Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu
III. Mariánská úcta bude nezbytná
zejména na konci časů
III. Mariánská úcta bude nezbytná zejména na konci časů
I. Zvláštní úloha Panny Marie na konci časů
49
Skrze Marii spása světa začala a skrze Marii má být dokonána. Maria se při prvním příchodu Krista téměř neprojevovala, aby lidé, ještě málo poučení a osvícení o osobě Jejího Syna, se nevzdalovali od pravdy, kdyby příliš silně a nevhodným způsobem lnuli k Marii. K tomu by zjevně došlo, kdyby poznali Mariin půvab, kterým Ji Bůh obdařil i navenek. Je to tak pravdivé, že nám svatý Diviš Areopagita ve svých spisech říká,(1) že když Ji uviděl, byl by Ji pro Její skrytý půvab a nesrovnatelnou krásu pokládal za bohyni, kdyby ho víra, v níž byl pevně utvrzen, neučila jinak. Ale při Kristově druhém příchodu má Duch Svatý způsobit, že Maria bude poznávána a zjevována, aby byl poznáván a milován Ježíš Kristus a aby se Jemu sloužilo. Už neexistují důvody, které vedly Ducha Svatého k tomu, aby svou Snoubenku skrýval během Jejího pozemského života a aby Ji tak málo zjevoval při hlásání evangelia.
* * *
50
Bůh tedy chce v těchto posledních časech zjevit a odhalit tajemství Panny Marie,
která je vrcholným dílem Jeho rukou:
1.
Protože Maria se na tomto světě skrývala a ve své hluboké pokoře se považovala za méně než prach. Od Boha, Jeho apoštolů a evangelistů si vyprosila, aby
vůbec nebyla známa.
2.
Protože Maria je vrcholným dílem Božích rukou jak v nebi svou slávou, tak milostí zde na zemi. Bůh chce být za to na zemi od lidí chválen a oslavován.
3.
Protože Maria je jitřenkou, která předchází a dává zazářit Slunci spravedlnosti, kterým je Kristus, musí lidé nejdříve poznat a pochopit Pannu Marii, aby poznali a pochopili Krista.
4.
Protože Maria je cestou, po níž k nám Kristus přišel poprvé, bude Maria opět
cestou, až k nám Kristus přijde podruhé, i když to nebude týmž způsobem
5.
Protože Maria je spolehlivým prostředkem a přímou a neposkvrněnou
cestou, aby lidé došli ke Kristu a dokonale Ho nalezli, musí duše, které mají zazářit svatostí, nalézat Krista skrze Marii. Kdo nalezne Marii, nalezne život,(2) to je Krista, který je Cesta, Pravda a Život.(3)
Ale člověk nemůže nalézt Marii, když Ji nehledá, a nemůže Ji hledat, když Ji nezná, neboť nehledáme to, co neznáme, a ani po tom netoužíme. Je tedy více než kdy jindy nutné poznávat Marii, aby byla co nejvíce poznávána a oslavována Nejsvětější Trojice.
6.
Maria má v těchto posledních dobách více než kdy jindy
zazářit milosrdenstvím, mocí a milostí:
milosrdenstvím, aby přiváděla zpátky ubohé hříšníky a zbloudilce a láskyplně je přijímala, když se obrátí a budou se vracet do katolické církve.
Dále má Maria zazářit
mocí proti nepřátelům Božím, modlářům, rozkolníkům, mohamedánům, židům a zatvrzelým bezbožníkům,(4) kteří rozpoutají hroznou bouři,
aby svedli všechny, kdo se jim postaví na odpor, a aby je přemohli sliby a hrozbami.
A nakonec Maria zazáří
milostí, aby povzbuzovala a posilovala Kristovy udatné
vojíny a věrné služebníky, kteří budou bojovat za Jeho zájmy.
7. A Maria se musí stát pro ďábla a jeho sluhy strašlivou jako vojsko seřazené k boji,
zejména v těchto posledních časech.(5)
Ďábel totiž bude dobře vědět, že mu zbývá málo času,(6) dokonce méně než kdy
jindy, aby uvrhl duše do záhuby, a proto každým dnem bude násobit své úsilí a útoky.
Brzy vyvolá krutá pronásledování a bude strojit zrádné úklady věrným služebníkům a pravým dětem Panny Marie, které přemáhá obtížněji než ostatní.
* * *
51 Tato poslední krutá pronásledování ďáblova stále porostou až do nástupu vlády antikristovy a zejména na ně se vztahuje ona první slavná Boží předpověď a prokletí vynesené proti hadovi v pozemském ráji. Je vhodné, abychom zde tu předpověď vysvětlili k větší slávě Panny Marie, ke spáse Jejích dětí a k ďáblovu zahanbení:
Nepřátelství položím mezi tebe a ženu, mezi tvé a Její semeno. Ona potře tvou hlavu, zatímco ty budeš strojit úklady Její patě.(7)
52 Bůh učinil a vytvořil pouze jediné nepřátelství, a to nesmiřitelné, které potrvá,
ba poroste až do konce. Je to nepřátelství mezi Marií, Jeho důstojnou Matkou, a ďáblem, mezi dětmi a služebníky Panny Marie a dětmi a přívrženci Luciferovými.
Maria, svatá Matka Boží, je tedy nejstrašnějším nepřítelem, kterého Bůh postavil proti ďáblovi. Hned od doby pozemského ráje, i když Maria byla tehdy pouze v Boží mysli, dal Bůh Jí samotné tolik nenávisti proti tomuto prokletému nepříteli Boha, tolik důmyslu k odhalení zloby tohoto starého hada a tolik síly k přemožení, svržení a zničení tohoto
pyšného bezbožníka, že se Jí ďábel nejen
bojí více než všech andělů a lidí, ale v jistém smyslu i více než samotného Boha.
To ovšem neznamená, že Boží hněv, nenávist a moc nejsou nekonečně větší než
hněv, nenávist a moc Panny Marie, neboť Mariina dokonalost je omezena. Satan se
však bojí Panny Marie dokonce více než samotného Boha především pro to, že ve
své pýše trpí nekonečně víc, když je přemáhán a trestán nepatrnou a pokornou
služebnicí Boží. Její pokora ho pokořuje více než moc Boží.
Za druhé je to proto, že Bůh dal Marii tak velikou moc proti ďáblům, že se Jejího jediného vzdechu pro některou duši bojí více než proseb všech svatých a Její jediné pohrůžky více než všech ostatních muk, jak byli často proti své vůli donuceni přiznat ústy posedlých osob.
53 Čeho Lucifer pozbyl pýchou, to Maria získala pokorou. Co Eva zavrhla a čeho pozbyla neposlušností, Maria zachránila poslušností.(8)
Eva tím, že poslechla hada, zahubila sebe i všechny své děti a vydala mu je. Maria svou dokonalou věrností Bohu zachránila spolu se sebou i všechny své děti a služebníky a zasvětila je Jeho Velebnosti.
54 Bůh položil nejenom jedno nepřátelství, totiž mezi Marii a démona, ale i mnohá nepřátelství, totiž mezi pokolení Panny Marie a pokolení démonovo. To znamená, že Bůh položil mnohá nepřátelství, odpor a skrytou nenávist také mezi pravé děti a služebníky Mariiny a děti a otroky ďáblovy. Ti se navzájem vůbec nemají rádi (9) a nemají stále mezi sebou vůbec žádný niterný vztah. Děti Beliálovy, tj. otroci satanovi neboli přátelé světa, dosud vždycky pronásledovali a budou více než kdy jindy pronásledovat ty, kteří náležejí Panně Marii, jako Kain kdysi pronásledoval svého bratra Ábela (10) a Ezau svého bratra Jakuba. Ti jsou předobrazy zavržených a předurčených. Ale pokorná Maria bude vítězit nad tímto pyšným satanem, a to tak velkolepě, že rozdrtí jeho hlavu, sídlo zpupnosti. Maria vždycky odhalí jeho hadí zlomyslnost a odkryje jeho pekelné úklady. Zmaří jeho ďábelské plány a až do konce časů bude chránit své věrné služebníky před jeho krutými spáry.
Avšak Mariina moc nade všemi ďábly se zaskví zvláště v posledních dobách. Tehdy satan nastrojí úklady Její patě, to znamená Jejím pokorným nevolníkům a chudým dětem, které Maria povzbudí, aby mu vypověděli válku. V očích světa budou nepatrní a ubozí a budou přede všemi ponížení jako pata. Bude se po nich šlapat, jako se našlapuje na paty, a budou utlačováni, jako ostatní údy těla tlačí na patu. Zato však budou bohatí Božími milostmi, které jim Maria bude hojně rozdávat. Svou svatostí budou před Bohem velmi velicí a vyvýšení. Svým nadšením předčí všechny lidi a budou tak silně opřeni o pomoc Boží, že s pokorou své paty, ve spojení s Marií, rozdrtí hlavu pekelného hada a nastolí vítězství Ježíše Krista.
(Pokračování)
Předchozí části:
O pravé mariánské úctě (Úryvek z knihy – 1)
O pravé mariánské úctě (Úryvek z knihy – 2)
Z francouzského originálu „Traité de la vraie dévotion à la Sainte Vierge“,
vyd. Société Saint-Paul, Sherbrooke, Québec – Canada 1954
přeložil a poznámkami opatřil P. ThLic. Filip M. Antonín Stajner OP
Převzato z knihy „O pravé mariánské úctě“,
vyd. Matice cyrilometodějská s. r. o., v MCM s. r. o. vydání třetí, Olomouc 2011
Poznámky k textu:
(1) Tento text je převzat od Poirého,
Koruna vznešenosti, 5. hvězda. V době sv. Ludvíka byl tento apokryfní dopis sv. Pavlovi všeobecně považován za pravý.
(2) Srov. Př 8,35.
(3) Srov. Jan 14,6.
(4) Všichni výše uvedení jako Boží nepřátelé jsou jimi jen za předpokladu, že z pýchy zatvrzele setrvávají ve své nevěře, resp. v jiné víře než katolické. Bůh se protiví jen pyšným, kdežto pokorní jsou schopni přijmout Jeho milost a stát se Jeho přáteli (srov. 1 Petr 5,5). [Pozn. překl.]
(5) Srov. Pís 6,4.
(6) Zj 12,12.
(7) Gn 3,15:
Inimicitias ponam inter te et mulierem, et semen tuum et semen illius; ipsa conteret caput tuum, et tu insidiaberis calcaneo eius.
(8) Toto je zvláště oblíbené téma církevních Otců v raných dobách. Srov. Pius XII.: "Byla to Boží vůle, aby Maria byla v díle našeho vykoupení spojena s Ježíšem Kristem, zdrojem spásy. Byla s Ním navíc spojena podobně jako Eva s Adamem, zdrojem smrti. Lze tedy říci, že dílo naší spásy bylo v jistém smyslu uskutečněno zahrnutím mnoha lidí do jedné osoby. Tak jako lidské pokolení bylo podrobeno smrti skrze jednu pannu, bylo zachráněno prostřednictvím jedné Panny.“ (
Ad Coeli Reginam, 1954) Srov.
Lumen gentium, č. 56. [Pozn. překl.]
(9) Tento světcův výrok neodporuje Písmu svatému. Podle evangelia sice máme milovat
své nepřátele, ale zároveň platí, že se nemáme spřahat s nevěřícími a že nemáme milovat svět a co je v něm, protože vládce tohoto světa je satan. Za nepřátele Krista, Církve a Panny Marie se s láskou modlíme, odpouštíme jim a z lásky jim prokazujeme dobrodiní, ale nemůžeme s nimi vytvářet jednotu srdce a mysli, která je ovocem vzájemné křesťanské lásky z moci Ducha Svatého, protože z jejich strany není působení Ducha Svatého přijímáno. [Pozn. překl.]
(10) Srov. Gn 4,8.
Převzato z časopisu
Světlo č. 19/2016, str. 8 - 9.
Archív periodika Světlo, rok 2016
(Na Fatym.com vydáno 1. 6. 2016; 18. 6. 2020 - 6340 přečtení)
