Zatímco v mnoha částech světa se lidé těší z vánočních svátků, v některých zemích se Vánoce vůbec nekonaly. Nebo je křesťané prožívali za zdmi vězení.
Pákistánská křesťanka Asia Bibi, kterou odsoudili k trestu smrti za údajnou urážku proroka Mohameda, prožívá za mřížemi již své sedmé Vánoce. Padesátiletá matka pěti dětí momentálně čeká na stanovení data výslechu před Nejvyšším soudem, který přijal petici proti výkonu trestu smrti.
Píše o tom portál
Vatican Insider.
V roce 2009 se Asia Bibi během práce na poli napila vody z veřejné studny a nádobu s vodou podala i své muslimské spolupracovnici, která ji o to požádala. Ostatní ženy ji napadly pro její křesťanskou víru a obvinili ji, že vodu kvůli své víře znečistila.
"Věřím ve své náboženství a v Ježíše Krista, který zemřel na kříži za hříchy lidstva. Co udělal na záchranu lidstva váš prorok Mohamed?", zeptala se jich Asia Bibi. Otázka místní muslimy rozzuřila, následovaly útoky vůči ní a její rodině. V roce 2010 ji
odsoudili k smrti za "vyslovení hanlivé poznámky vůči proroku Mohamedovi", což je v pákistánském právu klasifikováno jako rouhání, za které může hrozit až trest smrti.
Na podporu pákistánské křesťanky se vícekrát vyslovili i papežové Benedikt XVI. a František, který se v dubnu tohoto roku ve Vatikánu setkal s jejím manželem a dcerou, modlil se s nimi a povzbudil je v zápase o její propuštění.
Navzdory utrpení, izolaci a pocitu velké nespravedlnosti jsou pro Asii a její rodinu Vánoce svátky klidu. "
Vánoce jsou oslavou Boží milosti," řekla Asia, vděčná za setkání s manželem a dětmi, kteří ji na Štědrý den přišli navštívit do vězení. "
Odpouštím svým pronásledovatelům, kteří mě falešně obvinili, a čekám na jejich odpuštění."
Vznesená obvinění však rázně odmítá. "
Skutečně si neumím představit, že bych urazila proroka Mohameda. Přestože jsem ve vězení už sedm let, necítím nenávist vůči těm, kteří mi ublížili. Modlím se, aby Mohamed udělil moudrost jeho následovníkům a modlím se k Ježíšovi, aby daroval pokoj celému světu."
Případ Asie Bibi přitom není ojedinělý. Minulý rok pákistánské úřady zaznamenaly až 1400 obviněni z rouhání - nejvíce za poslední léta. "
Pro právníky je stále nebezpečnější obhajovat své klienty proti obviněním z rouhání," říká místní právník Nisar Shar. Podle lidsko-právních organizací místní soudy odsoudily z tohoto důvodu tři lidi k trestu smrti a dalších devět uvěznili.
Někde se Vánoce ani konaly
Mezi země, které zakázaly slavení vánočních svátků, patří například Somálsko a Brunej. "
Jsme muslimská země a vůči neislámským oslavám zastáváme nulovou toleranci. Jelikož jsme na sto procent muslimským státem, porušuje to naše náboženské vyznání a víru,"
uvedl Šajch Muhammad Chajrite ze somálského ministerstva pro náboženské záležitosti.
Podobné nařízení
vydal v roce 2014 i brunejský sultán Hassan al-Bolkiah. Po intervenci imámů letos zpřísnil sankce za jeho porušení. Veřejné projevy vánoční radosti mohou být potrestány až pětiletým vězením. Křesťané mohou Vánoce slavit jen soukromě, přičemž to musí nahlásit úřadům. Důvodem zákazu je podle portálu
Vatican Insider nahrazení duchovního významu Vánoc konzumem, který ohrožuje muslimy.
Brunejský sultanát, který byl ještě ve 20. století britským protektorátním územím, se nachází v jihovýchodní Asii. Sedmdesát procent obyvatel tvoří sunnité, zbylá část se hlásí k buddhismu, křesťanství a různým animistickým náboženstvím. V zemi platí islámské právo šaría.
Vánoce se téměř neslavily ani na místě Ježíšova narození v Betlémě. Kvůli napjaté situaci se totiž palestinská vláda
rozhodla zrušit všechny veřejné oslavy. Palestinští bojovníci z hnutí Al-Fatah byli ještě radikálnější. V Betlémě zakázali stavět vánoční stromky a jesličky či konat procesí.
Místní křesťané se však proti restrikcím vzbouřili a oslavy Narození Páně se v Betlémě nakonec konaly, i když jen v omezené míře. Zásluhu na tom má zejména křesťanská starostka města Vera Baboun. Zatímco v roce 1948 se 85 procent obyvatel Betléma hlásilo ke křesťanství, dnes jich je necelých 12 procent.
Převzato z
www.postoj.sk/,
článek z 27. 12. 2015 naleznete
zde.
