Je někdy problém zkloubit advent - dobu, která si žádá zklidnění, rozjímání a usebrání s potřebou úklidu, sháněním dárků, pečením a přípravou na Vánoce...
Přináším jednu ze svých básní, která se humorně snaží popsat možnost prožívaní adventu tak, jak bychom opravdu nechtěli. A přece máme k této možnosti někdy blízko...
ADVENT MODERNÍHO ČLOVĚKA
Tak už nastal advent, ten předvánoční čas,
však z tváří mnoha lidí vytratil se jas.
Co je to za dobu, čas stresů a nervů!
Cožpak v této době pokoje nenajdu?
Na náměstí strom stkví se v vší své kráse,
z amplionů koled množství ozývá se.
Jejich slova dávno se vykouřila z hlavy
a všude proudí lidé - nepropustné davy.
Co vše musím sehnat, nakupovat dárky.
Co, komu a za co: Hotově? Na splátky?
Vůbec nestíhám to, doma nepořádek.
Tak rychle se blíží už vánoční svátek.
No a ještě zbývá, to se přece ví,
musím napéct aspoň sto druhů cukroví.
Potom ještě v lese ukrást stromeček -
- tak celé dny běhám jako blbeček.
O Vánocích v křeslo padnu vysílením.
Řízek z kapra, salát, cukroví, vše sním.
Ještě, že už skončí ty svátky míru, klidu,
neb budu mít v sobě pár žaludečních vředů.
--------------------------
Tato báseň vyšla ve sbírce
ZASTAV SE NA CHVÍLI
napsal: Roman Tomek
vydal:Tiskový apoštolát Fatymu
APOSTOLATUS MARIAE IMMACULATEA MATRIS SPEI
(A.M.I.M.S.)
Vranov nad Dyjí - Přímětice - Bítov
v roce 2004.
(Na Fatym.com vydáno v r. 2010 (asi)
19. 12. 2017 - 11674 přečtení; 15. 12. 2018 - 12765; 4. 12. 2019 - 13672; 5. 12. 2020 - 15294; 11. 12. 2023 - 17533 přečtení)
