14. 8. 2011 byla ustanovena Česká a moravská zemská pobočka
Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Případní zájemci se mohou hlásit na uvedených kontaktech.
Z historie Modlitební ligy císaře Karla
V životě Karla Habsburského nalezneme několik zvláštních momentů, svědectví či chcete-li proroctví, která způsobem ne zcela obvyklým upozorňovala na jeho zvláštní úlohu v dějinách Evropy. Vedle svědectví papeže Pia X., jenž při setkání s arcivévodkyní Zitou krátce před jejich sňatkem označil Karla za budoucího panovníka, ačkoli nikdo ještě tehdy nemohl překvapivý vývoj věcí příštích očekávat, je tu proroctví řádové sestry Marie Vinzentie (Fauland) o tom, že Karel Habsburský se stane císařem a bude podroben útokům zla - je potřeba se za něho modlit. Tehdy, už v době Karlova dětství, vznikl malý modlitební kroužek Karlových nejbližších, který hluboce věřícího Karla provázel svými modlitbami.
Vlastní modlitební liga, jakožto široké společenství katolických věřících, rostla po Karlově smrti. Už v roce 1923, v den 1. výročí Karlova úmrtí, Wilhelm Miklas, pozdější rakouský prezident navrhl arcibiskupu kardinálu Pffiflovi zahájit přípravy na Karlovo blahoslavení.
Modlitební liga v roce 1925 byla církví uznána za pia unio, zbožné sdružení, začala vydávat svoji ročenku a v roce 1938 dosáhla počtu 25 tisíc členů. Po anšlusu Rakouska nesměla dál existovat a její představitel a Karlův životopisec profesor Zessner-Spitzenberg jako jeden z prvních Rakušanů už v srpnu 1938 zahynul v koncentráku v Dachau. V roce 1947 byl liga obnovena a od 3.listopadu 1949, kdy Vatikán oznámil zahájení beatifikačního procesu, provázela jej svými modlitbami. V šedesátých letech měla víc než 32 tisíc členů a 11. září 1964 dekretem kardinála Franze Königa obdržela statut církevního spolku.
Dne 3. října roku 2004 byl beatifikační proces dovršen a Svatý otec blahoslavený Jan Pavel II. prohlásil Služebníka božího Karla I. z Domu Rakouského blahoslaveným. Úspěch, který korunoval dílo posledních 5 desetiletí, však znamenal pro Modlitební ligu i určitou krizi. Celá řada jejích členů za ta léta dospěla k hranici stáří, a objevila se nová otázka: co nyní dál? Má modlitební liga blahoslaveného Karla dostatek motivace pro svou další existenci, vedle modliteb za Karlovo svatořečení ? Dobře víme, že je dostatek cílů, za kterými je třeba dál jít – nových, které přináší svět na počátku 21. století, i těch, jejichž aktuálnost se nemění. V tomto snažení je třeba obracet se o pomoc k blahoslavenému císaři Karlovi, který se stal příkladem křesťana žijícího v těžkostech moderní doby - ve veřejném životě jako křesťanský panovník, v osobním životě jako manžel a otec rodiny.
Poslání Modlitební ligy
Členové Modlitební ligy v duchu odkazu blahoslaveného Karla usilují:
- v každodenním životě hledat a následovat Boží vůli
- zasazovat se o mír, spravedlnost ve všech sférách a na všech úrovních života, od rodin po národy
- prosit Boha o odpuštění za všechna bezpráví v dějinách a nabízet smír, nenechávat Krista na Golgotě v opuštěnosti, ale skrze modlitbu a oběť pro bližního nést s ním břemeno druhých
a v tomto smyslu je jejich povinností:
- denní modlitba modlitby Ligy k blahoslavenému Karlovi
- nejméně jednou do měsíce slavit v tomto duchu Mši svatou
- podle možnosti se podílet svou účastí na mírových poutích, modlitebních shromážděních , přednáškách a jiných akcích Modlitební ligy
- zasazovat se o svatořečení blahoslaveného Karla, což mimo aktivní život s Modlitební ligou znamená znovu se modlit – tentokrát o dar Božího zázraku, který bude milníkem na cestě ke Karlově svatosti.
Evropská Modlitební liga a její současná organizace
Modlitební liga je mezinárodní církevní organizací se sídlem ve Vídni. Výkoným orgánem je Prezidium, v jehož čele stojí prezident, který je také duchovním představeným ligy – je jím Mons. Dr. Fernand Franck, arcibiskup Lucemburského velkovévodství.
Výkonným prezidentem Gebetsligy je brigádní generál Norbert Fürstenhofer.
Důležitým spolupracovníkem v běžném styku prezidia s pobočkami je Heinrich Reininger, sekretář.
Gebetsliga má nyní své pobočky v Dolním Rakousku, v Salzburku, Tirolích a v Jižních Tyrolích.
Mezinárodní pobočky jsou: v Itálii v Padově, v regionu Friuli, Benátky a Gorila a v Terstu,v Lucemburském velkovévodství, ve Flandrech, v Polsku, Portugalsku, Maďarsku,v Belgii, v Německu, ve Francii, v USA a Kanadě a nově i v České republice.
Naše úkoly v Čechách a na Moravě
Hlavní poslání Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy je shrnuto ve výše uvedených bodech, které vystihují podstatu a zaměření Ligy jako církevního spolku, překračujícího hranice zemí v rámci universální, katolické církve. Jsou však také další rozměry, které jsou pro národ a zemi specifické, a nimž je třeba přihlédnout, které je třeba zahrnout do činnosti společenství i do modliteb.
Už sama otázka účinnosti blahoslavenství není nepodstatná pro naše uvědomění. Na rozdíl od universality svatořečení je blahoslavený uctíván ve svém domově, ve své diecézi. U císaře Karla je to poněkud specifická situace, neboť jakožto panovník mnohonárodnostní středoevropské monarchie má více domovů a míst , kam za svého života patřil a kam patří i nadále jako blahoslavený, a kde může a chce být uctíván. V zemích bývalého království českého je to především Brandýs nad Labem a Stará Boleslav, kde Karel prožil plných pět let svého života a poslední část té doby tu prožil jako jediné šťastné měsíce se svou ženou. Zde se Karel identifikoval s katolickými tradicemi českého národa, s tradicí svatého knížete Václava a s tradicí Palladia země české. To bylo nesmírně podstatné pro jeho budoucí život křesťana i panovníka, a o tom, že to vše zanechalo v jeho duši podstatnou stopu svědčí sám Karel, který si zvolil toto místo jako své osobní sídlo už jako panovník, a sem se také obracel s marnou nadějí ve dnech rozpadu monarchie.
Máme tedy plné právo - ale zejména také povinnost - památku blahoslaveného Karla na tomto místě uctívat, a odsud pečovat o Karlův odkaz a rozvoj této novodobé tradice. Paralela osudů našeho prvního panovníka - světce knížete Václava s posledním naším panovníkem, blahoslaveným Karlem, a jejich duchovní propojení přes tisíc let našich dějin jsou zcela patrné. V časech Václavových bylo třeba napomoci příchodu křesťanství do našich zemí, žijících pohanským způsobem, aby se připojily k evropským národům civilizovaným křesťanskou kulturou - dnes je třeba napomoci návratu křesťanství do života společenství evropských národů, které žijí novopohanským způsobem a kulturou smrti jsou vedeny do beznaděje.
Vypjatý nacionalismus 19. a 20. století postavil mezi národy střední Evropy, sdílející po staletí společná území, mnoho překážek, v politice snadno zneužitelných a také zneužitých, jak pohnuté dějiny 20. století ukázaly se všemi tragickými důsledky.
A právě tady je blahoslavený Karel, jako křesťanský mírový císař, příkladem jednoznačným, když říká: za všechny své národy jsem se zasazoval.
Zvěčnělý Dr. Otto Habsburský ve svém poselství do Staré Boleslavi ke slavnosti uložení relikvie blahoslaveného Karla 1. května 2011 napsal:
Právě v Brandýse se stále znovu ukazuje, že národy podunajského prostoru patří dohromady. To, že se zde scházejí příslušníci různých národů, znamená, že nás nerozděluje náš jazyk, ale že nás naopak spojuje naše společná minulost. Navzdory totalitním diktaturám 20. století se nám daří, aby společenství, která srostla dohromady přirozeným způsobem, zase nalézala cestu k sobě. Z historie se můžeme poučit o tom, že národy a národnosti nemohou žít tak, že budou stát proti sobě, ale pouze spolu a vedle sebe.
To je také to, o co se vždy snažil můj otec, císař Karel – o mírové soužití národů.
Právě společenství, které se schází zde v Brandýse, si na tomto poli získalo velké zásluhy – zasloužilo se o společnou tradici, o Střední Evropu a o naši společnou budoucnost!
V těchto slovech je zároveň obsaženo směrem k nám i velké očekávání: mezinárodní modlitební společenství, k němuž se připojujeme, jde cestou víry a společných tradic, a my zde do služeb společnému dobru můžeme vložit nesmírný duchovní potenciál tohoto poutního místa. Doufejme však, že budeme schopni jej zprostředkovat dál, a za pomoci celé řady i těch nejmenších míst po Čechách a na Moravě, jednotlivců i skupin, vytvořit a rozšiřovat modlitební síť, která zároveň ponese i znalosti o pravdě našich dějin a dobrou vůli k přátelskému soužití.
Postavení a práce České a moravské zemské pobočky
Česká a moravská zemská pobočka bude existovat jako pevná součást mezinárodní modlitební ligy na bázi českého jazyka. Všechno své typické, čím může život mezinárodního společenství ligy obohatit, by měla nabídnout - prostřednictvím informací o svých aktivitách i organizací společných akcí a poutí na svém území.
Protože zásadou Gebetsligy je bezplatné členství, žije Liga ve svých potřebách jen z darů. Stejně na tom budeme i my. Modlitební aktivity, které jsou základem života ligy, naštěstí žádné prostředky nepotřebují. Jinak tomu je s některými dalšími aktivitami, kde bude třeba velmi opatrně vycházet z reálných možností, které budou k dispozici.
Samotné členství v modlitební lize bude zaznamenáno v seznamu, kde člen uvede jméno, příjmení a adresu - a pokud má, také emailovou adresu - kvůli nejjednodušší registraci a možnosti spojení pro předávání zpráv. Ostatní osobní údaje nejsou požadovány, a předpokládá se, že regionální reprezentanti budou mít větší osobní povědomost o členech, kteří k nim mají blízko.
Naše budoucí struktura počítá s ustanovením reprezentantů v určitých přirozených regionálních centrech, kteří budou aktivity ligy koordinovat ve svém regionu, a budou ve stálém styku se zemským představitelem a jeho prostřednictvím s presidiem ve Vídni. To samozřejmě nevytváří žádná privilegia, je to naopak povinnost většího úsilí a oběti od těch osob, kteří se této úlohy ujmou.
Nezastupitelnou úlohu v tomto modlitebním společenství budou mít kněží a všechny osoby duchovní - zvláště k nim se budeme obracet ve snaze plnit výše uvedené poslání.
O stavu členské základny a funkční struktuře budou podávány průběžné a výroční informace prezidiu mezinárodní Modlitební ligy do Vídně.
Vzájemné informace by mezi námi měly putovat prostřednictvím internetových stránek a odkazů na stránkách Matice staroboleslavské a Audience u císaře Karla. Skupina vedení české a moravské zemské pobočky se bude starat o dostatek materiálů v češtině a o českou přílohu k výroční zprávě prezidia Modlitební ligy, která by písemnou formou měla zastihnout i ty z členů, kteří nemají přístup k e-mailu, a bude obstarávat kontakt s prezidiem a pobočkami v jiných zemích a výměnu informací o plánu aktivit.
Dá-li Bůh, centrální výroční akce zemské modlitební ligy budeme organizovat na poutním místě u relikvie blahoslaveného Karla ve Staré Boleslavi, jakožto součást akcí, které prozatím umíme finančně zabezpečit – především Audience u císaře Karla I. a Slavnosti Palladia. Právě v těchto reprezentativních akcích je síla naší zemské pobočky, o tom se mezinárodní liga a její prezidium i arcidům Habsburský přesvědčili již vícekrát.
Předpokládáme, že liga bude udržovat těsný kontakt s Maticí Staroboleslavskou ( předsedkyně Mgr. Nina Nováková ninanovakova@seznam.cz ) a bude participovat na poutních akcích.
Doufáme ve vybudování kontaktů s jinými maticemi, zvláště na Moravě, aby bylo možno také zde pořádat významnější akce.
Kontakty bude modlitební liga udržovat také se Sdružením za blahořečení císařovny Zity, o jehož vznik a rozvoj v CR se stará Ing. Lucie Cekotová, cekotova@cbox.cz
Současným organizátorem České a moravské pobočky modlitební ligy císaře Karla a členem prezidia mezinárodní modlitební ligy byl listem J. Ex. Mons. arcibiskupa Fernanda Francka ustanoven PhDr. Milan Novák, rytíř papežského řádu sv. Řehoře Velikého, milan.novak@brandysko.cz,
Úlohy koordinátora aktivit zemské pobočky na Moravě se dle dohody na ustavujícím jednání zemské pobočky ČR dne 14. srpna 2011 ujala MUDr. Jana Balharová, j.balharova@seznam.cz .
Dr. Milan Novák
