Církev a majetek

V poslední době se často setkáváme s diskusemi ohledně církevních restitucí, také časopis Milujte se! zveřejnil odpovědi Tiskového střediska ČBK na časté otázky k tématu. Byli jsme vyzváni, abychom tento text ještě zveřejnili samostatně, aby ti, kteří chtějí tento pohled Církve dál rozšířit, jej mohli jednoduše využít, například jen odkazem na následující text (třeba v různých diskuzích).

Proč má být majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi provedeno?
Jde v první řadě o zmírnění křivd spáchaných za minulého režimu. Stát si nemůže ponechat majetek, který mu nenáleží. Majetkovým vyrovnáním se církve stanou ekonomicky samostatnými a přestanou být hospodářsky závislé na státu. Vyrovnání s církvemi je nutné provést co nejdříve i kvůli stanovisku Ústavního soudu, který opakovaně upozorňuje na to, že nečinnost ve věci vyrovnání státu s církvemi je protiústavní. Soud v roce 2010 potvrdil, že na straně církví existuje legitimní očekávání, že jejich historický majetek bude státem vypořádán, a dostaly tudíž možnost podávat v dané věci žaloby. Takový postup by ale v důsledku vedl k živelnému vydávání majetku nejen státu, ale i obcí, krajů a fyzických a právnických osob. Zákon o vyrovnání nestátní majetky z navracení vynechává. Z tohoto hlediska jde o optimální řešení. Velký zájem na tomto zákonu mají také obce, protože mnohé z nich mají na svém území zablokovaný církevní majetek a kvůli tomu se nemohou rozvíjet, někde dokonce nemohou dělat potřebné kanalizace a inženýrské sítě či pokračovat ve výstavbě. Tím utíkají i evropské dotace, které by tytoobce mohly získat. Oprávněně to berou jako křivdu.


Jaká je hodnota nahrazovaného majetku?
Celkem byly náhrady vyčísleny už v roce 2007, a to v hodnotě 134 miliard korun. Vycházelo se při tom z údajů, které dodaly církve a náboženské společnosti, a z materiálů Pozemkového fondu ČR i Lesů ČR. Pro ocenění majetku bylo použito průměrné ceny nemovitého majetku v České republice, tedy v podstatě průměru mezi nejdražšími a nejlevnějšími pozemky. Tento výpočet byl ověřen dvěma studiemi, studií Výzkumného ústavu zemědělského a studií společnosti Ernst & Young.


Jaký majetek by měl být navrácen?
Zákon navržený v roce 2011 a projednávaný v roce 2012 říká: Vydávat se bude jedině ten majetek, který je v tuto chvíli ve vlastnictví státu, nikoli ve vlastnictví krajů, obcí či fyzických a právnických osob. Je to majetek, jejž nyní spravují Pozemkový fond ČR a Lesy ČR. Celková suma se rozdělí. 75 miliard korun bude uhrazeno navrácením majetku a 59 miliard korun bude církvím a náboženským společnostem finančně kompenzováno.


Jak bude vypadat finanční kompenzace?
Částka 59 miliard nebude splacena najednou. Stát se s církvemi dohodl na vzájemně výhodných podmínkách a tato částka bude splácena po dobu 30 let, a to pouze s přihlédnutím k výši inflace (to znamená, že nebude nijak dále úročena, tak jak s tím počítal zákon navržený v roce 2007 – pozn. redakce).


Jakým způsobem bude Církev žádat o navrácení svého majetku?
Žádosti budou podávat jednotlivé církevní subjekty – každá farnost či klášter zvlášť. Bude tedy několik tisíc žadatelů, kteří budou muset dokazovat své právo na vrácení. Stát pak případ od případu přezkoumá, zda na to má dotyčný subjekt nárok.


Proč Církev nezveřejní seznamy majetku, který má být vrácen?
Církve si pro svou vlastní potřebu vytvořily seznamy majetku, o němž se domnívají, že jim má být navrácen. Tyto seznamy jsou interní povahy a nechceme je vydávat. Má to několik důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že tam, kde je takový seznam znám, dochází k pokusům buď majetek před navrácením schovat; případně, jde-li o lesy, dochází k jejich těžbě, takže ty pak nemohou přinést potřebný užitek.


Proč není možné použít výčtový zákon?
Výčtová metoda je nevhodná, resp. nemožná hned z několika důvodů. Vzhledem ke standardu rozhodování Ústavního soudu by mohla být označena za protiústavní, neboť by se jednalo o individuální právní akt. Tedy o něco, co Ústavní soud již několikrát zrušil. Český úřad zeměměřičský a katastrální označil tuto metodu navíc za naprosto nereálnou a nesplnitelnou. Je totiž jednak značně chybová, jednak by nebylo možné do okamžiku nabytí účinnosti zákona zajistit „znehybnění“ údajů v katastru, což by vedlo k tomu, že některé vydávané nemovitosti nebudou právně v katastru vůbec existovat či jejich označení nebude odpovídat aktuálnímu stavu.


Proč Církev odmítá návrh vytvořit veřejnoprávní fond, který by majetek spravoval?
Takový návrh znamená, že majetek se původním majitelům nevrátí. V podstatě tedy zachovává stav, který máme dnes. Způsob, kdy je majetek roztroušený po celé republice spravován centrálně, naprosto nefunguje a navíc je nesmírně náchylný na rozkradení. Také neodpovídá tomu, že Církev v historii majetek spravovala decentralizovaně, podle místníchpotřeb.


Co je příspěvek na chod církví a co se s ním stane?
Stát v tuto chvíli přispívá na platy duchovních, zaměstnanců a na chod sedmnácti církví a náboženských společností. Jen v roce 2011 dosáhly tyto příspěvky výše 1,42 miliardy korun. Pokud by letos zákon o vyrovnání přijat nebyl, příspěvky požadované ze státního rozpočtu by se dále zvyšovaly. Letos totiž uplyne deset let od registrace některých nových církví a náboženských společností. Pokud by tyto získaly ve svůj prospěch podpisy jednoho promile obyvatel ČR, tedy zhruba 11 000 podpisů lidí, kteří nemusí být s těmito uskupeními ani nijak oficiálně svázáni, příspěvek by jim musel být ze státního rozpočtu vyplácen též. Pokud zákon o vyrovnání s církvemi přijat bude, bude příspěvek vyplácen ještě po dobu sedmnácti let. Díky Deklaraci shody, již s církvemi a náboženskými společnostmi uzavřel Jiří Besser, bude první tři roky příspěvek zmrazen na jeho výši z roku 2011 a po třech letech se začne postupně snižovat o 5 % ročně. Díky tomuto opatření se zabrání navyšování vydávaných příspěvků například o valorizaci platů duchovních. Navíc, jelikož je výše splátek přesně určená, může s nimi každý tvůrce státního rozpočtu předem počítat.


Co přinese vyrovnání s církvemi českým obcím?
Velkou úlevou bude narovnání zejména pro více než pět set českých obcí. Budou totiž zrušena tzv. blokační ustanovení, která jednak znemožňovala nakládání s majetkem, u nějž nebyly vztahy mezi státem a církví jasné, jednak nebylo možné například na opravy tohoto majetku čerpat dotace. Konečně se obce začnou rozvíjet. Doposud totiž blokovaný majetek znemožňoval schvalování územních plánů a byl spravován z obecních peněz, přestože obci nepatří. Bez schváleného územního plánu není možné čerpat dotace z žádného dotačního programu. Po proběhnutí vyrovnání s církvemi budou majetkové vztahy vypořádány a obce budou moci konečně žádat dotace z programů EU na roky 2014–2020. Majetku, který doposud ležel ladem, se konečně dostane plného využití.


Co přinese církvím a náboženským společnostem?
Církve se stanou ekonomicky nezávislými. Začnou samy rozhodovat o využívání svého majetku, o vlastních investicích, budou hradit náklady spojené s chodem institucí, platy duchovních a zaměstnanců.


Jak bude s církevním majetkem naloženo po jeho vrácení?
O správu se budou starat jednotlivá biskupství. Použijí ho tak, aby vydělával na výplaty pro kněze a zaměstnance Církve v době, až na ně přestane přispívat stát. Většina polností bude dále pronajímaná těm, kdo na nich pracují dnes. Pro správu lesů vytvoří svou společnost, ale v lese budou asi většinou zase pracovat ti, kteří tam pracují dnes. Výtěžky půjdou do centrální pokladny na výplaty kněží a pastoračních asistentů. Bude-li na víc, budou se podporovat školy a charity.


Budou zase některá biskupství bohatá a jiná chudá?
Rozdělovat se bude podle nového klíče, který by měl být spravedlivý, pokud je to v lidských silách. Počítá se i se solidaritou a spoluprací. Některá biskupství budou asi hospodařit i společně.


Zvládne Církev tak velké ekonomické úkoly, když na ně nebyla zvyklá?
Naše generace na to opravdu nebyla zvyklá, ale Církev to zvládala po staletí. Proč by to neměla zvládat dál? I když se k Církvi hlásí menšina národa, přece jen je to dost velké procento lidí, aby se mezi nimi našli lidé schopní a vzdělaní.


Kde vezme stát v době krize 2 miliardy ročně na vyrovnání s církvemi?
Dvě miliardy vypadají jako strašné číslo, pokud ho nepostavíme vedle jiných. Například učitelé pohrozili stávkou a školství dostalo na rok o 4 miliardy víc. V novinách čteme, že státní podpora na obnovitelné zdroje činí ročně 35 miliard. Z toho 60 % dělají sluneční elektrárny, které vyrostly na nejlepších polích jako houby po dešti, protože se na tom dárychle zbohatnout.


Na co Církev potřebuje majetek? Nemá být chudá?
Duchovním záleží především na duchovním rozměru církevního společenství, ale vědí, že nejsme duchové bytosti a potřebujeme aspoň skromné hmotné zajištění. Máme také řadu zaměstnanců, kteří mají rodiny. Ty nemůžeme trestat za to, že pracují pro Církev. Stejně dostávají platy hluboko pod průměrnou mzdou…


Církev – největší „sponzor“ státu.
Nyní stát dává na církve podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví cca 1,4 mld. Kč ročně. Dle analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické je roční výnos ze zabaveného církevního majetku cca 3 mld. Kč. (dle vyjádření Pavly Bendové, ředitelky odboru církví Ministerstva kultury – zdroj: ekonom.ihned.cz) Současná situace je tedy přesně opačná, než jak si většina lidí myslí. Není to stát, kdo v konečném součtu přispívá na chod církví, ale církve (téměř výhradně katolická církev) jsou nyní asi největším sponzorem státu – byť nedobrovolným –, a to částkou cca 1,6 mld. Kč ročně...


Tiskové středisko ČBK a www.apha.cz (autor František Jemelka, zkráceno, nadpis a perex redakce, doplněny aktualizující redakční úpravy)