Morální teologie (dále MT) je obor, označený dvěma výrazy. Kmenový výraz teologie říká, že jde o obor, zabývající se daty, čerpanými ze zjevení jako pokračujícího Božího sebesdílení oproti stvoření jako sebesdílení prvotnímu. Data zjevení, přístupná víře, zkoumá teologie, data stvoření, přístupná rozumu, zkoumá filozofie.

Přívlastek morální říká, že obor se zabývá údaji zjevení, které se týkají mravů, čili jednání člověka, za které odpovídá, na rozdíl od oborů, které se zabývají lidským poznáním, případně cítěním.

OznačeníMT bývá užíváno střídavě s označením křesťanská etika (s ekumenickým zřetelem), někdy je užíván výraz teologická etika.

Slovo etika je řeckého původu, slovo morálka má původ latinský. Východiskem řeckého výrazu je slovo etos ve smyslu mrav, zvyk, obyčej. Stejný význam má latinské slovo mos. V příbuzném adjektivu moralis je zřetelně slyšet výraz morálka. Původ slova etika je nejistý, snad pochází z doby, kdy začaly být označovány Aristotelovy spisy.

Termíny etika a morálka nejsou jednotně užívány. Výraz morálka bývá často užíván pro označení žité praxe, výraz etika pro označení úvahy o této praxi. V katolické teologii se vžilo slovo etika pro označení filozofického oboru, slovo morálka (lépe morální teologie, také křesťanská nebo teologická etika) pro označení oboru teologického.