Křestní rodič je pro dítě dar. Jen tím, že je, však pro dítě a rodiče nic neznamená.
Byl jsem v kostele, držel jsem dítě, něco jsem tam slíbil, vlastně si už ani nepamatuji, co to bylo ... Jakoby dítě kmotra vůbec nemělo.
Kmotr je sice určitý status, ale pokud se jako kmotr neprojevuje v konkrétních věcech, pro dítě či pro jeho rodiče není žádným darem ani požehnáním. Co můžeme dělat, abychom se stali skutečnými kmotry?
Jistě, pokud jsme si za kmotra zvolili někoho blízkého, někoho, kdo má rád naše dítě, pak slova "
neznamená pro nás nic" mohou vyznít velmi tvrdě. Pokud se ale jeho zájem nespojuje s úkoly, které si na sebe bere jako křestní rodič, pak jeho přítomnost a vše, co dává, nijak nesouvisí s jeho křestním rodičovstvím. Je to prostě (jen) rodinný příslušník nebo náš přítel, který pro nás může být důležitý, ale je pro dítě asi takový křestní rodič jako kdokoliv jiný, kdo projde kolem.
Je mnoho různých způsobů, jak křestní rodičovství projevit. Záleží na tom, co je nám samým blízké, co vyžadují věk a schopnosti dítěte, jaké jsou jeho aktuální potřeby.
Zde je
několik nápadů, jak realizovat
své povolání křestního rodiče:
1. Modlitbou nikdy nic nezkazíš. Pravidelná, nebo alespoň příležitostná přímluvná modlitba za naše křestňátko je velmi dobrý způsob, jak vzít celou věc vážně. Nemusí to být hned celý růženec, pokud to nezvládáme. I krátká modlitba umí před Bohem udělat hodně. Jako u všeho, hlavně je potřeba začít.
2. Co tak obětovat mši svatou za naše křestní dítě při příležitosti dne jeho křtu? Nestojí to mnoho námahy. Asi nejtěžší je zapamatovat si datum křtu.
3. V případě, že dáváte svým křestním dětem dárky, je dobré na svátky kupovat takové dary, které mohou dopomoci dítěti k životu s Bohem. Např. knihy o životě svatých přiměřené jejich věku a chápání, na trhu je jich opravdu dost. Děti si najdou své vzory, je třeba jim nabízet ty dobré.
4. Věnovat dítěti svůj čas a pozornost, dát mu vědět o tom, že si s vámi může popovídat i o náboženských tématech, o svých problémech ve víře. Zejména, když dítě vyrůstá a už pomalu ani dítě není, tehdy určitě pociťuje potřebu bavit se s někým o těchto věcech. Zde je důležité, aby mělo dítě s kmotrem vztah. Také to není třeba tlačit, pokud se na to necítíte - to by asi nikomu neprospělo. Pokud vás nějakou otázkou dítě zaskočí, možná je to dobrá výzva, abyste vy sami vyrostli ve znalostech a ve víře tím, že se na to zeptáte někoho kompetentního.
Stačí trochu upřímného zájmu a sami přijdete na to, jak můžete být dítěti a jeho rodičům jako kmotr užitečný. Existují stovky způsobů, jak své křestní rodičovství realizovat. Nejdůležitější je začít: pokud je to pravda, přiznat si, že jsem toho hodně neudělal a předsevzít si, že zkusím pro dobro svého křestního dítěte udělat víc.
Doporučuji začít modlitbou. Jakoukoli upřímnou modlitbou.
Může sloužit i tato:
"Nebeský Otče, ty nás v Kristu žehnáš
veškerým nebenebeským duchovním požehnáním.
Vyvolil si nás, abychom byli před tvou tváří
svatí a neporušení v lásce.
Prosím tě za bratra, který mi byl svěřen
(za sestru, která mi byla svěřena)
při jeho (jejím) křtu,
abych ho (ji) jako kmotr (kmotra)
doprovázel/a svým příkladem a modlitbou.
Prosím tě, aby skrze tvého Ducha
mocně zesílil jeho (její) vnitřní člověk.
Dej, ať Kristus skrze víru přebývá v jeho (jejím) srdci,
aby zakořeněný (á) a upevněn (á) v lásce
mohl (mohla) poznat Kristovu lásku,
přesahující všechno poznání.
Ať žije důstojně podle povolání,
které se mu (jí) dostalo.
Ať rozvíjí duchovní dary, kterými ho (ji) obdaroval Kristus.
Nechť je věrný (á) křesťanskému poslání,
které má plnit na budování Kristova těla, kterým je církev.
Ať žije podle pravdy
a v lásce všestranně vrůstá do Krista."
Napsala
Diana Hricová
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 8. 12. 2015 naleznete
zde.
