Svatý Jan Pavel II. řekl: „Někteří křesťané nadšeně vítají určitě věci, které vycházejí z náboženských tradic Dálného východu, například některé techniky a metody meditace a askeze.
V určitém prostředí se staly jakousi módou a jsou přijímány z velké části nekriticky.“ (Překročit práh naděje. Tok, Praha 1995, s. 93)
Tato slova svatého Jana Pavla II. jsou dnes obzvlášť aktuální. V současnosti jsou jednou
z nejpopulárnějších podob relaxace nejrůznější cvičení jógy. Už se neomezují jenom na stále častěji vznikající „školy jógy“, ale dostávají se také do veřejných prostorů – jóga se cvičí v parcích, využívá se ve vyučovacích hodinách ve školách, v poradnách pro těhotné ženy, v klubech seniorů...
Jenom cvičení?
Častokrát se dokonce i praktikující katolíci dávají strhnout vlnou „dobročinné síly“ jógy s tvrzením, že přece pro ně jsou to jenom relaxační tělesná cvičení a nespojují je s vymezenou filosofií. Je to doopravdy možné?
Odpověď na tuto otázku můžeme najít v Katechismu katolické církve, který zdůrazňuje: „
Je tedy chybné soudit mravnost lidských skutků jenom podle úmyslu, který jim dává podnět, nebo jen podle okolností (prostředí, společenský nátlak, donucování nebo nutnost jednat atd.), které tvoří jejich rámec.“ (KKC 1756)
Potvrzení téhož najdeme rovněž ve slovech svatého Pavla: „
Vystříhejte se zla všeho druhu.“ (1 Sol 5,22)
Hodně těch, co studují a zkoumají východní kultury, si všímá, že
jóga je v podstatě
ponořena ve světě bohů a duchů a zakládá se na jejich přivolávání do přítomnosti (což může dovádět k posedlosti), a
jednotlivé pozice jsou zasvěceny různým bůžkům. Gesta a cvičení v józe tedy nemohou být duchovně neutrální. Vede to k tomu, že když cvičíme jógu, otevíráme se (třebas nevědomě) pro působení zlých duchů a jsme zataženi do jisté podoby modloslužby (viz Ex 23,24).
V čem spočívá jóga?
Otec Joseph-Marie Verlinde – katolický kněz – jako mladý vědec s nejlepšími předpoklady ztratil víru. Ve vlně popularity filosofie Východu se začal zajímat o jógu a meditaci. Poznal tehdejšího guru transcendentální meditace – Maharishiho Maheshe Yogi, prožil několik let v himalajských
ašramech (1), byl jeho žákem. Tam prohluboval své znalosti východní filosofie a tam také došlo k jeho obrácení.
Ve svých svědectvích otec Verlinde sděluje, v
čem přesně spočívají cvičení jógy . Říká, že úkol jógy spočívá v tom, abychom nesli pozemskou energii v našem těle až do vrcholu hlavy – poněvadž když se spojí pozemská energie s energií kosmickou, tehdy zmizí „iluze individuální osoby“.
Otec Verlinde zdůrazňuje, že jsou různé podoby jógy, ale všechny mají stejný cíl. Například úkolem hathajógy (opírá se o fyzická cvičení) je to, aby skrze pozice těla způsobila, že se ona energie v těle pozvedá výš.
Co to je za energii?
Není to žádná ze známých fyzických energií:
Je to energie okultistická – čili taková,
která se nedá ani změřit, ani zvážit.
Ta „energie“ se nazývá
kundaliní a je zobrazována jako malý had (srov. Gn 3,1).
Má procházet od začátku páteře až k vrcholu hlavy. Poněvadž počátkem je základ páteře, proto se vlastně jóga cvičí v sedu v pozici lotosového květu.
Kudy přesně
má ta energie procházet?
Má se pozvedat okultistickými kanály – čili takovými, které nepatří k našemu fyzickému tělu. Podle východní víry máme tři takové kanály, které se sedmkrát protínají. Vlastně ty body průniku jsou zajímavé, protože se tam nacházejí
čakry – takové jakoby energetické pumpy, které mají vysílat energii (kundaliní) nahoru.
Aby se to usnadnilo, jóga doporučuje kromě fyzických cvičení rovněž
cvičení dechové – pránájámu. Jejich cíl je úplně stejný – mají pomoci pozvednout onu energii. Jak to udělat? Například s pomocí přesných dechových technik se přivádíme do stavu, ve kterém je tlačena vzhůru.
Třetí podoba jógy se týká
technik koncentrace. Spočívají na
opakování manter v mysli, které jsou slovy speciálně vybranými takovým způsobem, aby vyvolaly ozvěnu právě v těch jakoby energetických pumpách (čakrách).
Můžeme tedy pozorovat, že
jóga se soustřeďuje kolem čaker. Pohyby těla, dech, koncentrace – to všechno k tomu, aby se čakry daly do pohybu. Všechno směřuje k tomu, aby energie (kundaliní) byla dovedena do vrcholu hlavy, protože když se tak stane, osobní já zmizí a objeví se pocit sjednocení se vším.
Pokud tohle všechno víme, snáze porozumíme tomu, co zachycuje Grzegorz Fels a v knize
Niebezpieczna joga objasňuje:
„Někteří vyznavači jógy tvrdí, že v jejím praktikování nevidí nic zlého, protože odmítají všechnu filosofii, která za tím vším stojí. Takto chápanou jógu berou jako určitý způsob soustavy cvičení, sloužících k relaxaci. Když se na to zeptali jednoho indického jogína, měl s úsměvem odpovědět: »Ať cvičí. Čakry se jim
i tak otevřou.« Propagátoři jógy potvrzují zcela jasně, že filosofie a praxe jsou nerozlučné.“
(
Niebezpieczna joga, s. 31–32)
Přibližují nás cvičení jógy k Bohu?
Ani trochu! Jeden člověk, jehož jóga dovedla k závažné démonické závislosti, řekl:
„Jsem přesvědčen, že jóga je satanistická. Kdo ji praktikuje, otevírá sám sebe démonickému působení.“
Kardinál Joseph Ratzinger zdůrazňuje, že „
charakteristickým rysem mystiky tohoto způsobu (jogína) je zkušenost totožnosti: mystik tone v oceánu »naprosté jednoty« (…). Na posledním stupni toho prožitku mystik nepoví svému Bohu: »Jsem Tvůj«, ale jeho formule by zněla: »Já jsem Ty.«“ Žel, to je nejhorší forma modloslužby, kterou satan nabízí na samém počátku: „Budete jako Bůh.“ (Gn 3,5) Zarážející je to, že biblický text vlastně na tomto místě ztotožňuje satana s hadem.
Otec J.-M. Verlinde často před jógou varuje: „Výsledky západní a východní mystiky
jsou zcela protikladné. To nejsou různé cesty vedoucí na stejný vrchol, je to dosažení úplně opačných štítů: štítu pokory a štítu pýchy! Jedni přicházejí k Pravdě, druzí k iluzi.“ Štít pýchy je absolutní egoismus, čili peklo. Štít pokory je absolutní láska, čili nebe.
Pavlovo svědectví
Je mnoho svědectví lidí, kteří zažili destruktivní působení jógy. Zde je jedno z nich:
„Pamatuji si prázdniny, o kterých jsem šel na blok individuálního cvičení jógy. Po výuce jsem se cítil psychicky zničený, začaly se objevovat myšlenky, kterých jsem se nedokázal zbavit, negativní myšlenky ve vztahu k sobě samému. (…) Přestal jsem se modlit, byl jsem přesvědčen, že si vystačím sám a že problémy zvládnu s probuzenou vnitřní silou. (…)
Jóga mě dovedla k vnitřnímu ztroskotání, k odmítnutí toho, co mi dříve dávalo radost, nakonec až k strašlivé samotě. Stal se ze mne samotář, sobec maximálně soustředěný na svoje tělo a své myšlení jakožto nástroj, který ovlivňuje tělo a vlastní pocity. Nepočítal jsem s Boží vůlí, s jeho plánem pro můj život. Duše byla někde zapomenuta. Stále častěji jsem vstupoval
do spirituality hinduismu. Jakožto křesťana mě čím dál víc mrzačila a vzdalovala od vlastní přirozenosti. Změna diety přivodila zničení organismu, ztrátu na váze a veliké soustředění na zdravou stravu. Pochopil jsem, že jsem se stal otrokem.
Nemohu dělat to, co chci, dokonce i když jde o tak zásadní lidskou potřebu, jako je strava. Že nemám možnost svobodného výběru. Jednoho dne jsem po cvičení ztratil vědomí. Začaly fyzické problémy, zdravotní potíže neurologického původu. Podle lékařských vyšetření jsem byl v pořádku, ale já sám jsem se cítil čím dál hůř. (…)
Jóga je filosofický systém, její praktikování se pojí s přijetím hinduistického učení. Dnes už vím
to, co mi při výuce neřekli – že
v sanskrtu opakované mantry mohou být jména hinduistických božstev nebo duchů. (…)
Jóga není tělesné cvičení. Je to duchovní záležitost, která mě přivedla k obrovskému
utrpení fyzickému i duchovnímu, odvedla mě od mých známých a od toho, co mi kdysi dávalo opravdovou radost.“ (
Niebezpieczna joga, s. 16–18)
P. dr. hab. Aleksander Posacki to vykládá tak, že skrze praktikování jógy člověk „krok po kroku se zanořuje do svého nitra a v souvislosti s tím už není schopen navazovat kontakty s druhými. Následně tento stav odosobnění přijímá jakožto správný a dobrý. Je to v rozporu s povoláním člověka ke konání dobra ve službě lásky.“ (
tamtéž, s. 66)
Shrnutí
Jóga je systém cvičení, který vychází z náboženského světonázoru, ve kterém není místo pro osobního Boha. Cílem těchto cvičení je uvolnění okultistické energie (ne náhodně ztotožňované s hadem), zatracení vlastního já, což může vést k démonickému zotročení.
Musíme si ujasnit, že
člověk sám nemůže pro sebe získat spásu – je to dar, který dostáváme. Bůh totiž, který nás touží obdarovat plností štěstí, nás tak velice miloval, „<,i>že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život.“ (Jan 3,16) Zatímco
každý pokus dosáhnout spásy sám od sebe je odmítnutím daru Božího milosrdenství a otevíráním se pro působení zlých duchů.
Díky Kristově oběti se s Ním můžeme skutečně spojit a naplnit se jeho Duchem: „
Nebo snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého, jenž je ve vás a jehož máte od Boha? A že nepatříte sami sobě? Byli jste zkrátka a dobře koupeni! Oslavujte tedy Boha ve svém těle.“
(1 Kor 6,19–20)
Evidentně
uvedení okultistických energií v našem těle do pohybu není oslavou Boha v našem těle! Je to hřích proti prvnímu přikázání.
Co dělat?
Jaký je tedy nejlepší způsob setkání se s Bohem? Jak se očistit a vzdálit od každodenních problémů?
Svatý Jan Pavel II. nás vybízí k co nejčastějšímu přijímání Krista ve svatém přijímání a k jeho uctívání v Nejsvětější svátosti: „
Je krásné důvěrně s ním rozmlouvat, ležet na jeho hrudi jako milovaný učedník (srov. Jan 13,25) a nechat se jemně pronikat nekonečnou láskou jeho Srdce. Má-li se křesťanství v naší době vyznačovat především »uměním modlitby«,
jak necítit novou potřebu setrvávat dlouho v duchovním rozhovoru, v tiché adoraci, v postoji lásky před Kristem přítomným v Nejsvětější svátosti? Kolikrát jsem, moji milovaní bratři a sestry, učinil tuto zkušenost a čerpal z ní sílu, útěchu a podporu!“ (
Ecclesia de Eucharistia, 25)
Blahoslavená Matka Tereza z Kalkaty zde zdůrazňuje: „
Musíme stavět náš život na Eucharistii, hledět na Toho, který je Světlem. Ať vaše srdce setrvávají u jeho Božského Srdce. Proste Ho o milost, abyste Ho mohli poznávat, o milost Ho milovat, o odvahu Mu sloužit. Horoucně Ho hledejte. Skrze Marii, Příčinu naší radosti, objevíte, že nikde jinde na světě nejste
lépe přijímáni, více milováni než Ježíšem žijícím a skutečně přítomným v Nejsvětější svátosti. On tu je doopravdy, ve vlastní Osobě, a čeká na vás.“
Pamatujme tedy, že
nejlepším způsobem setkání se s Bohem, jediným Zdrojem radosti, lásky a pokoje, je Eucharistie – využívejme ji co nejčastěji, a když nám je těžko a cítíme potřebu „se ztišit“, jednoduše setrvávejme před Nejsvětější svátostí.
Odevzdejme Ježíšovi všechny své problémy, trápení a zranění. Dovolme mu, aby nás uzdravoval, proměňoval, zbavoval sobectví a učil nás milovat.
Z Miłujcie się! 4/2015 přeložila -vv
Poznámky:
(1) Ašram je klášter nebo náboženská škola [pozn. red.]
Převzato z časopidu
Světlo 23/2016 (s datem 12. 6. 2016), str. 12 -13
Archív periodika Světlo, rok 2016
Dále si přečtěte:
Jóga jako vstupní brána zlého ducha
Jóga, gravidjóga a křesťanství
(odpověď P.Vojtěcha Kodeta na otázku)
(Na Fatym.com vydáno 23. 6. 2016; 12. 10. 2017 - 2805; 5. 12. 2019 - 6324, 22. 1. 2020 - 6634; 18. 2. 2020 - 7044; 25. 5. 2020 - 7911; 14. 9. 2020 - 8934; 15. 11. 2020 - 9716 přečtení)
