky byla: „
Apočko, zbohom! Ježiš, Mária, Jozef!“ Vzápětí voják svou hrozbu uskutečnil. Zazněly dva výstřely z jeho zbraně a dívka skonala. Psal se 22. listopad roku 1944.
Kvůli válečným poměrům byla zavražděná dívka pohřbena nejprve tajně druhý den v noci bez kněze. Pohřeb se konal až po několika dnech, 29. listopadu. Pohřební obřady vykonal Anton Lukáč, generální vikář užhorodského děkanství a farář v Pavlovcích nad Uhom, jehož filiálkou byla Vysoká nad Uhom. Ten zapsal smrt Anny Kolesárové do matriky zemřelých a v části Poznámky uvedl: : „
Hostia sanctae castitatis“ (Oběť svaté čistoty)
Farář Anton Lukáč udělal také zápis do křestní matriky farního úřadu a v části Poznámky napsal: „
Zavražděná vojákem z Ruska kvůli čistotě.“
Týž duchovní napsal o politováníhodné události také do farní kroniky na farském úřadě v Pavlovcích nad Uhom. Svědectví podepsalo pět svědků. Podle zápisu ve farní kronice byla statečná dívka při tomto odvážném činu posílena eucharistickým Kristem, neboť krátce předtím učinila svatou zpověď a přistoupila ke svatému příjímání. Její vražda nikdy nebyla potrestána.
Politické poměry před rokem 1989 neumožnily veřejně se zabývat procesem blahořečení mučednice. Existují však důvěryhodné záznamy z roku 1957 o tom, že nebohý páter Michal Potocký SJ, rodák z Vysoké nad Uhom, oslovoval svědky Annina života a smrti a získal od nich přímá i nepřímá písemná svědectví, které byly později použity v procesu blahořečení.
Po pádu totality se kauzy ujal tehdejší, dnes už emeritní košický arcibiskup Mons. Alojz Tkáč. Po něm převzal iniciativu vdp. Mgr. Pavol Hudák, duchovní pro vysokoškolskou mládež, který organizoval první pouť radosti do Vysoké nad Uhom. Ta se konala 1. a 2. května 1999. Od té doby putují ke hrobu zavražděné dívky nejen mladí, ale i starší lidé, aby, osloveni příkladem statečné dívky, bojovali o zachování čistoty svého srdce. Na jejím náhrobním kameni je odkaz: Raději smrt, než hřích. Pro lidi všech generací se stává živým vzorem životní příklad mladé mučednice.
Uvedené skutečnosti vytvořily předpoklad pro přípravu procesu blahořečení Anny Kolesárové. Dne 14. března 2003 vedení Univerzitního pastoračního centra v Košicích v čele s duchovním správcem vdp. Mgr. Pavlem Hudákem, který v procesu vystupuje jako aktor, jmenovalo za postulátora kauzy blahořečení JCDr. Bartolomeje Gábora PhD. Jmenovaný na základě osobního pověření arcibiskupa Mons. Alojza Tkáče z 24. 10. 2002 (č. 1123/2002) přezkoumal případ a shledal, že vyhovuje požadavkům normy Kongregace pro kauzy svatých. Na základě několika rozhovorů mezi aktorem, designovaným postulátorem a diecézním biskupem, požádal postulátor 29. března 2003 diecézního biskupa o potvrzení, že nemá námitky vůči zastávání jeho úřadu postulátora v kauze. Otec arcibiskup přiznal Nihil obstat pro postulátora dne 25. dubna 2003 pod číslem 290/2003. Jeho plán předložil košický arcibiskup na 47. zasedání KBS ve Spišské Kapitule dne 28. ledna 2004.
Po vyplnění všech potřebných formalit otec arcibiskup poslal prostřednictvím Apoštolské nunciatury dne 20. dubna 2004 žádost o Nihil obstat Kongregaci pro kauzy svatých. Kladná odpověď Kongregace přišla v červenci 2004. Kongregace pro kauzy svatých navrhla vést kauzu jako super virtutibus, tedy tak, že Boží služebnice Anna Kolesárová bude představena jako vzor panny, která věrně a bohabojně vedla svůj křesťanský život a korunovala ho obětí svého života Bohu. Poskytnutá dokumentace totiž nevykazovala formální mučednictví, to znamená, že pohnutkou útočníka nebyla nenávist k víře nebo k nějaké křesťanské ctnosti. Byla to vražda, vykonána opilou osobou. Tento návrh Kongregace pro kauzy svatých byl akceptován a písemný souhlas z Košic byl Kongregaci zaslán dopisem ze dne 13. září 2004. Slavnostní otevření procesu ve fázi zkoumání svatosti se začalo v Košicích dne 2. dubna 2005.
Diecézní fáze procesu blahořečení byla slavnostně ukončena při děkovné mši sv. 14. února 2012 v 18:00 v Katedrále sv. Alžbety v Košicích. Slavnostní mši svatou celebroval současný košický arcibiskup Mons. Bernard Bober, který přednesl homilii. Na liturgické slavnosti se zúčastnil také pomocný biskup Mons. Stanislav Stolárik, emeritní arcibiskup Alojz Tkáč, členové arcibiskupské kurie, kanovníci metropolitní kapituly, představení kněžského semináře, děkanové, členové tribunálu diecézní fáze procesu, diecézní kněží, diakoné, ctihodné sestry, bohoslovci a velké množství mladých lidí z univerzitních pastoračních center a z arcidiecézního centra mladých. Nakonec byl podepsán deklarační dekret o ukončení procesu blahořečení na diecézní úrovni a materiály procesu byly postoupeny římské Kongregaci pro kauzy svatých.
Nabízí se otázka: Jak tedy dopadne proces blahořečení Anny Kolesárové? Hledání odpovědi není snadné. Rozhodnutí je v Božích rukou. Je ovšem jisté, že životní příběh Anny Kolesárové oslovil již mnoho lidí a motivoval je ke změně svého vlastního života. Svědčí o tom početná osobní svědectví, které byly dokonce sesbírány a publikovány knižně. Velmi rozšířená je
modlitba za blahořečení slovenské mučednice, jejíž text je k dispozici na internetu a na mnoha záložkách spolu s krátkou biografií Anny Kolesárové. Stále více lidí všech věkových kategorií se účastní četných poutí do Vysoké nad Uhom. K šíření poselství mučednice čistoty slouží také
Domček - Dom Anky Kolesárové - centrum mladých ve Vysoké nad Uhom, kde se konají častá setkání a duchovní obnovy. Centrum je také široce využíváno pro společné aktivity mládeže, jako jsou brigády, modlitby, tvůrčí dílny, sportovní a společenské hry. Je zde stále přítomen kněz se společenstvím svých mladých spolupracovníků, kteří mu pomáhají organizovat mládežnické a rodinné aktivity. Byl vydán informační bulletin o Anně Kolesárové a Pouti radosti I. a II.
Vyšly knižní publikace o mučednici čistoty. Teprve nedávno nakladatelství LÚČ vydalo biografický
román Magdalény Rusiňákové s výmluvným názvem Anka Kolesárová.
Byla také vytvořena choreografie o Ance Kolesárové s názvem Slza radosti, kterou nacvičila mládež z Univerzitního pastoračního centra v Košicích. Slovenská televize prezentovala tuto choreografii a mučednickou smrt Anny Kolesárové v relaci Dobrá zvesť. Bylo odehráno mnoho představení nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Kardinál Jozef Tomko se zmínil o Anně Kolesárové dokonce v Bazilice sv. Pavla v Římě na XV. světovém dni mládeže. Je obtížné podrobně vyjmenovat všechny aktivity, spojené s procesem blahořečení Anny Kolesárové. Pozitivní plody všech těchto aktivit jsou nezpochybnitelné. Budeme mít taky na východním Slovensku blahořečenou mučednici čistoty? To ví pouze Pán. My můžeme jen doufat a modlit se za kladné vyřízení kauzy blahořečení.
Karol Dučák
MODLITBA:
Všemohoucí Bože, tvá služebnice
Anna Kolesárová raději podstoupila smrt,
aby si zachovala čistotu srdce a těla.
Prosíme tě, na její přímluvu vyslyš tuto prosbu .....,
abychom ji mohli uctívat na oltáři jako vzor čistoty
a růstu v hodnotách, které ukazují cestu
k pravé lásce a k důstojnému životu.
O její blahořečení tě prosím
e skrze Krista, našeho Pána. Amen.
**************
Všemohúci Bože, tvoja služobnica
Anna Kolesárová radšej podstúpila smrť,
aby si zachovala čistotu srdca a tela.
Prosíme ťa, na jej orodovanie vypočuj túto prosbu .....,
aby sme ju mohli uctievať na oltári ako vzor čistoty
a rastu v hodnotách, ktoré ukazujú cestu
k pravej láske a k dôstojnému životu.
O jej blahorečenie ťa prosíme
skrze Krista, nášho Pána. Amen.
Vyslyšené modlitby prosíme ohlásit na adresu: Arcibiskupský úrad, Sekretariát Božej služobnice Anny Kolesárovej, Hlavná 28, 041 83 Košice
